Strach nad městem

Standardní francouzská kriminálka se dvěma plány - snaha o dopadení vraha Belmondova kolegy (vpodstatě pomsta) a hon za psychopatem vraždícím ženy, co v jeho očích zhřešily. V jisté chvíli si musí komisař vybrat, koho dopadne jako prvního...2* si však zaslouží Belmondovy tělocvičné kousky. Z jeho lezení po střechách mě brněly nohy, jízda na střeše metra mi přivodila mrazení všude. Chvíli jsem litoval, proč je vrah divákovi ukázán tak brzy, jelikož větší anonymita (jako v mnohých giallo) by možná stupňovala napětí, pak jsem ale pochopil záměr tvůrců: vrahova drzost neměla hranic. Škoda, že namísto škrcení nevzal do ruky břitvu... Kdysi se mi líbilo více, ale i po letech příjemná podívaná... (21.07.2014)

Stalking v praxi. Neohrožený Jean-Paul Belmondo jde po psychopatovi, který pronásleduje nebohé Pařížanky a nedopřeje jim chvilku klidu. Psychický teror je pěkně odporná věc. Akční scény byly hodně povedené. Opět se zde dočkáme Belmondových kaskadérských kousků. Vždycky čekám na scénu, kdy Belmondo honí Minose po střechách pařížských domů. Minosovi přitom vypadne skleněné oko a Belmondo ho rozplácne rukou. (02.06.2009)

„Na to, že je z prírodovedeckej fakulty, má dosť obmedzený slovník.“ Tie „len“ 3* ma mrzia, lebo som mal Belmonda rád už od detstva, ale keď som Strach nad mestom  videl, bavil ma, o to pokoj, Belmondo tradične skvelý a strešné scény úplne šialené (fakt nechcem vedieť, ako to v dobe bez CGI a drahých kaskadérov natáčali), takisto herci fajn, od ústredného šialenca po ženy či sympatických Belmondových kolegov a nadriadených, detto dialógy (písal ich Francis Veber, klasik francúzskej kinematografie, majúci na konte ako režisér napr. Hračku, Kopyto či najnovšie Drž hubu!), výprava skvelá (je to Paríž dočerta!), atmosféra pôsobivá, do toho nákazlivo jednoduchý hudobný motív legendy menom Morricone... Lenže celé mi to pripadalo ako otrocká adaptácia knihy, ktorú som nečítal a do ktorej sa dostali niektoré postavy a zvraty neviem prečo. Prečo je tu úplne zbytočná vedľajšia rovina s hrdinovými nevybavenými účtami? Takisto scenár ku koncu hlúpne (prečo v závere psychopat posunul takmer o 5 hodín výbuch bomby? Lebo ho o to poprosil policajt???) a filmári sa počas celej minutáže (ktorá je prehnaná a zbytočne dlhá) nevedia rozhodnúť, či robia  komédiu, drsný triler, kriminálku alebo serial killer. Výsledný pocit je zmiešaný, chcel som mať Strach nad mestom rád, ale nedovolil mi to. Ale Belmondo je Belmondo. (13.05.2010)

Hned na úvod musím zmínit, že film trpí strašlivými scénáristickými krpami. Začíná to vrahovým hlasem, kterého nikdo nedokáže identifikovat a končí vrtulníkem, kterého vrah neslyší, a to nemá jen oko, hluchý není. V parodii by to byla docela prdel, tady to však vadí až moc. Mezi tím jsou další kiksy, nad kterýma jen kroutím hlavou. Tak to dopadá, když na scénáři pracují tři lidé (že by to bylo Francisem Veberem, který je přeci jen zatížen jen na komedie?). Je to velká škoda, film to posouvá do nechtěných rovin. ALE!! Je tady jedno velké ALE! A to je akce, krvavé střílečky, automobilové honičky v plném provozu, nádherné masivní záběry na Paříž a v neposlední řadě hlášky a hlavně kaskadérské kousky mistra Belmonda, přičemž někdy málem i zařval. Mazec co tady předvádí, scény na střechách budov nebo na střeše jedoucího metra jsou prostě geniální a nepřekonatelné!!! Film má perfektní tempo od začátku do konce a výbornou hudbu Ennia Morriconeho. Snímek má dvě dějové roviny, ve kterých komisař Lettelier (Belmondo) jde po krku zločinci Marcucciovi (Cianfriglia) a zároveň nahání psychicky vyšinutého mordýře žen, říkající si Minos (A.M.Merli). Tahle linka mě evokuje kultovní italská gialla, bohužel ten scénář tomu podráží nohy. Přesto, všechno nelogické musím hodit za hlavu a nevšímat si toho. Jednooký Minos je dokonalá bizarní hříčka a hlavně Bébel je ikonická postava francouzského filmu a který bohužel 6.9.21 zemřel ve věku 88 let. Nikdy nikdo tady takový nebyl a už ani nebude. Čest jeho památce, odešla legenda a proto s čistým srdcem a vědomím pálím za 5!!! Jeho filmy nikdy nezestárnou!!! Jsou nesmrtelné, tak jako Jean-Paul Belmondo v diváckých srdcích nesmrtelným zůstane. (11.09.2021)

Největší problém Strachu nad městem je jeho neschopnost působit jako samostatné a působivé dílo. Kdybych nevěděl, že Belmondo vše dělal sám, málem umřel, udělal si díru do ruky atd., tak bych tohle jinak chladné, odtažité a sterilní dílo vůbec nesledoval. je to škoda, protože jinak příběh je vcelku zajímavý, honička na střechách i v metru hodně fajn a až na pár nesmyslů (vrtulník?) jsem se příjemně bavil. Osobně se mi také líbilo mediální pozadí příběhu, kdy jsou různá média jako noviny a televize využívána proti policistům (dobru) a zločinec (zlo) z nich těží... (04.04.2010)