Člověk bez osudu

U filmů s podobnou tématikou mám většinou problém, protože mi příjde že jich autoři často prvoplánově využívají a tlačí strašně moc na pilu v touze šokovat - prolítostnit diváka. U maďarského Člověka bez osudu jsem ten pocit vyjímečně neměl. Nejspíše to dělá ono evropské pojetí, které stříhá trochu jinak a narušuje tak vyprávění. Výsledek pak je o něco méně příběhový, ale za to více atmosférický. Když k tomu navíc přidám vizuálně skvěle natočené záběry a Morriconeho, dostávám krásné čtyři hvězdy. Však já se ještě budu jednou procházet po peštských ulicích. (28.01.2012)

Je mi líto, ale tentokrát nesdílím názor většiny. Literární předlohu tohoto filmu neznám. Film rozhodně nebyl špatný, přesto mě však neokouzlil. Čekal jsem od něho, možná pod vlivem ostatních hodnocení, mnohem víc. Nevím, jestli se mi podaří několika větami vyjádřit, co mi na filmu připadalo jako nedokonalé. Při jeho sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že to celé je tak nějak jako za málo peněz hodně muziky. Nejvíce mi to tak připadalo při záběrech z koncentračních táborů. Povětšinou byly hrůzy tábora doprovázeny deštivým a jinak ponurým a nevlídným počasím. Asi to tvůrce vyšlo levněji než záběry na něco jiného. (15.09.2009)

Již samotná předurčenost hýbe s osudy lidí jako v ruské ruletě. Gyuri ztratil krásné období dospívání a stal se předčasně dospělým s vyhaslou duší. Nedostal se do pekla, ale do koncentráku, tyhle dvě věci rozlišoval. Byl to film citlivý a poetický. Ale bohužel, filmů s touto tématikou je až příliš a divák víceméně ví, jakým směrem se děj bude ubírat. Nic překvapivého a jiného jsem nezaznamenala. (17.09.2009)

Dávám plný počet nejen za samotný příběh, ale opravdu za velmi věrohodné a dech beroucí vizuální zpracování, které se tak často nevidí. Když jsem viděl KT Buchenwald neměl jsem slov. Všimněte si, že při scénách s tímto koncentračním táborem je v jednom záběru v popředí zachycena zoo-zahrada, kterou si ve skutečnosti v táborové oblasti pro SS vybudovalo velení tábora. Sice ve filmu neleží na přesném místě, ale tohle zpodobnění cynismu tolik vlastní nacistům mě srazilo. Záběr na ulici s táborovými bloky v Osvětimi-Březince, to se opravdu ve filmu často nevidí. Troufám si říct, že se jedná o jeden z nejlepších snímků o holokaustu. Nepotřebuji, aby mě tvůrce zaváděl do hloubky, když samotný příběh osamělého chlapce v centru genocidy je sám o sobě dosti hlubokou výpovědí. Jestli jsou si filmy o šoa podobné, tak to je samozřejmé, vždyť se jedná o jedno a to samé téma, hlavně v případě, pokud se děj odehrává za „dráty“. Přesto děkuji za každý takový film, obzvlášť takové kvality a zpracování. Nezlobte se, ale vedle tohoto snímku se zcela rozplývá Chlapec v pruhovaném pyžamu, který je dle mě nepřesvědčivý a pokud mluvím o hloubce, tak ta v něm prostě není. Ale abych neodbíhal: Scénami podobné těm, kdy je chlapec s posledními silami nesen v KT Buchenwald na nosítkách a matně hledí na hromadu těl, jež je vyskládána u budovy krematoria, režisér L. Koltai téměř zachytil každodenní hrůzu a smrt nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Ještě víc se těším na samotnou knihu. (12.01.2012)

Za iných okolností by to bolo vyššie hodnotenie, no tematika holokaustu je myslím si natoľko vyčerpaná, že prakticky niet čo objavovať. A zobraziť akúkoľvek tragédiu po x-tý raz a navyše vo veľmi vlažnom tempe je počin, ktorý automaticky núti k porovnaniu. A tu zoči-voči skvostom typu Schindler list veľa šancí nemá.. (10.04.2010)