Čtyři pokoje

Škoda, že první dvě povídky jsou o tolik slabší než kousky Tarantina a Rodrigueze. No dobře spíš by sedělo slovo průměrné, Roth se v nich moc pitvoří a téměř nic se v nich neděje. Naštěstí jsem od nich nečekal žádné zázraky a bral je jako takovou nutnou představovačku než přišla akční smršť s uhlazeným Banderasem a nahláškovaný závěr s ukecaným Tarantinem. Jako Quentinův fanda jsem si poslední kousek vážně užíval, možná stějně jako on sám. Tuna narážek, beztak hodně improvizované monology (pardón monolog) na jeden záběr a bezchybná choreografie. Ta čtvrtá hvězda je prostě za to, jinak ji obhájit neumím. (29.03.2010)

Tohle byla ledová sprcha. Ani jedna z povídek nestála za nic. Úvodní povídka s katastrofálně hrající Madonnou spíše odradí, než navnadí na další sledování. Ani dál to však nebylo lepší, ačkoliv po herecké stránce se to dalo přetrpět. Tim Roth, jenž se stal jakýmsi spojovacím článkem mezi povídkami, podal jeden ze svých nejslabších hereckých výkonů v kariéře. Na to, že v tomhle nepodarku měl prsty Quentin Tarantino, klidně můžete zapomenout. Ani on se nevytáhl s ničím mimořádným. 20% (13.02.2011)

Je to sice ohraná písnička, ale protože jsem zjistil, že je docela pravdivá, tak ji ve stručnosti zopakuji - první epizodka připomíná obsahem průměrný studentský film, druhá se nemotorně snaží vygradovat situaci rádoby cool dialogy a nemá co říci, třetí hodně baví herectvím Banderase a velmi zábavným vypointováním až k závěrečné hlášce a čtvrtá je nadprůměrnou scénou z libovolného Tarantinova celovečeráku, zakončená jedním z nejvtipnějších momentů celé jeho tvorby. Něco jako trochu rutinní prohlídka hotelu, kde každé další patro představuje vyšší stupínek režijního nadání - a v součtu to stačí akorát na 3*. (29.11.2017)

Tak takto to vyzerá, keď sa v USA stretnú štyria nezávislí filmári a každý z nich zrežíruje jeden diel kolekcie, ktorú potom vydajú pod spoločným titulom. V roku 1995 Allison Anders, Alexandre Rockwell, Robert Rodriguez a Quentin Tarantino prispeli každý svojou epizódou do poviedkového filmového quarteta "Štyri izby" (Four Rooms). Vďaka nim som zhliadol štyri príbehy zo silvestrovskej noci, ktoré sa odohrávajú v jednom hoteli v Los Angeles. Odštartovala to Allison Anders snímkom s názvom "The Missing Ingredient", potom nastúpil Alexandre Rockwell so svojim "The Wrong Man", po ňom zatlačil na pílu Robert Rodriguez a jeho "The Misbehavers" a korunu tomuto projektu nasadil Quentin Tarantino s epizódou "The Man from Hollywood". Ja som sa pri tom po celý čas dosť dobre zabával, preto dávam "Štyrom izbám" štyri hviezdičky. **** (22.06.2023)

Anders 20%, Rockwell 40%, Rodriguez 100%, Tarantino 80%. Už před dvaceti lety bylo jasné, kdo z indies nadějí to někam dotáhne a kdo ne. A konečně si jdu sehnat toho Muže z Ria. P.S. Ta epizoda seriálu Alfred Hitchcock Presents, kterou Tarantino cituje, se jmenuje správně The Man from the South a je zde. Je mimochodem skvělá. (09.01.2016)