Útěk do divočiny

Zajímavý filmařský počin Seana Penna, jemuž dává kromě výkonu Emile Hirsche zvláštní punc hlavně fakt, že to takto nějak skutečně proběhlo. K dokonalosti sice něco chybí, ale určitě stojí za podívání. Pro všechny zapálené fans Twilight Ságy pak stojí za povšimnutí krátká epizodní rolička Kristen Stewart a.k.a. Belly. A pamětníci si zase vybaví Hala Holbrooka, filmového veterána, známého z některých zajímavých titulů. (12.08.2010)

Americká krása dovedená do extrému. Tam, kde ve své filmové reflexi končí coby tvůrce Sam Mendes (odchod dětí z dysfunkční rodiny...), odtud začíná své podobenství vyprávět herec a režisér Sean Penn. Dvě časové roviny - aktuální a retrospektivní, které obě dvě lineárně směřují k splynutí, obsahují silný příběh člověka, který na útěku před rodiči a civilizací nachází sám sebe i prožitek skutečného života. Člověka, který porušuje onu symbolickou Kazanovskou tichou dohodu a odmítá věcmi a penězi nahrazovat pocit štěstí. Co na tomhle dokonalém filmu vyzdvihnout především? Asi režijní invenci Seana Penna. Tohle zlobivé dítě Hollywoodu přerostlo škatulku herectví a dospělo v plnohodnotného umělecky založeného tvůrce - jeho režie ani scénář nepostrádají invenci, složitě strukturované herecké i dějové celky, účelnou zkratkovitostí přebíjí rutinu, kterou se navíc Penn nebojí ozvláštnit čistě poetickými a uměleckými vložkami (detaily zvířat, plynutí mraků, prolínačky, zpomalovačky...). Často je film estetizován klipovostí, záběry, kdy nad kamerou přejíždí nákladní vlak či kamión, pasážemi podkreslenými jen hudbou...jsou to jakési milníky fázující plynutí děje a přechody mezi oběma stěžejními časovými rovinami. Určujícím znakem jsou také až divácky ohromující jízdy kamery, kdy počátek je vždy snímán z velké perspektivy k zvýraznění krajiny, uvnitř ní se skrývá bezvýznamný člověk (jízda uvnitř Coloradského kaňonu nad řekou, Aljašské záběry, především příjezd a závěr...) Penn se nebojí experimentovat, ale jeho režijní rukopis už je zažitý a dobře čitelný (místy mi některými scenériemi a záběry připomínal třeba jeho Přísahu), vkládá do něj mnoho symboliky (opasek...) a důrazu na pradávnou ritualizaci života... Nedílnou součástí působení snímku je vynikající hudba Eddieho Veddera z Pearl Jam. Jeho až folkový projev pouze s akustickou kytarou i jeho celková osobnost přesně zapadají do modelu příběhu a jeho vynikající texty mnohdy posouvají jeho vyznění dál... Casting je tradičně u Seana Penna bezchybný (vždyť je sám hercem), zvláštní uznání zaslouží ale především představitel hlavního hrdiny Emile Hirsch, který je fyzicky (alespoň podle závěrečné fotografie) podoben skutečnému Christopheru McCandlessovi. Penn skutečně neplácá do větru...natočil film, který postihuje nějaký hlubší proud v současné západní civilizaci, kde se ve své cyklicitě vývoje objevuje kdosi jako post-hippies... (v českém prostředí třeba ohlas ve Vorlově Z města cestě...) Happiness is real only if shared! (19.03.2008)

Film o cestě za svobodou, nezávislostí a nespoutanou divočinou. Užíval jsem si ho od první minuty a také v hloubi duše zatoužil sebrat se, zaletět si do USA a podniknout podobný "útěk" za krásami drsné přírody. Film nabízí kromě výborné kamery a skvělého soundtracku i výborný výkon Emila Hirsche, spoustu zajímavých myšlenek, pohodovou atmosféru a také (alespoň pro mě) překvapivý konec. Na druhou stranu má však snímek jednu dost podstatnou vadu. Postava Christophera je totiž velmi zvláštně napsaná, protože si svým chováním dost často odporuje, protiřečí a tím sráží důvěryhodnost počínání hlavního hrdiny (přecejenom, film se ohání inspirací životem skutečného člověka), za což nejspíš může nepříliš propracovaný scénář a režie. V každém případě, rozhodně nezůstanu u jediné projekce Into the Wild, protože jsem se na něj díval s velmi nekvalitními titulkami (zdravím golfistu :-) ), a to mi příjde vzhledem k tolika řečeným myšlenkám a zajímavým textům písní velká škoda. Prozatím to vidím na slabší 4*. (12.08.2010)

Přál bych si to ještě volnější a myšlenkově rozvážnější. Přece jen mi občas přišlo, že Penn vlastně říká, že žít bez ničeho v divočině jako homeless, je vlastně to nejlepší co může být a člověk teprve tehdy doopravdy pozná co je život ať je doba jaká chce a to je něco s čím se nemohu ztotožnit. Emoce jsou fajn, je jich tu poměrně dost a zajímavé je, že čím déle na to koukáte, tím máte hlavního hrdinu raději - resp. baví sledovat jeho mentální vývoj a proměna. Škoda toho radikálního šmrncu a občas příliš zdlouhavých dialogů a pár zbytečných panoramat. Je to uvědomělý film, jen bych ho měl raději o pár stupňů jiným směrem - případně jinak rozložené atributy chcete-li. Snílci a pohodáři ale tohle budou u pivka sledovat a chrochtat blahem. Pragmatici a realisti si raději pustí třeba American Gangster - vždyť to je taky cesta. (28.10.2014)

Vzdal se všeho, aby si splnil svůj sen, a i když ho to stálo to nejcennější, co vlastníme, věřím, že neměl čas litovat. Velmi silný zážitek, který je (více propracovanější a rozsáhlejší než 127 hodin) přes svou delší stopáž rychle utíká a ani na chvilku nenudí. Podkreslující hudba je výborná a Seana Penna bezmezně obdivuju. (06.08.2012)