Bojovník

Sotva chladnokrevný Alain Delon opustí vězení, tak má v patách gangstery a policii, kteří chtějí vědět, kde má z loupeže schované diamanty v hodnotě šesti milionů. Delon tu sebe podruhé režíroval a podílel se na scénáři. Obsadil opět také svoji tehdejší přítelkyni Anne Parillaud ( je k nakousnutí ) a v roli komisaře zazářil Pierre Mondy...."Žena, pomuchlanej pršák, zhasínající cigára...nekoukáš moc na televizi...Colombo!... Nevím o čem to mluvíš!" Dabing Pavla Trávníčka sedí k Delonovi jak prdel na hrnec... "Byl jsem do ní vážně zabouchnutej, ale v životě bych jí neprozradil, že ty diamanty jsou ve skutečnosti na hlavní poště v Riu. Příliš jsem si toho v životě prožil, než abych někomu důvěřoval..." (20.10.2023)

Ďalšia francúzska gangsterka/krimi, kde ide o to, ukázať Delona ako drsňáka, ako milovníka, ktorému ženy padajú k nohám a ktorý príliš nepremýšľa, keď má niekoho odkráglovať. Prišiel z väzenia, takže má búrku v nohaviciach a niekde možno ukryl nejaké diamanty a každého to trápi. No najzaujímavejšie na tomto tuctovom a zameniteľnom filme je Delonova postava. Chvíľami sa zdá jeho chovanie nelogické, pretože neprejavuje emócie, lenže on ich radšej prejaví v ten správny čas pomocou svojej búchačky. Pomsta totiž chutí najlepšie za studena. Takže autá, žvásty, strieľanie, sex, nahé telo ďalšej začínajúcej francúzskej herečky a muži v kvádrach. (30.10.2016)

"Delonku" lze poprávu považovat za specifický detektivní - či chcete-li "krimi" - subžánr. Fabule občas zaskřípe, scénář zanaříká (závěrečné "přehazování" démantů ve stylu deus ex machina), ale přebírání řady prvků "vážného" hraného filmu tyto občasné lapsy víc než vynahrazuje (špičkový Delon velmi často hraje očima, úsečně sevřenými rty nebo imperativním úsměvem, funkční jsou i prodlevy, jejichž mlčení je vskutku akční). Tradiční černobílé schéma vítězství "bílého" dobra nad "černým" zlem, kořeněné docela slušným množstvím mrtvol,za které by se nemusela stydět ani superrychlá, uměleckou úroveň i její výchozí řemeslo velmi bezstarostně vnímající americká "action", je s úspěchem relativizováno zařazením nanejvýš neschématického hlavního hrdiny, viditelně šitého na míru delanovské poetice a osobnosti vůbec. Zdá se, že na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v této filmové, divácky mimořádně úspěšné minisérii znovunalezl Delon sebe sama v míře a dosahu,který se zdá být dvacet a více let poté stále zřejměji klasicky nadčasovým. (22.07.2008)

S obličejem hezounka se může stát herec hravě idolem dam a dívek v romantických rolí, ale pan Delon te néééé. To je jinej mačos, takovej drsňák obecnej, nevím o kolik se díky tomu ošidil o srdcí slečen a paniček, ale zase získal to moje. V téhle kriminálce mě sednul dokonale a díky i v mládí krásné Anne Parillaud jsem ochoten tehle vydařené kriminálce odpustit jistou vláčnost ve druhé polovině filmu. Sice trošku žárlím, že se tam Delon vyspal s Anne Parillaud a kvůli tomu jsem chtěl ze žárliosti strhnout hvězdu z hodnocení, ale nebudu tady dělat žárlivé scény. Taky to vysvětluje tu délku filmu. On tam spal asi se třema holkama a za 90 minut to nezvládnu ani já, natož DELON, proto těch 120 minut a ta vláčnost v ději. (22.07.2007)

Klasická Delonovka, kterou si sám odrežíroval, obsadil si své oblíbence (hlavně Annu) a vzal svůj ikonický příběh. Alain je tu ve formě, Anne odhazuje jeden svršek za druhým a divák se baví, co chtít víc? Jacques opouští vězení a v tu chvíli začnou jeho stří kumpání chcípat jak mouchy, minulost se prostě vrací a on se s ní musí porvat... 70% (16.05.2010)