Půlnoční expres

,,TOTO NIE JE AMERIKA. TOTO JE TURECKO." __ Pred pozretím som o tomto filme veľa nevedel, ani to, že sa prakticky celý odohráva vo väzení a naivne som si myslel, že dopravný prostriedok v jeho názve sa tu naozaj aj objaví. No a po takomto postupnom zaujímavom zistení sa mi začali v mysli vynárať filmy, ktoré som s touto tématikou už videl a tie reči o Shawshanku tu vôbec nechápem. Darabontov opus mi napr. nenapadol vôbec, nakoľko tieto dva filmy majú spoločné úplne minimum. Shawshank je omnoho miernejším, navyše Expres sa odohráva v ,,cudzine" a hlavný hrdina tu rozhodne nie je nevinný a o problémy, do ktorých sa dostal si aj koledoval. Osobne by som ho teda skôr prirovnal, hlavne čo do spôsobu praktík, k Motýľovi. Na druhej strane som si po jeho pozretí povedal: No a čo? Príbeh to nie je mimoriadny, tieto veci sa stali mnohým ľudom pred Hayesom a udiali sa aj po ňom. Za svoj úspech môže vďačiť určite knižnej predlohy s ktorou sa autor zrejme musel dosť poponáhľať, keď film vznikol necelé tri roky po jeho úteku z väzenia. Po diváckej stránke ma vôbec nenudil a hlavne prvá hodina ubehla ani neviem ako. Zaujali ma predovšetkým zdrogovaný John ,,Merrick" Hurt a pravdepodobne po zásluhe oscarová elektronická hudba. Oliver Stone dostal za tento film svojho prvého a zatiaľ i posledného neréžijného Oscara a za zmienku stojí aj to, že Polnočný expres bol vyznamenaný najväčším počtom Zlatých glóbusov - bolo ich 6 a toľko dostal už len Formanov príbeh z blázinca. Ako sa zdá, filmy z prostredia ľudí žijúcich v obmedzených priestoroch sú obzvlášť cenené. (23.08.2009)

Jsem Billy Hayes, totiž býval jsem... Ano, v tureckém arestu neznamená nic vaše jméno, ani to, odkud pocházíte, přesto, že na první pohled nepůsobí nijak hrůzostrašně, charakterizovala bych ho jako vězení tržnicovitého typu, s volným pohybem osob a zboží, ale že dokáže naučit pokoře! Dokonce i Billyho, který by mohl vést seminář v namachrovanosti poté, co vás v Turecku dostanou se dvěma kily hašiše - tedy během prvních hodin, jen do káravé lekce po svévolném opuštění odemčené cely, za účelem zapůjčení deky... Jóó, tady se nabízí poučení - než se budete chtít obohatit převážením drog z cizí země, zjistěte si úroveň vězeňství, politickou situaci a sazby za přechovávání i distribuci - čímž chci říct - takových já, s'il vous plaît, nelituju. (05.03.2014)

Ocenění: Oscar - hudba, adaptovaný scénář; nominace: vedlejší herec (J. Hurt), režie, střih, film BAFTA - režie, střih, herec (J. Hurt) MFF Cannes - nominace na Zlatou palmu Zlatý glóbus - film (drama), debutující herečka (I. Miracle), debutující herec (B. Davis), vedlejší herec (J. Hurt), hudba, scénář Kansas City Film Critics Circle Awards - herec (B. Davis) Writers Guild of America - adaptovaný dramatický scénář (16.11.2012)

Úžasné vězenské drama, které je podle mě mnohem silnější a působivější než Shawshank. Atmosféra beznaděje a brutálních podmínek v tureckých věznicích je vykreslená maximálně sugestivně a každého okamžitě vtáhne do děj a nepustí až do závěrečných titulků. Brad Devis podává skvělý výkon, stejně jako všichni ostatní spoluvězni a dozorci. Vše je ještě umocněno výborným soundtrackem v pozadí. Po tomhle filmu si člověk uvědomí, že svět není jen západní kultura. Opravdový klenot světové kinematografie! (20.02.2006)

Hodně drsný vězeňský snímek podle skutečné události. Mladý Američan je v Turecku zadržen za pašování hašiše a je uvězněn v místním vězení. Tam je to skutečně drsné a je to jedna velká džungle. Při životě ho drží jen naděje brzkého propuštění. Po čtyřech letech vězení mu ale změní rozsudek na 30 let. Veškeré naděje na propuštění končí, a tak začne se svými spoluvězni plánovat útěk. Ani to ale nevyjde a náš hrdina se dostává do části pro nesvéprávné vězně. Je to dost kruté a místy z toho člověka až mrazí. Je zde cítí hrozná bezmoc. Vynikající hudba filmu dost přidává. "Já tě zabiju!" (27.10.2020)