Manželská historie

Málokdy se vidí až tak opravdově působící sonda do lidských vztahů, zde konkrétně to manželského vztahu a rodinných záležitostí v těžkém období rozvodu. Adam Driver a Scarlett Johansson zde bravurně ztvárnili manžele, kteří skutečně působí jako opravdoví lidé z masa a kostí se svými přednostmi i chybami, s různorodými emocemi, snažící se prostě zvládnout těžkou situaci a být přitom dobrými rodiči. Tak komplexní a realisticky působící postavy se opravdu jen tak nevidí. Je to nepochybně jak skvělými hereckými výkony, tak dobře napsaným scénářem. Přestože se celou dobu díváme "jen" na vývoj situace v probíhajícím rozvodu, vyprávění je od začátku do konce maximálně poutavé s velkou dávkou emocí - někdy jemných a decentních, jindy naprosto extrémních. Dokáže dojmout i rozesmát. A někdy opravdu zabolet. Ale tak už to holt v životě bývá. Myslím, že by se jen těžko našel jiný film, který zpracovává tématiku rozvodu věrohodněji. Nic ani vzdáleně podobného jsem do teď neviděla. ~(4,5★)~ (11.01.2020)

Najideálnejšie by bolo pozrieť sa na túto problematiku čisto iba optikou 8-ročného Henryho, ktorému sa rozvádzajú rodičia, keď ale zároveň ani nedokážem dopodrobna opísať, ako sa taký človek musí cítiť, keďže som sa nikdy, vďaka Bohu, neocitol v takejto nešťastnej situácii, ako práve táto fiktívna postava jedinca v predpubertálnom období, no i napriek tomu sa s ním jednoducho stotožní množstvo deciek, ktoré si v takomto veku prešli niečím podobným, ak nie úplne podrobným ? Čiže je naprosto neutrálny, nikomu extra nepritakáva, bohvieako taktiež neprejavuje svoje emócie, kedy ešte zrejme až tak dobre nerozumie, čo sa to vlastne deje... ? Musel by som to z neho ťahať, ako z chlpatej deky, že prostredníctvom jeho čoraz viac rozhádanejších rodičov už veľmi dobre viem, odkiaľ vietor fúka, keď celkové koncipovanie tohto snímku vychádza zo štýlu - „skrytých kamier” , čo znamená asi to, že inkognito sledujete, pozorujete, vskutku, štipľavú, manželskú krízu, kde sú síce hlavní aktéri maximálne prirodzení, ale aj tak som mal z nich taký, akýsi, javiskový dojem, akoby to bolo strojené, až samoúčelné, že sa v podstate nikdy nezbavili svojich filmových profesií, s ktorými sa vžili, t.j. On bol divadelným režisérom, Ona bola divadelnou herečkou, neskôr TV. STAR. Oni dvaja mi až tak nevadili, ako napríklad postava, ktorú stelesnila, inak moja obľúbenkyňa už z Jurského parku, Laura Dern, ktorá mi v úlohe Nory Fanshaw absolútne nepripomínala právničku, ale skôr akúsi predavačku v parfumérií ! A takýto problém som mal i s ostatnými charaktermi, ktorí boli na tom rovnako ! _ Manželský príbeh na mňa zafungoval najlepšie až vo svojej poslednej tretine (vtedy som zhiadol neuveriteľnú filmovú hádku, aká snáď nemá ani obdoby v dejinách kinematografie, tak za to klobúk dolu !), kedy predchádzajúcich 90-100 minút nebolo nič, čo by ma vyviedlo z rovnováhy ! “Black Widow” urobí najlepšie, ak sa už konečne bude totálne vyhýbať šialeným komiksovkám, z ktorých herecky otupuje, a to isté i “Kylo Ren” v typických, populárnych - franšízach ! PS: V NETFLIXE majú takéto motto: „Nie je dôležitá kvalita, ale najmä kvantita” , a tá je na vzostupe !!! A aj tento film je pre mňa jedno veľké, obyčajné sklamanie ! Toto vám naozaj nič nedá, je to štandardná jednohubka, akých je aktuálne strašne veľa, a tak ak máte skutočný záujem vidieť niečo podobné a oveľa lepšie, siahnite skôr po Kramer vs. Kramer. (08.12.2019)

