Poslední Mohykán

Včera jsem viděl nějakou Dunu od Villeneuva a z těch majestátních záběrů na mě dýchal chlad a emoční odtažitost. Tak jsem si dal po dlouhé době Posledního mohykána a moje srdce náhle plesá - takhle má vypadat snímek, který nechává vyprávět svůj úžasný audiovizuál a přitom nezapomíná na dojemný, až shakespearovský příběh svých hrdinů. Hlavně zásluhou ikonické hudby a Mannovy dynamické režie husina od samého začátku. A závěrečná půlhodinka je hotový nářez, z něhož jdu pokaždé do kolen. Magua je neuvěřitelný a plnokrevný sviňák, takoví záporáci se už dnes moc nevidí.. 90 % (22.10.2021)

Už od úvodních záběrů, když k tomu ještě navíc spustí fantasticky podmanivá hudba, cosi se v člověku jakoby sevře. Skvělá práce s kamerou, vizuálně dokonalé zpracování, výborní herci v čele s úúúúžasným Danielem Day-Lewisem, precizně záporným Wesem Studim a romanticky krásnou Madeleine Stoweovou. A když se k tomu přidá ještě již zmíněná hudba, která by si zasloužila svého Oscara, není pochyb o tom, že tento westernový příběh je vskutku velmi, ale opravdu velmi zdařilý. (03.09.2002)

Tak v rámci opakování starých klasik ke kterým doplňuji komentáře jsem se dostal i k tomuto kousku, který patřil mezi moje dětské srdcovky a musím říct, že nezestárnul v mých očích ani o den. Možná by to měli dnešním filmařům dávat jako vzor jak natočit pořádný dobrodružný film. Nádherná příroda peckovní hudba a skvěle a přirozeně zahrané postavy ke kterým si vytvoříte vztah. Navíc z toho Mann neudělal pohádku a nebál se ani drsnějších scén a tak stvořil svůj nejlepší film. Tragické finále při kterém polovina hlavních postav zemře mě pak i po letech dostalo. Při tom famózním hudebním doprovodu jsem zamáčknul slzu za každého padlého hrdinu fakt neskutečně emotivní. Jo a Wes Studi a jeho Magua je ďábel i když na konci dopadne neslavně.95% (02.02.2018)

Když jde o moje oblíbené knihy, jsem velmi přísná vůči tomu, co filmaři udělají s postavami, které zbožňuji a s kterými dýchám během jejich literární cesty každé písmenko. V tomto případě si (ne)mám na co stěžovat - z knihy nezůstalo nic, jen pár jmen, jejichž používání je v mých očích hříchem vůči překrásné knižní předloze. Dějové změny odsunují indiány na vedlejší kolej a ve středu je zase bělošská láska, zkrátka že tomu Hollywoodu občas není hanba. Plus klasická pompézní hudba, která mě nebaví. (29.11.2008)

"Rozejděte se, děti Lenapů. Hněv Manitouův dosud nepominul. Proč má Tamenund dále vládnout? Bledé tváře jsou pány země a čas rudých ještě neprišel. Žil jsem příliš dlouho. Za jitra jsem viděl syny Želvy štastné a silné a přece, než nadešla noc, dožil jsem se konce posledního bojovníka moudrého kmene Mohykánů." (15.11.2011)