Metropolis

Děláte si srandu, že ano? Nic proti starým filmům nemám. Dokonce jsem viděl i starší filmy než je tento a líbily se mi. Metropolis je ovšem totální hovadina. Hnusně nalíčení herci, kteří vypadají jako banda teploušů. Totálně debilní příběh čerpající z biblických motivů. A především hrubě přemrštěná stopáž. To vše dohromady dělá jeden z nejnudnějších filmů, které jsem za dobu svého života viděl. Takhle vysoké hodnocení si vysvětluji pouze tím, že film neunikl pozornosti všem zdejším pseudointelektuálům, kteří zde tvoří dost rozrostlou komunitu. (Jejich seznam naleznete ve fanklubu tohoto filmu.) Běžný divák se této sračce vyhne, a proto tu těch odpadů není mnoho. Já tu však jeden zanechám. Tohle totiž nelze hodnotit jinak. (23.05.2012)

Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. (21.03.2005)

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)

Nadčasová filozoficko - socialistická a nábožensky - futuristická záležitosť, ktorá svojou otvorenosťou a dejovou mnohovrstevnatosťou maximálne vyrazí dych. Dokonale rozkúskovaná problematika v každom ohľade, v každej téme, ktorá núti k zamysleniu sa nad ľudskou existenciou. Futurizmus a science-fiction ma položili na lopatky, hudobný orchester nahrádza to, že film je ,,len" nemý. Z Metropolisu som úplne ohromená, aj keď som videla, bohužiaľ len zostrihanú verziu. (02.10.2010)

,,PROSTŘEDNÍKEM MEZI MOZKEM A RUKAMA MUSÍ BÝT SRDCE....“ /// Míváte taky (občas) ten pocit, že právě teď prožijete něco výjimečnýho? (ser na ženský…myslím třeba votvírání láhve archivního vína…) Tak něco podobnýho mnou projelo při úvodních titulcích. Vize světa budoucnosti, herci, triky – zvláštní je, že mi nic nepřipadá směšný. Naivní? Nevím, spíš OBDIVUHODNÝ! Nedokážu si ani představit, jaká to musela bejt v roce 1927 kurevsky složitá filmařina! Dávám 4*, a to s pocitem, že ten film si to i po těch 85 letech zaslouží! (a zajímalo by mě, jestli některej ze současnejch snímků dokáže něco podobnýho….ty vole přestaň filosofovat a pojď načnout to Rulandský z šedesátýho druhýho! ) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Thea Gabriele von Harbou číst nebudu. 2.) Chcu si vyzkoušet, jestli dokážu 150 minut poslouchat filmovou hudbu a nezbláznit se. 3.) Jedinej happy end, kterej mě dokáže rozvášnit je ten, ve kterým si dělníci třesou pravicí s buržoustama. 4.) Thx za titule ,,spawnxp“ a ,,vixina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.10.2012)