Dotek Medúzy

Spočiatku film tváriaci sa ako tuctová kriminálka zhruba od polovice naberá riadne na obrátkach a zabŕda do úplne nečakaných sfér. Feedbackový príbeh vyšetrovania pokusu o vraždu podivínského Morlara, pri ktorom je postupne vykreslované uvedomovania si nezvyčajného daru a zároveň hľadanie čoby len jedinej zpriaznenj duše, ktorá by mu uverila. A nech to stojí čo to stojí. Slovo beznádej sa pomaly prenáša celým filmom, či už to je v Butronovej postave, ktorá je okolím považovaná za blázna, diabla, kacíra a odmalička nepochopený žije len sám pre seba a svoje knížky užieraný výčitkami. Ako aj vo Venturovej detektíva, ktorého oprávnené obavy sú zcela logicky ingnorované a ani formulka dôvodné podozrenie nefunguje. Aj keď považujem snímok za formálne minimalistický, ťažiaci predovšetkým s inteligentných dialógov, sféra jeho pôsobnosti naberá najmä ku koncu obrovských rozmerov, či už geografických, alebo ideologických. A ako písané naokolo ... až zamrazí. (17.07.2005)

První film, který jsem kdy viděl na Nově. Pozoruhodný mysteriózní thriller v tradici Přichází Satan s průhlednou kriminální zápletkou, ale neúprosně gradující hrozivou atmosférou, zajímavým přesahem do katastrofického žánru, uhrančivým Richardem Burtonem ve výborně napsané a zahrané roli podivínského spisovatele a mrazivým závěrem. Poměrně věrně podle stejnojmenné novely Petera Van Greenawaye z roku 1973. (31.03.2008)

Bát jsem se přestal ve svých 6 letech, když jsem zjistil, že čerti nejsou pekelný bezdomovci, ale jen obyčejný, vožralí lidi. Kdyby se na mě ale někdy podíval Burton, ať už střizliv nebo opiv, tak bych si možná, soudě dle množství tekutiny v nádrži, cvrnknul... A vůbec mě neuklidňuje, že je víc jak 20 let bez špetky života (14.06.2010)

Myslím, že příhodnější název by byl Pohled Medusy, ale nešť. Thriller, který mě jako dítě velice děsil, se mi teď (podobně jako Přichází Satan!) jeví jako hodně slabá káva. Strašidelné filmy rychle stárnou a třeba hroucení Westminsterského opatství na lidi uvnitř dnes vypadá velmi polystyrenově. Herecké výkony se ovšem počítají a osobně si neumím představit lepšího herce, kterému bych uvěřil, že zabíjí pohledem či myšlenkou, než Richarda Burtona (Liz Taylorová o tom jistě ví své). A pak je tu ještě velice nápaditá práce s kamerou: časté flashbacky nejsou řešeny rozmlženým obrazem a "rozčeřenou" hudbou, ale úplně plynule, jako běžný přechod z jednoho záběru do druhého, často v rámci jediného obrazu! 70% (12.08.2005)

Zlý film o zlém chlápkovi, který svými myšlenkami ničil zlou společnost? Ano, byly chvíle, kdy jsem si říkal: "Ty máš pravdu, Johne" a nebyl to jen vychytralý alibismus vedoucí k tomu, aby pan Morlar svůj nepříjemný pohled upřel na někoho jiného. Skvěle mrazivý zážitek mi navíc umocnilo vědomí, že v mém okolí existuje člověk s podobně telekinetickým potenciálem a já mám vlastně strach z toho, co se bude dít, až jednoho krásného dne odhodí svůj nekonečný optimismus. (15.02.2012)