Nelítostný souboj

Stokrát prověřené téma, formou i obsahem se vesměs přidržující zajetých kolejí bohatě stačí na to, aby nám nabídlo bezesporu jednu z hvězd ve svém oboru - filmech o soubojích "bankovních lupičů" s policajty. Díky charizmatům obou představitelů hlavních hrdinů si mohl film dovolit obě postavy takřka vyrovnat a smazat tak většinu hranic mezi "tím dobrým" a "tím zlým", což může být jen ku prospěchu věci. Proto si dovolím přirovnat oťukávací rozhovor De Nira s Al Pacinem snad i k tomu nejkrásnějšímu, jaký kdy byl na plátně předveden, totiž k tomu mezi donem Corleone a jeho synem Michaelem těsně před donovou smrtí. Ne že by byly tak podobné obsahem či významem, avšak celý rozhovor a především jeho protagonisté jsou tu zkrátka neodolatelní a podle mého názoru tento rozhovor zastiňuje všechna ostatní, třeba i mnohem více efektní, místa nádherně plynulého, gradujícího, napínavého a atmosferického filmu. (01.01.2005)

Nenápadná akční krimi, která jde v psychice postav i po nejdrobnějším detailu, i té nejmenší scéně dodá silný význam a napětí nechá vyšplhat na až neuvěřitelnou míru. A komu fandit? S neodbytným mrazením v zádech snad jedině oběma. Chvíle, kdy Neil vidí Vincenta přicházet po chodníku je bombou, na kterou jsem se celou druhou polovinu natěšeně třásl. Heat je prvním otevřeným vítězstvím Mannovy civilní formy a nemizícího pocitu bezprostřední interakce s dějem. Mám v sobě úzkost. Držím si ji tady, abych byl ostrý a pozorný. To potřebuju. (07.02.2006)

Ke kvalitní akci přibyla i dobrá psychologie. Nejsilnější stránkou filmu je asi scénář, který se zabývá i soukromím policistů i lupičů. Člověk se pak i se "záporákem" dokáže lépe ztotožnit. Je vidět, že to jsou také jen lidé z masa a kostí. Skvělé obsazení, Al Pacino byl možná trochu výraznější než De Niro, ale zase méně sympatický. (04.08.2003)

Nádherný. Božský. Úžasný. Miluju tyhle filmy "muž proti muži" a Heat je jeden z nejlepších. Těžko si vybrat, komu máte fandit, v dlouhé řadě podobných filmů tenhle vyniká tím, že tu proti sobě nestojí jednoduše dobro a zlo, ale prostě jen dva chlapi, kteří k sobě navzájem chovají maximální úctu a respekt. Na jedné straně je tu polda, který zahodil všechno dobré ve svém životě kvůli své práci a osobní život se mu rozpadá (jeho vinou) pod rukama. Můj život je katastrofa. Moje nevlasní dcera je na dně, protože její táta je kretén. Mám manželku... manželství se nám rozpadá. Moje třetí. A to proto, že trávím všechen svůj čas pronásledováním chlapů jako jste vy. To je můj život. Na té druhé je tu pak zloděj, který v jisté ženě konečně našel smysl života a po bankovní loupeži chce všeho navždy nechat. Už sám nevím, co dělám. Vím, že je život krátký, každá vteřina je drahá. Chceš odejít? Odejdi... sama. Nebo se sama rozhodni, že se mnou chceš zůstat. Já jen vím, že pro mě nemá cenu nikam chodit, pokud budu sám... bez tebe. Zatímco toho prvního vystihují slova jako poctivý, hodný, výbušný workoholik, jemuž život utíká každou sekundou pryč, toho druhého můžeme charakterizovat jako empatického, pomstychtivého sympaťáka, který pro své blízké udělá cokoliv. Ale vyhrát může jen jeden. A tak proti sobě naši hrdinové stojí v závěrečné scéně tváří v tvář a já po nějakém roce jsem zase u filmu cítím, jak mi buší srdce. Hluk přistávajících a odlétajích letadel, rychlé přechody mezi světlem a tmou, gradující hudba a k tomu dva muži na pokraji svých možností... neuvěřitelný. (03.10.2007)

Výborne vyvážený mix akcie a psychológie v brilantnej hre na mačku a myš medzi LAPD a Mr. McCauleyom . V čase veľkého boomu „tarantinoviek“ mohol Heat pôsobiť ako baletka medzi hokejistami alebo skĺznuť do prispôsobovania sa módnemu subžánru. Lenže Mann to natočil po svojom a natočil to výborne. Ako scenárista si zaslúži poklonu za prácu s obrovským množstvom postáv, ktoré nie sú prvoplánovo cool a napriek tomu sa pohybujú v príbehu s absolútnou samozrejmosťou, ako aj za chirurgicky presné rozdelenie úloh jednotlivých figúriek. Ako režiséra ho zas treba obdivovať v tom, ako vie budovať atmosféru postupne sa zaťahujúcej slučky okolo oboch hlavných hrdinov, ako vie pracovať s hercami a ako vie dávkovať psychologické časti a prekladať ich niekde striedmou , zato rýchlou, inde živelnou akciou. Na Heat mi vadia len dve veci – možno trochu prestrelená stopáž, kde by sa oplatilo film prestrihať najmä v úvodnej časti a klasický Mannov koniec. Všetky filmy, ktoré som od neho videl skončili rovnako a i keď to beriem skôr ako poplatnosť vkusu amerického publika, dúfam že Mann aspoň raz tento svoj neduh nechá stranou. 9/10 (29.01.2007)