Mládí

"Youth" by som ohodnotil podobne ako film The Lobster. Z oboch som mal podobné pocity, oba filmy mali Rachel Weisz a rozhodne sú v oboch zaujímavé momentky, ktoré pre mňa nebudú zabudnuté. Michael Caine je skvelý a myslím si, že rovnako aj všetci ostatní. Herecky skvelé, príbeh zaujímavý a má svoje momentky, no mám pocit, že opäť ide o dosť metaforický film. Občas sú tu dokonca aj vtipné scénky ako napríklad videoklip Palomy Faith, ktorý je tak dobrý, že to nebudem spoilovať. Celkovo si myslím, že film funguje, vie budovať atmosféru, má svoje silné momenty. Možno by som sa k nemu aj vrátil. Ale súčasne je pravda, že človek na to musí byť správne naladený. Je to proste film o mladosti v trošku metaforickom podaní. A mnohé myšlienky sú podané cez jednotlivé scénky. Najviac mi asi ale utkvie v pamäti tá s ďalekohľadom a Miss Universe. Ak si myslíte, že je to film pre vás, čeknite si ho a posúďte sami. Hodnotenie: B+ (01.02.2017)

Je vskutku zvláštní, jak jsem si během závěrečné, emocionální skladby (Simple Song #3) stmelil mé, do té doby negativní pocity monotónnosti a stereotypní nudy do jednoho, velkého dechberoucího obrazce, kdy jsem si zpětně uvědomil, že ta krásná a melancholická škála pestrobarevných scén dávala dohromady jeden krásný kruh, ve kterém vše se vším souvisí. Těžce, opravdu těžce se takovýto film hodnotí. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (14.01.2016)

O bilancování, stárnutí a vyrovnávání se s ním už několik filmů vzniklo. Mnohdy velmi dobrých. Další přemýšlivý kus přidává i italský režisér Paolo Sorrentino, který se tématem zabýval už ve své oscarové Velké nádheře. Jeden (režisér) připravuje film, který bude zřejmě tím posledním, druhý (hudební skladatel) nechce vyhovět přání významného posluchače a vracet se z důchodu. Znovu se setkávají v luxusním švýcarském hotelu, znovu si užívají léčebných kůr, znovu vzpomínají a řeší, co je zrovna trápí, a zda ještě vůbec něco stihnou. Režisér situace a myšlenky konfrontuje s mládím, které v lázních také nabírá sílu. Mládí tu vystupuje i jako stav ducha. Sorrentino potvrzuje, že má velmi dobrý cit pro obraz: poetické záběry střídají nápadité nečekané výjevy. Postavy se umějí zasmát sami sobě, jsou trefní i jadrní zároveň. Škoda několika pasáží, kdy jsme polopatičtí a nějakou myšlenku raději ještě zopakujeme, aby to bylo divákovi jasné. Škoda i občasné plochosti a intelektuálního podlézání. Herci jsou výborní, prostor pochopitelně mají hlavně legendy Caine a Keitel. Rachel Weisz bych neopustil, Paul Dano zvládá jen pošuky. (13.11.2015)

Paolo Sorrentino mě vždycky něčím dostane. Dokože vytvořit ve zdánlivě banálním příběhu okamžik, kdy mi zatrne. Může to být třeba modelka nebo holčička, která navzdory věku vysloví nečekaně hlubokou pravdu. S tímhle pánem sice nejsem na stejné vlnové délce, ale hodně korespondujeme. Název působí skoro nenáležitě, film o dvou starcích se jmenuje Mládí? Právě v tom vidím veliký půvab, s nesmírným citem dokáže Sorrentino postavit do kontrastu dva staříky oproti mladé dívčině a nepůsobí to ani nepatřčičně, ani lacině a už vůbec ne prvoplánovitě. Myslím si, že se během natáčení prostě kochá, nastaví situaci a nechává ji plynout. Film, který možná není pro mladé, ale hodně mladosti v sobě má. (22.02.2018)

"Co teď děláš?" - "Řekli mi, že jsem apatický. Tak nedělám nic." Michael Caine a Harvey Keitel excelují v příjemně melancholickém dramatu plném nádherných obrazů a skvělé hudby. Od Paola Sorrentina jsem zatím neviděl nic, a tak si asi umíte představit, jak mě vizuální stránka nadchla. Nesmírně. Jediné, co můžu a musím vytknout, je přílišná délka, protože někdy ve třetí třetině mě film opravdu začínal uspávat. Ale to je vše.___P.S. Scéna s Michaelem Cainem dirigujícím stádo krav se okamžitě zařadila k mým nejoblíbenějším scénám ze všech jeho filmů. (20.10.2015)