Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Yves Montand jako Artur London a jeho zážitky z období politických procesů 50. let vrcholící příjezdem okupačních vojsk v roce 1968... Film Doznání vznikl podle slavné stejnojmenné knihy Artura Londona. Zachycuje autentické svědectví jednoho z protagonistů monstrprocesu se „spikleneckým centrem“ Rudolfa Slánského v listopadu 1952. Přesvědčený komunista, interbrigadista, účastník francouzského Hnutí odporu (krycí jméno Gérard) a posléze náměstek ministra zahraničních věcí, v knize popisuje své zážitky a nový náhled na komunistickou stranu. Je ironií osudu, že rukopis knihy přivezl London do Prahy v den, kdy sem vjely sovětské tanky. Kniha nicméně v roce 1969 vyšla, ale film – jehož realizace u nás byla již domluvena – se musel nakonec točit ve Francii. Československou premiéru měl film až 17. ledna 1990 v kině Praha za účasti Jorge Sempruna, Costy-Gavrase, Yvese Montanda a Lise Londonové (Filmový přehled 1990/7) (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (88)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Pocitově velice nepříjemná záležitost, týráním vynucené doznání mi vůbec neudělalo dobře, 50. léta vnímám jako extrémně hnusný komančský flek v našich dějinách a ta "pravda strany" mi obrací žaludek ještě teď (a dlouho bude). Co musím pochválit, je strhující Yves Montand, to, co tu předvádí, je dech beroucí. Nicméně neodpustím si dovětek: "s čím kdo zachází..." ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Divácky těžko uchopitelný, mimořádně náročný film, která má přesto důležité místo v dějinách. Costa-Gavras nebyl žádný troškař, a pustil se do toho po okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy naplno. Montand je skvělý, neméně skvělí jsou i dabéři (výčet by byl tentokrát dlouhý, mrkněte na dabingforum). Nestává se často, aby se na Západě povedl film pojednávající o Československu (Kunderovu adaptaci Nesnesitelná lehkost bytí natočenou Američany považuji za hodně vzdálenou realitě). Výkon podala i "Spálené stodoly" Signoret. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Vadila mi francouzština v českém tématu a čekal bych lepšího Urválka. Kupodivu  na první jsem si vcelku rychle zvykl a pochopitelně chápu, co, jak a proč a to druhé nemá valný význam. Zpočátku jsem pak trochu bojoval i se silně uměleckým pojetím, které korespondovalo spíš s pocity zadrženého Artura Londona než s faktickým záznamem oné události. Ale tady zase počítám, že se Doznání drží své předlohy, kterou jsem nečetl, ale po zhlédnutí tohoto filmu mě dost zajímá. Navíc s příchodem vyšetřovatele Kohoutka se evidentně v Londonovi něco zlomilo a celé vyprávění je již mnohem souvislejší a odtažité. Osobně pak tento posun z odstupu vnímám jako přirozený vývoj událostí, kdy se v zpočátku zmateném a odmítajícím Londonovi postupně láme veškerý odpor, a to přes  jeho snahu udržet si zrnko naděje na svou chvíli spravedlivého povstání, která ale samozřejmě nepřijde.  Což je také forma doznání, upřímného a lidského.   Setkání s Kohoutkem po letech pak reflektovalo nikoliv zrůdnost jakéhokoliv totalitního zřízení a jeho stoupenců, to je samosebou, ale zejména tisíce let přetrvávající podstatu lidské povahy. Nejlépe se umíme omluvit sami před sebou, a ti nejhorší jsou v tom nejlepší. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Před mnoha lety jsem viděl Doznání na plátně v kině a nová projekce v televizi neztratila nic na svém poselství o zrůdnosti komunistického režimu a lidí, kteří v té době měli absolutní moc. Artur London je samozřejmě diskutabilní postava, kterou nelze vnímat jednoznačně kladně (Rudolf Slánský byl ale mnohem horší, protože to byl právě on, kdo vědomě pomáhal nastolit atmosféru strachu z politických procesů), ale jeho knižní i filmové svědectví by rozhodně nemělo být zapomenuto. Pokud jde o samotný snímek, na to, že se z pochopitelných důvodů netočilo v Praze, je navození pražské atmosféry poměrně solidní a závěrečná koláž s autentickými záběry ze srpna 1968 tomu hodně pomohla. Osobně si myslím, že vyobrazení krutého mučení během všech výslechů bylo zpodobněno mírněji než ve skutečnosti, ale i tak je filmové Doznání silným a velmi mrazivým diváckým zážitkem, který by si neměl nechat ujít každý, kdo se zajímá o moderní historii. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Po dlhej dobe som si pripomenul tento významný Gavrasov film. Kresťania mali svoju inkvizíciu, komunisti svoje procesy. A to nie je jediná podobnosť. Spoločné majú aj vytesňovanie týchto nepríjemných spomienok z pamäti. Aj dnes ľudia volia komunistov a mrmlú si "Za socializmu bolo lepšie." A komunisti sa zmohli iba na utešujúce: "Áno, robili sa aj chyby." Ale Gavrasov film a aj Gavras osobne svojim posledným obrazom vo filme dokazujú, že stále nedošlo k pochopeniu, že tieto "chyby" majú totalitné ideológie zapísané v svojej DNA. To je tiež moja jediná výhrada voči filmu, ktorý bol nakrútený profesionálne, s výbornými hercami a ukázal, predovšetkým divákom na Západe, ako to vlastne bolo s procesmi, aký bol mechanizmus dosahovania priznaní, ktoré mali zakryť hospodárske a spoločenské neúspechy režimu a preobsadiť stoličky vo vrcholných orgánoch strany. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (6)

  • Československé bankovky, které jsou Londonovi po jeho zadržení odebírány s osobními věcmi, tehdy ještě neexistovaly. Děj se odehrává v souladu se skutečností (zatčen 1951), na stokoruně lze ale zahlédnout letopočet 1961. Nejstarší vzory použitých bankovek jsou z let 1953 (pětikoruna),1958 (dvacetipětikoruna), 1960 (desetikoruny, v oběhu od 1961) a 1961 (stokoruny, v oběhu od 1962). V době uvedení filmu (1970) byly všechny stále ještě v oběhu, stokoruny ještě v době jeho uvedení v československé televizi na začátku 90. let. (Adam Bernau)
  • Navzdory tomu, co zažil na obou stranách zločinného komunistického režimu, zůstal Artur London až do smrti přesvědčeným komunistou. (vojtaruzek)
  • Yves Montand natáčení velmi prožíval, během šesti týdnů zhubnul 10 kilogramů, celkem během natáčení přišel o 12,5 kilogramu. (Snorlax)

Související novinky

Reklama

Reklama