Za všechno může láska

Vynikající atmosféra v podstatě milostného filmu, kde prvky scifi hrají jen okrajovou roli. Základní téma je brzy jasné - lidé umírají na osamělost. V přeplněných městech, ulicích a halách jsou sami. Dva lidé míří podobným směrem, avšak pár dní jim dá novou naději. Možná jsou poslední na světě, protože i počasí reaguje na jejich city. Jenže pořád jsou zde úplatní a prodejní lidé, kterým moc a peníze jsou stále víc, než blízkost člověka. (07.01.2009)

Úvodní slibně se rozvíjející dějové uzlinky se kapku nekontrolovatelně přelijí do prapodivného spletence, ve kterém se (nedostudovaná psycholožka z Yaleské univerzity) Claire Danes ocitá na prahu bizarních událostí. Rozpačitost navíc posiluje stále nesrozumitelnější děj i vývoj postav a o to víc to celé zabolí, když na režisérské stoličce seděl Dogmatik, milující "rodinné oslavy", Thomas Vinterberg. (28.03.2008)

Sice mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, ale pak mě ten film svojí zvláštní atmosférou dost zaujal. Navíc to mělo hodně zajímavý příběh, který zde asi nemá cenu vypisovat, jelikož alespoň základ zápletky pochopil asi každý, každopádně i když se mi to zdálo celkem chytře vymyšlené, některé drobnosti jsem buď nepochopil, nebo mi utekly. Třeba jsem nepobral, proč se lidé v Ugandě vznášeli. To měla být předzvěst apokalypsy nebo něco jiného? A od jisté chvíle už bylo jasné, SPOILER že apokalypsa bude a že se s tím nedá nic dělat, takže už vlastně nebylo o co hrát, i když se ti dva marně snažili zachránit. KONEC SPOILERU. Jako, je to skvěle natočené a má to fakt zvláštně podmanivou atmosféru, ale nějak nevím, přijde mi, že buď Vinterberg nechal hodně odpovědí na divákovi nebo tam jsou a já to vše na první zhlédnutí nepobral. Každopádně líbilo se mi to, klidně bych se na to podíval znova, takže to po druhém zhlédnutí možná docením víc. Slabé 4* (16.07.2020)

Thomas Vinterberg je pro mě jeden z nejzajímavějších žijících režisérů a scénáristů, kterému možná kabát Dogma 95 seděl trošku lépe, ale i se stativem, umělým osvětlením a podobnými "vymoženostmi", které mu výše zmíněný manifest zakazoval, dokáže vykouzlit parádní atmosféru, kterou v případě Za všechno může láska umocňuje ještě fantastická hudba. Jestli pro mě byla právě Vinterbergova Rodinná oslava vrcholem letošního FEBIOFESTU, tak se It´s all about love řadí na druhé místo. Škoda, že následná diskuze s tvůrcem byla zrušena, měl jsem zrovna připravenou otázku :( (29.03.2009)

I got to be a white bride after all... 58%, really? Imdb, 5,4. Are you shitting me? Tento film na jednej strane pôsobí, ako by sa nebránil tomu byť "malým", no na strane druhej, má dušu ako slon. A to je pre mňa podstatnejšie. Je to presne ten prípad, kedy pomohla prítomnosť európskeho režiséra. A domnievam sa, že práve preto tu funguje aspekt tajomna aj po odhalení celej zápletky, čo nebýva moc zvykom. Nie každý je schopný točiť takto dokonale minimalisticky. Takže nenadávajte nabudúce na zástancov Dogmy 95, lebo neviete čoho všetkého sú schopní. ;) V dobrom slova zmysle samozrejme. A ďalej môžem tiež menovať len pozitíva. Herci (kvôli ktorým som sa vlastne k filmu dostal) boli výborní ako som aj očakával. Hudba bola tak krásna, až som mal pocit, že sa mi snaží systematicky vytrhnúť srdce z hrude. Kamera excelovala - hlavne v interiéroch. A scenár mi tak "sadol", ako keby som ho písal sám (tým nechcem povedať, že píšem ako scenárista, ale že som sa s ním stotožnil). A napokon, milujem vo filmoch ktoré majú poetický názov, keď je vo vhodnej chvíli vyslovený. No hádajte či to bolo tak aj tu... Pre ilustráciu: podobné filmy - Perfect Sense. (08.06.2013)