Richard Müller: Nepoznaný

Tak jo, začněme samotným názvem filmu – proč se tak jmenuje? Co se mám z dokumentu dozvědět nového, nepoznaného o Richardu Müllerovi? Abych pravdu řekla, nedozvěděla jsem se o něm téměř nic … Po příchodu z kina jsem usedla k internetu a začala hledat souvislosti, což asi neměl být úplně účel dokumentu, že? Pokaždé je pro mě těžké hodnotit dokument, protože by měl v ideálním případě zachytit realitu. Jenže – kde ta realita leží? Řekla bych, že pravda bude někde uprostřed. Na jednu stranu jsem ocenila to, že nebyly v dokumentu přetřásány Müllerovy proslulé „výstřelky“, na druhou stranu si nejsem úplně jistá tím, do jaké míry je dokument úmyslně seskládaný tak, aby vytvářel dojem, jaký vytvořil – tedy přestávat zachycovat realitu, ale upravovat ji … Vzhledem k tomu, že jsem měla možnost provázet životem lidi s duševním onemocněním, byla bych v rychlých soudech opatrná. Pro okolí je skutečně velice těžké rozeznat, kdy dotyčného motivovat k činnosti, nenechat ho propadnout apatii a kdy jej zase raději nechat být a dopřát mu klid. Dokument byl zřejmě natáčený v obdobích, kdy byl Müller ve stavu netečnosti a emocionální oploštělosti - kam zmizela jeho mánie? Solidní psychiatr přeci dokáže předepsat medikaci (obzvlášť takové super star), která by měla co nejmenší negativní dopad na běžné fungování daného člověka a měla co nejméně vedlejších účinků. Je jasné, že si teď Müllerův předchozí zhýralý život vybírá svou daň, ale je to s ním opravdu tak špatné, jak nám to dokument (a bulvární média) podávají? Není to taky tak trochu laciné? Je opravdu Müller loutkou v rukou svých manažerů? Je to chudák, kterého mám litovat ? Kdepak, já Müllerovi věřím – věřím, že má v sobě dostatek vnitřní síly ke změně … že ji v sobě objeví a použije. A hlavně - vím, že to jde! (09.02.2017)

Najlepšia ukážka malosti a úbohosti bol Mullerov ochrankár. Okolo neho pijavice stratené bez jeho krvi. Richard si otvoril cestu do pekla v mladosti a teraz peklo požaduje svoju daň. A on to dobre vie. Na druhej strane, bez podporných látok by zrejme nebol dosiahol ten status, ktorý mal a čiastočne ešte má. Sám to priznal lebo úprimnosť mu nechýba. Inak pekná reklama na skupinu Fragile.. (08.09.2017)

Je to silné jako portrét zlomeného člověka, kterého drží pohromadě jen devadesátková sláva a jeho blízcí, kteří mu nedovolí od zpívání odejít. Ale je těžké si z toho odnést něco dalšího než tenhle znepokojivý obraz. Několikrát vás zasáhne kontrast mezi divokým černookým, černovlasým démonem co někde z plných plic zpívá v nočním klubu a utahaným, prošedivělým tátou, co chce jen, aby mu přestalo být smutno a mohl v klidu sedět a koukat do stromů. Ale dál nic dokument nepoví - jak k téhle změně došlo? Jen nemoc, nebo toho bylo víc? Co lidi kolem, jak na to reagovali? Do jaké míry skutečně drží ti pantátové RM v branži, i když on nechce, do jaké míry to reflektují? Sposta věcí by mě zajímala, ale vidím jen nahá záda nemocného chlapíka, kterého je mi hrozně líto. (29.08.2019)

Richard M, v dokumentu připomíná obrovského Moby Dicka na konci sil, okolo kterého krouží hejno kosatek dychtivě čekajících na příležitost si ukousnout kousek z jeho těla či duše..... dost smutná podívaná, nicméně za autora hovoří hlavně dílo a pár písniček tohohle pána se (určitě nejen mně) vrylo do duše a provází mne desetiletí.... (15.09.2017)

Richard Müller v dokumentu, který je možná srozumitelnější pro jeho sklaní obdivovatele. Mně tahle fragmentární struktura, ve které se mísí archivní materiály s na přeskáčku podávanými záběry z tříletého natáčení v posledních letech, spíš mátla, a občas jsem netušil kdy a kde to vlastně jsem. Ale jinak velmi dobré, nebulvární nakouknutí do života jedné osobnosti, která má problémů až nad hlavu, ale nesmí si kazit mediální obraz. Myslím, že pro protagonistu samotného může mít dokument pozitivní přínos, a s těmi parazity kolem něho bych si nedělal hlavu. Ti přežijí i horší věci (70%). (06.09.2017)