Pacifik

[imdb: 8.5/10] | me: Tento seriál si ma získal svojou vynikajúcou atmosférou a výborným reálnym vyobrazením. Každá časť má svojský charakter a hoci je pravda, že nie každá je rovnako silná treba mu dať šancu. Prvé diely vo mne nevzbudili žiadne extra pocity, ale každým ďalším sa posnul o priečku vyššie. Je neuveriteľné ako výborne sú jednotlivé scény (a nie len tie bojové) natočené, každá ma svoj špecifický náboj. V čom som sa nezhodol boli miestami (nie často, ale predsa) rýchle prechody v rámci jednotlivých (životných) stavov, možno až príliš rýchle (ani v období vojny by niektoré veci nemali takýto spád), ale na druhej strane boli vyvážené skvelým silným vykreslením každého z nich. Tento seriál ma veľké množstvo krásnych (krvavých, špinavých, drsných, jemných, ...) miest a zobrazuje vojnu reálne a bez zbytočných príkras. Nie je to tradične americké vykreslenie bojov amerických chlapcov s neamerickým nepriateľom, obe strany tu dostávajú svoj priestor, ale treba mať na vedomí, že na vojnu pozeráme očami amerických vojakov. (02.06.2010)

Za nízká hodnocení si částečně může HBO sama. Velkohubá a veleotravná reklamní masáž slibovala přinejmenším událost desetiletí. Někteří holt nezkousli, že nakonec dostali „jen“ nadprůměrnou válečnou mini-sérii. Tvůrci zaspali pár seriálových sezón. Všechny ty dravé, vypravěčsky odvážné tituly jako by nikdy nevznikly. ___ Pacific hodně sází na jistotu. V přístupu k válce sice napodobuje psychologičtější filmy (Vlajky našich otců, Smrt čeká všude) a kromě pojmu hrdinství relativizuje také démoničnost nepřítele, proti němuž se bojuje (a který je víc „neviditelný“), ale v samotném vyprávění si vypomáhá berličkami, které jsem považoval za dávno zaváté prachem. Psaní dopisu doprovází vnitřní monolog, o hrůzách války se vedou frázovité dialogy (dabing nebrat!), vedle drastických výjevů z bojiště jsou učebnicově řazeny idylické scény z domova, kde samozřejmě nikdo nic nechápe. Když už investujete takové peníze, opatrnost je nejspíš na místě. Nebo bychom to měli nazývat připosraností? ___ Výrazná osobnost chybí, ale díky chytrému výběru můžeme se třemi vojáky prožít ty nej(vý)znám(n)ější bitvy v Pacifiku. Vážně prožít, protože peníze do projektu vložené jsou sakra vidět. Akorát si budete muset pár dílů počkat, v těch prvních většinu akcí halí tma. Ale pak, za denního světla… špína, krev, ruce, nohy, smrt. Ve velkém. Konečně má i díky něčemu televiznímu HD formát smysl. Pouze mi přijde malinko schizofrenní dělat z války PODÍVANOU a zároveň se snažit o pacifistický tón. ___ Oproti Bratrstvu jsou prostředí podstatně monotónnější, mění se ovšem atmosféra epizod. Jak peklo stále nekončí, děsivost narůstá (skoro-hororový devátý díl). Pojetí ve stylu klasických válečných filmů – se všemi těmi ukrutně patetickými momenty a velkými chlapskými gesty – neodpovídá významnější role žen a větší důraz na psychologii postav. Potěší zejména dobře odpozorované situace z běžné mezilidské komunikace. Poslední epizoda je právě o těch jemných detailech (odcizení Boba s rodiči prozrazuje mimo jiné minimum vzájemných dotyků, váhání Eugena, jestli zaklepat před vstupem do vlastního domu …). ___ Být nemilosrdně odstřelen si Pacific nezaslouží. Disponuje nezpochybnitelnými kvalitami, třebaže ne zrovna těmi, jaké se od něj nejvíc očekávaly (zkuste zapomenout na Bratrstvo). Přiznávám, že i mou prvotní reakcí bylo velké zklamání a teprve někdy v polovině série jsem se dokázal přeladit na jinou, vypravěčsky starosvětštější podívanou, než jaká dnes letí. Pacific není a ani se nesnaží být módní, což bych mu neměl za zlé. ___ Omlouvám se, je-li tento komentář zmatený, stejné byly mé dojmy z Pacifiku (od otrávenosti přes smíření k menšímu nadšení). Jestli budu mít někdy náladu na druhé zhlédnutí, pokusím se o souvislejší text. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, arachneuss, Baxt, Ligter, matusb, Errol (19.05.2010)

