Pravá a levá ruka ďábla

Na filmy s Budem Spencrem a Terencem Hillem (případně na filmy jejich kopií Šimon a Matouš) musím opatrně.  V mládí se mi líbily moc. Jednoduchý humor a pořádná rvačka, nebo spíš fackovaná mě dokázala spolehlivě rozesmát. Po mnoha letech v dospělosti, a pokud se vypaří nostalgie a pěkné vzpomínky, z toho mohou být vcelku nudné taškařice bez nápadu. Film Pravá a levá ruka ďábla jsem ale riskl, protože jsem jej v mládí vůbec neviděl, ani nevím, jak se to stalo. :-) Každopádně hned na začátku můžu napsat, že to bylo super. Nebyla to totiž jen fackovaná a jednoduchá komedie, která si zakládá především na parodování mnoha situací. Výjimečně tady měly smysl i dialogy. Kontrast dvou pekelníků, kterým není nic svaté a společnosti Mormonů byl perfektní. Rozesmály mě mnohokrát a výrazy hlavních hrdinů také. Bud Spencer a Terence Hill dokázali, že umí i hrát. K parodii to opravdu nesklouzávalo a byla to poctivá komedie. Jako režisérská prvotina Enza Barboniho to bylo skvělé, rád udělím čtyři hvězdy a dokonce mám chuť si to pustit v co nejbližší době znovu, což se mi u podobných filmů nestává. (20.10.2023)

Moje nejoblíbenější Spencer-Hillovka. Příběh není ještě ve stylu "lumpárna, kvůli které se S+H zase porvou", je tu příběh, který by se neztratil ve vážnějším westernu (vlastně jsou to obšlehlý Django a Sedm statečných - přičemž oba filmy vycházejí z Kurosawy), ale úplně jinak řešený, takže místo přestřelek je tu obrovská rvačka na konci, která je propracovanější a akčnější, než spousta westernových přestřelek. Spousta hlášek: "Víš, Bambino..." "Neříkej mi Bambino!" "A jak ti mám říkat?" "Neříkej mi nijak! i kdyby ses topil!"Hlavní záporák má celkem dost prostoru a je správně slizký. A ta písnička je úžasná. (29.05.2007)

Spencera s Hillem mám rád hodně. To jen tak na úvod. Najde se samozřejmě i slabší film týhle dvojice, ale tenhle považuju spolu s Dvojníky asi za jejich nejlepší. Spousta kvalitního humoru, mlátičky jaxepatří a hlavně že je tu Dominic Barto, i když jenom chvilku. A hudba už je jenom parádní tečka na závěr :-) (19.01.2010)

Je to s podivem, ale tenhle špageťák jsem viděl poprvé v životě. Najdeme tu v podstatě skoro celou partu, která se pak sešla u Podivného dědictví, ale něco tu přebývá: Bud Spencer. Ten nicméně táhne na svých širokých ramenou celý film. Jeho otrávený výraz je naprostou klasikou. Ovšem nevinné modré oči Terence Hilla utopené kdesi v mastné upocené zarostlé tváři také... À Propos upocené. Po skončení jsem to musel utřít pod televizí, protože pot z filmu vyloženě kape. :-) (26.07.2016)

Film by zcela jistě fungoval i bez bitek a možná by dopadl v mém hodnocení lépe (hlavně začátek s věčně opilým Mexikánem, který vypráví historku o tom, jak malým nožíkem pobodal týpka, který si chtěl zašpásovat z jeho ženou, je k popukání). Připadalo mi, že bitky byly iniciovány tak nějak násilně. No, ono to zní poněkud divně, když si předchozí větu znovu přečtu, ale je to tak. Příklad začátku všech bitek ve filmu: "Tak hele, přátelé, teď odložíme bouchačky a rozdáme si to pěkně na férovku dva proti deseti". (14.02.2006)