Dokonalý smysl

V mnoha směrech intimní a strhující snímek, kterému je potřeba věnovat čas a soustředění. Poté můžete vnímat vizi myšlenek a dobře vygradovavé momenty, které vás osloví. Skvěle vymyšlené opouštění smyslů a následné reakce lid: žravost-necítění chutí, násilnost- hluchota, obnažená psychika se všemi různými stránkami...rozhodně je to snímek, který v člověku doznívá, když je k němu vnímavý. (06.02.2012)

|| Scenár: Kim Fupz Aakeson | Hudba: Max Richter | Produkcia: Malte Grunert | Distribúcia: Senator Film Verleih | Štúdio: IFC Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 908,000 $ || Hodina a pól videoklipového trápenia sa postáv v apokalipticky sa rútiacom svete. Pridať trebárs trochu filmovej štruktúry a menej patetickej epickosti, a bol by z toho plnokrvný trhák s výbornou hereckou dvojkou. Takto film len pohladí hranu naších zmyslov. (27.04.2013)

Malý nenápadný film, o kterém ale už asi třetí den po projekci docela přemýšlím. Přitom se tam postavy labužnicky cpou mýdlem nebo pěnou na holení. Děje se to teď a tady a připravený není nikdo. Film Perfect Sense se nevyhne srovnání s tematicky podobnou Soderberghovou procedurální Nákazou, přesto je jiný. Divák vnímá neznámou epidemii skrze dvě hlavní postavy, sukničkáře a šéfkuchaře a epidemioložku, která o mužích ztratila veškerá dobrá slova. Jejich vztah urychlený okolnostmi poměrně rychle chytne, a i díky tomu, že je poměrně chladný, tak se jeho nedostupnost pak plně zúročí ve finále. Než se k němu ale dopracujeme, tak britský režisér David Mackenzie nabídne řadu dynamických a nápaditých momentů, Ewan McGregor a Eva Green holé zadky i slušné herectví a Max Richter velmi povedený hudební doprovod!! Prostě bez čichu nebo sluchu má život pořád smysl. Cynikové budou ale zcela jistě upozorňovat na příliš velkou interpretační volnost. Přesto skvělý námět a velká spokojenost. PS: Mackenzieho jsem po jeho (dle mého ne úplně špatném) Samci s příjemně nehollywoodským závěrem neodepsal a Connie Nielsen jsem tu téměř přehlédl!! (23.02.2012)

Když přijdete o jeden z pěti základních smyslových vjemů, automaticky se tím posílí jeden z „přeživších“(zachovalých). Co se ale stane, pokud přijdete (i) o ten poslední?! Tak (nejen) o tom je tento nový komorní apokalyptický (záměrně vynechávám (zavádějící) slovo romantický) snímek D. Mackenzieho. A také o tom, že skutečnou hodnotu (věcí) si většinou (bohužel) uvědomíme až ve chvíli(ch), kdy o ně (nenávratně) přijdeme. Že to není nic nového (objevného)? ANO, to skutečně není, nicméně tento snímek nám to vše servíruje tak nějak nenásilně (jakoby mimochodem, jako holý fakt), naprosto úderně a zcela neodvratně, takže tomu divák těžko odolává. Výsledkem je tak „padající čelist“ nebo min zamyšlení se nad snímkem (nad sebou samým, svými život. hodnotami..) a to (samo o sobě) není zase tak málo. Co myslíte? Tohle není M. Bay a jeho Armageddon, tohle není ani R. Emmerich a jeho Den Poté (popř. 2012), tohle není ani F. Lawrence a jeho Iam Legend. Perfect Sense je (snad) nejblíž mixu L. von Triera a jeho Melancholii, Children of Men A. Cuaróna a McCarthyho/ Hilcoatovi The road a přece je to „zcela jinde“. Až se z toho „vzpamatuju“, srovnám si myšlenky a získám (zdravý) odstup, napíšu (snad) i něco smysluplnějšího. Prozatím bude muset postačit toto, nebo (pokud to chcete zcela stručně a výstižně)….jak říká můj kamarád „dejte to Americe a …poblejete se z toho. Nechte to v Evropě a …..posadí vás to na prdel“ nebo min „donutí“ přemýšlet. Nečekejte žádné bombastické triky, velkolepé spec. efekty, patetické proslovy, prezidenty usedající do kokpitů vojenských stíhaček a zachraňující „za 5min 12“ svět. Tady se vypráví úsporně (o to více úderně) obrazem. Ano, méně je někdy více. Výsledný resultát: objektivně za 4* (výhrady by byly a ano dokážu (i) pochopit výhrady typu: že tvůrci balancují mezi syrovou apokalypsou, artovým podobenstvím, civilní romancí….., přičemž „na samou dřeň“ nejdou ani v jednom z těchto případů a snímek (v určitých fázích) působí poněkud necelistvě (roztříštěně), nicméně subjektivně (a rád) i s přihlédnutím k omezeným možnostem a příjemně civilnímu ústřednímu duu E. McGregor-E.Green za („prozatímních“)5* Uvidíme, co s tím udělá (několika)denní odstup (23.01.2012)

Milí lodníci, tento pseudofilosofický snímek, mi poněkud nesedl. Můj názor nezměnil ani Ewanův holý zadek, který byl k vidění. Film se až příliš soustředí na poměrně nudný vztah dvou hlavních hrdinů, než na ten k apokalypse směřující zbytek, což mě tedy velice intenzivně zamrzelo, protože ten samotný nápad není určitě zlý. Navíc je určitým závanem svěžího větříku. Lidé ztrácejí jeden smysl za druhým. Zpočátku se vše jeví jako naprostá katastrofa. Nakonec ovšem vše eskaluje spíše k lidskému semknutí a dává jakousi naději do budoucna. I když těžko hádat, kde by se ten kolotoč se ztrátou smyslů mohl až zastavit. Dle logiky filmu by jistě došlo brzy i na ztrátu smyslu nejcennějšího - zraku. Dokonce se mi příliš nelíbila ani Eva Green. Co se zejména vzhledu týče. No nebyl to můj šálek čaje optimist. Vidím to tak na jednu. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (13.04.2016)