Pokud se Bratrstvu neohrožených jakš takš podařilo udržet během deseti hodinových dílů souvislou linku vyprávění, pak Pacifik totéž nedokázal. Jako materál pro výuku dějepisu se nehodí v žádném případě, neboť vynechává i zásadní události a jiné výrazně zjednodušuje. Není to ovšem vina tvůrců, boje v Pacifiku zkrátka trvaly více než čtyřikrát delší dobu a navíc, hraniční situace, jaké američtí vojáci v Evropě zažívali pouze výjimečně, především hned na počátku invaze a pak v obleženém Bastogne, zažívali vojáci bojující v Pacifiku prakticky denně. Celý příběh je ostatně, stejně jako Bratrstvo neohrožených, vyprávěn jako příběh několika konkrétních postav, se vší subjektivitou, jako příběh viděný jejich očima... Pokud Band of Brothers nešetřilo naturalismem a nebálo se popisovat Američany nikoli jako hrdiny bez bázně a hany, pak Pacifik jde v naturalismu snad ještě o kus dál a pokud bychom mohli mluvit o hrdinství, pak jedině v obecné rovině. Nikoli jako glorifikace výjimečných jedinců, byť i tady se takoví rozhodně najdou, ale jako prostá připomínka všech zmařených životů, nekonečného řetězu nesmírně krutých bojů s obrovskými lidskými oběťmi na obou stranách, s neuvěřitelnou krutostí a brutalitou, s všudypřítomným strachem, desiluzemi, cynismem, otupěním, únavou a duševními problémy... Přestože je značná útržkovitost zachycených dějů vykoupena prostým faktem deseti hodinových dílů, asi by bylo možné i v jejich rámci většinu "nebojových" akcí poněkud zhutnit, zvláště australské milostné epizody jsou z tohoto hlediska poměrně zbytné, a bylo by jistě možné jejich obsah stlačit do polovičního času, naopak vyzdvihnout je třeba to, že nebyla opomenuta krvavá řež na Peleliu, neboť jde o dosti exemplární ukázku zcela zbytečných obětí, způsobených jak faktickou nevýznamností tohoto ostrůvku, tak velmi špatnou, zcela nedostatečnou přípravou bojových operací. Velmi cenný je také předposlední díl, mj. proto, že opět vrhá jiné světlo na svržení atomových pum na Nagasaki a Hirošimu. Když člověk nemá dostatečné informace, tak je tak snadné být pacifistou, vlastencem, nebo čímkoli dalším, co charakterizují jednoduché poučky a černobílý pohled na svět... Pochvalu tvůrci rozhodně zaslouží nejen za bezchybně natočené bojové scény, ale také za skvěle zvládnutou psychologickou linku. Právě z tohoto hlediska je naprosto zásadní zdánlivě nadbytečná desátá kapitola... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: kinej, flanker.27, Superpero (06.11.2011)

Páčilo sa mi to menej ako Bratstvo neohrozených, ktoré mi prišlo viac prepracovanejšie, či už čo sa týka postáv a vzťahov medzi nimi alebo lepšie skĺbenej osobnej drámy jednotlivých hrdinov v náväznosti na jednotlivé bojové akcie. Miestami sa mi zdalo, že sa tu tvorcovia až príliš venujú osobnej histórii niektorých postáv, aj keď chápem, že niečo také bolo treba, no ja by som volil trošku rozumnejší prístup a hlavne selekciu čo je treba a čo je už zbytočné. Potom sa nedostávalo priestoru zaujímavejším a dôležitejším udalostiam. Napr. ma celkom nahnevalo, že najkrvavejšej, najväčšej bitke v Pacifiku a vlastne jedinej, kde mali Američania väčšie straty ako Japonci, sa venovalo len pár minút čistého času, hoci ten diel niesol jej meno - Iwo Jima. Na slušný nadpriemer to však stačí. 80/100 (24.08.2017)

Zajímavý kontrast k Band of Brothers a upřímně, The Pacific jsem užil ještě o drobek víc. Tohle nevyzní jako žádná óda na šlechetnost, neprůstřelnou morálku a slavná velká vítězství, ale je to temná, místy nečekaně krvavá (šplouchání mozku a vyřezávání zlata z huby mi rozhodně utkví) a až nihilistická podívaná. Srovnání se nabízí a co mi asi nejvíc vadilo při BoB, ta tuna hrdinů kde má divák menší guláš kdo je kdo a pak má tudíž i relativně šumák kdo kde umře, tak tady je na tom lépe, neboť sledujeme primárně osudy tří vojáků na i mimo bojiště. S tím ale souvisí i největší mínus, nesedl mi J. Badge Dale jako Leckie a snad ta vůbec nejústřednější postava série. Prvních pár dílů slabších, než přišlo na opravdový válečný hody a vážně bylo čím se kochat, viz. ta $217 mega drahá produkce... Je možná malinko škoda, že tu nevidíme i nějaký větší obrázek celého konfliktu, nejblíž k němu mají vsuvky mapek k lepší orientaci kde zrovna došlo k vylodění, ale fokus je holt psychologie a zkušenost samotného jednotlivce a konflikt po stránce dějepisu si nadívám jinde. Sledge, Basilone (moje oblíbená E08) a Snafu, ti mi k srdci přirostli, osobně mi bylo líto brzké absence Jona Bernthala. Takže jo, Pacific velmi dobře zachycuje jak prvotní nadšení a naivitu vojáků, dovolí si odbočky k romanci při oddechu v Melbourne, snaze prodat lidu dluhopisy nebo do blázince, tak pak ukazuje peklo i jeho následky, vypropagandovaný rasismus (japonec = žlutá špíňácká japka), evokuje rezignovaný nálady a la Vietnam, osvětluje lehce opomíjenou část druhé světové. Za to všechno bravo HBO. (27.05.2017)