Každý z nich nese svůj díl viny. O tom žádná. Žádný dlouhodobý vztah se neobejde bez potíží spjatých se stereotypem, stárnutím, neuspokojenými sexuálními potřebami.. nebo s komunikací. I když s ohledem na množství dialogů, které se na nás vysypou, tady problém asi úplně nebude. Ovšem se schopností řešit vzniklé konflikty konstruktivně už to tak jednoznačné není. U režiséra a scenáristy Noaha Baumbacha je patrné, že má nakoukané kousky Woodyho Allena: New York v popředí, cyničnost, neurotické postavy, smršť slov, momenty ze života. Úvodní výčet povahových rysů a specifických (často rozkošně milých) detailů obou manželů je velmi příjemný, dokonale naladí a dává tušit, že tohle bude upřímná a silná záležitost. Je, ovšem od té doby tak nějak přešlapujeme, mluvíme a mluvíme, přidáváme na ostrosti, moc nedojímáme a desítky minut přibývají, aniž by mě nějak dokázaly (jakkoliv) překvapit. U postav jsme blízko, ale nikdy ne tak, jak bych si představoval. Sledujeme boj sarkastických právníků, kteří se neštítí ušpinit ruce, vnímáme hledání osobní identity dvojice mimo společný život. Klobouk dolů nad herci, hádky mezi sebou odmakali na výbornou – i když cestě, jak se ke svárům dostali, jsem zrovna nevěřil. Herecky jsem rád hlavně za Scarlett Johansson, která se zhruba před 15 lety (ano, je to už tak dlouho) propracovala v jednu z nejzářivějších hereček své generace, jenže pak přišel útlum, vyloženě silné role se jí vyhýbaly (za mnohé můžou darebáci z Marvelu). Nyní znovu dokazuje, jak dokáže v divákovi jen ze svých gest (drobnými posunky, mírným otevřením úst) zprostředkovat dění ve svých myšlenkách. Odlehčující scény (opatrná předávka rozvodových papírů, pořezání se v kuchyni před sociální pracovnicí) jsou skvostné. Výsledek je trpce upřímný, ale pod kůži se mi úplně nedostal. 70% (11.12.2019)

Jako divadelní představení vlastně výborné a scéna, kdy to ze sebe Nicole a Charlie konečně pustí, pečlivě připravená, efektní a skvěle zahraná.  Na prknech by to bylo jistojistě na samostatný potlesk ve stoje.  Komická cukrátka v podobě sociální pracovnice nebo kamarádky předávající rozvodové papíry na ehm, ehm, ale dají se přežít, holt pan Baumbach  cítil, že musí svůj  "niterně upřímný" příběh lehce vyvážit.  Přes veškerou snahu o všední  a hlubokou upřímnost, působí tahle historie  právě až příliš precizně, uměle, akademicky a nakonec ve své podstatě pouze otřepaně. Emancipovaná právnička a macho právník...ach jo.  Ovšem preciznost spočívá i v hereckých výkonech a Johansson i Driver pochopitelně vynikající. (06.02.2024)

Když se rozvádí mačistický našinec s koulema, tak ta tlustá kníratá pizda, co mu už hezkých pár let permanentně ječivě pičuje u fotbalu, odmítá kupovat lahváče a vůbec mu tak nějak globálně otravuje život (jasně zřejmé odcizení vinou manželky), nejdříve dostane pořádnou pumelici do zubů. To má ryze praktický důvod, protože „fofvovový fávník“ se dá klidně vyložit i jako „fosforový trávník“, tudíž si ty feminizované barakundy v advokátní kanceláři Nemrdalová, Žluklá, Lesbianová & partnerky budou myslet, že ji akorát tak jebe, čili jen kapku zrezlá vytuněná felicie, pořízena v záchvatech citu tak před jejími čtyřiceti kily nad limit lehce manipulovatelného pytle cementu, zůstane hladce v péči pána tvorstva. Fakany ať si klidně nechá a půjčuje mu je, jen když vypadne Eurosport nebo v ligové přestávce. To takový přiteplený ňujorský yntelechtuán je dost v prdeli a o hladkém rozvodu si může nechat akorát tak zdát! Doma má totiž přeemancipovanou krávu v krizi heideggerovské ontologie (čti „předpřechodové srůstání stydkých pysků“), která se, ač již bez kundy, prostě nedokáže povznést nad nějaké to občasné nevinné vyprcání dosud funkční kulisové asistentky, a dá to chudákovi pěkně sežrat. A nejen jemu, taky přihlížejícím! A to zejména tím, že místo Xanaxem řeší své pičoidní mindráky a krizi identity ubíjejícími filipikami s kýmkoliv, na koho narazí, zejména o niterných pocitech zhrzené samice, věčném utlačování femininní přirozenosti tím odporným maskulinním egem, vnitřních dilematech mezi plotnovým mateřstvím a touhou pustit si ještě kundu na špacír, než jí skončí záruka, nebo o nutnosti emancipačního potírání zkurvených šovinistů. A přitom ta její buznička s trochou másla na hlavě jen tak pudlíkuje kolem, štěká na povel a dělá agility. No, patrně to bude dost autobiografické. Tenhle latentní homointelektuál Noah si asi neuměl říct „no a“, když ho kopla do prdele ta jeho obskurně odporná obluda J. J. Leighová, a rozhodl se vycákat své frustrace na publikum plagiátorskou Vypelichanou kočkou na rozpálené plechové střeše rezivějící tramvaje do stanice touha. Rozhodně skvěle zahrané, v některých momentech i docela silné, ovšem jako celek to působí jako impotentní Woody Alen, kterému vykastrovali cynismus, nadhled a sysel pro tumor, a zbylo jen rádoby yntelechtiuální sci-fi žvanění do sebe zahleněných nesoudných pičusů se zjevnou poruchou komunikace a racionality. Ale nepochybuji, že se v tom pár submisivních oslizlů dokonale shlédne a celý hřad hospodyněk za zenitem u toho žehličkou připálí své džambobombarďáky. Každopádně opravdovému vztahovému peklu s neméně slizkým a skvěle hrajícím Adamem Řidičem to nesahá ani po Baumbacha. (30.12.2019)