Americké psycho

„I have to return some videotapes.“ Vraždy jako prostředek k vykreslení lhostejnosti, povrchnosti a neosobnosti amerických yuppíků konce 80.let, kdy se každý krejčí stěhoval co nejblíže k Wall Street a na lačno se místo ranního panáka cvičí sedy lehy.. Bret Easton Ellis ve své novele moc jasných vodítek na rozlišení reality od představ choré mysli nedává a nedočkáme se jich ani tady. Znepokojivý film s klinicky čistým výkonem Bat(e)mana Balea. (01.03.2010)

Patrick je mladý a bohatý finančník, ktorý na zdanie vonkajšieho sveta žije dokonalý život. Má však "maličký osobnostný" problém, ktorý je príliš silný nato aby ho dokázal ovládať. Psychologický thriller s prvkami hororu s výborným hereckým výkonom Bale-a. Jeho vnútorný boj so samým seba bolo pre tento film stropom. Tu však kvalita končí. Záver patetický. Bezhlavé vraždenie hlava nehlava, ( ktoré ani nie je vyobrazené - nechápem o akom pobúrení tu podaktorí píšu ) síce niekoho potešilo viac, ako by bolo treba, no nakoľko si myslím, že sa z tohoto snímku dalo vyťažiť rozhodne viac, nemôžem inak, ako ho "len" označiť za lepšie priemerné dielo s hodnotením silnej "trojky" - 65%. (06.02.2013)

„Surface, surface, surface was all that anyone found meaning in... this was civilization as I saw it, colossal and jagged.“ Toto je citát z famóznej Ellisovej novely a vystihuje aj tento film. Kým kniha je postavená na monotónnom prijímaní akýchkoľvek zážitkov, či ide o mučenie alebo výber jedla v reštaurácií, Mary Harron vyberá situácie z knihy a skladá koláž. Na jej obranu treba povedať, že kniha je veľmi ťažko sfilmovateľná, no zameranie sa na "príbeh" je paradoxne to kĺzanie po povrchu, lebo sa zaoberá tým, ČO sa deje a nie AKO to Bateman vníma. Ide o sprostredkovanie "šoku" a "kontroverzie" na plátno, nie života yuppies, kde odtiene prejavov bohatstva a moci boli to jediné, čo ľudí odlišovalo. Mary Harron adaptovala to nepodstatné na American Psycho - príbeh. Mala zadaptovovať funguvanie mysle Patricka Batemana, čo je ale takmer nemožné. (17.11.2005)

Tak teda nevim, bylo to takovy divny. Jako kdyby film nemel poradnej scenar, bud je parta v hospode a nebo dela Bale uchylnosti. A zaverecna pointa byla taky nejaka divna, clovek se do toho pak zamotal a nedavalo to smysl. Vrazdy jsou provedeny docela dobre a napeti je taky slusne vystupnovany, jen by reziserka pri nejakym brutalnejsim zaberu nemusela porad davat na stranu kameru a natacet jen Balea s silenym vyrazem. Celej film tu stoji na Baleovi a ten si strihnul fakt paradniho uchylacka, kdyz ho to vzdycky chyta, nebo jak popisuje situaci proste nema chybu. Jen toho uz ke konci bylo trosku moc. Mozna jsem od filmu cekal moc, ale na vic jak na 3* to nevidim. (23.08.2006)

Satira na americký sen. Zkoumání hranice mezi šílenstvím a úspěchem. Krásní a úspěšní. Zlomová role Christiana Balea.. Tenhle živočišný druh je docela zvláštní. Nosí značkové obleky, jsou posedlí kvalitou, diskutují nad sklenkou něčeho ostřejšího, ochutnávají drahé delikatesy, řeší elegantnější vizitky. A chovají se neuvěřitelně nadřazeně. Spisovatel Bret Easton Ellis kritizuje odlidštěnou vyšší americkou společnost, která na bezohlednosti doslova ujíždí. Román zaujal Mary Harron a vypíchla svini největší – shnilého finančníka Patricka Batemana, který po večerech rád bere do rukou sekyru nebo motorovku. Nejde jí o usekané ruce nebo rozdrcené lebky, všímá si toho kolem, té znepokojivé prázdnoty, posedlosti i třeba těch šílených Batemanových hudebních přednášek, z kterých mrazí. Škoda, že ta svěžest a nápaditost nevydrží i v druhé polovině, deprese nebo katarze víceméně chybí, vyběhnou titulky a řekneme si: „Jo, docela zajímavé.“ Takže nakonec zbyde především Baleovo jméno, který je jednoduše skvělý. Jeho přecitlivá, puntičkářská a soustředěná poloha se řadí mezi jeho nejlepší role. A mně se nakonec tohle existenciální podobenství docela zamlouvalo. (24.03.2015)