Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Videa (6)
Recenze (444)
Fantastické, originální, stylové a nostalgické - animace je naprosto výborná (pro mě osobně největší překvapení od Tria z Belleville). Persepolis nenásilnou formou fackuje nás nevědomé, kteří si ani neumí představit, co se několik set kilometrů od nás dělo a děje. Film je neuvěřitelně stručný - krásná práce se zkratkou, nic se zbytečně nenatahuje - film mi utekl jako voda. Persepolis má slušně najeto na letošního Oscara za animáč - a já na to vsázím oči a jazyk. 90% ()
Původní komix jsem nečetl, prý je dobrý. S filmem je to složitější. První část, kdy hrdinka popisuje dění v Íránu po pádu režimu šáha Rézy Pahlavího, je jednoznačně udělaná dobře a zasloužila by pět hvězdiček za vizuální i obsahovou stránku (dokonce se tu a tam najde i místo na nějaký ten vtipný moment). Ovšem druhá půlka, která už se nevěnuje íránské historii, ale dospívání sl. Satrapové, je prostě slabá a nudná. Komiks o těžkém dospívání mladých marxistů opravdu není můj šálek čaje. Marxismus a adorace levice je zároveň druhá věc, která mi ve filmu lezla na nervy. Možná to tu už někdo psal, nicméně - možná by si hlavní hrdinka odskočila z íránu nikoli do Paříže a Vídně, ale třeba do Prahy normalizačních let... Možná by jí došlo, že mezi nablblou diktaturou kléru a nablblou diktaturou KSČ není až tak zásadní rozdíl. Celkový dojem - 50 %. ()
Vynikající snímek na poli animovaných děl nás zavádí do prostředí íránské metropole a představuje nám historii této země od rozkvětu až k pádu. Seznamuje nás s Marjane Satrapi, dívka vyrůstající v pokrokové rodině, která byla zapojená do komunistického a socialistického hnutí. Sonduje osud zoufalé ženy, vzpomínající na raná léta jejího života. Navštěvovala francouzské lyceum, kde byla jako dítě svědkem vzrůstajícího potlačování občanských svobod a dopadu íránské politiky na každodenní život. Příběh je zakreslován očima dítěte, a proto zachycuje pohled na svět s veškerou její nevinností, fantazií a nadšenou rozkošností. Sledujeme, jak tamější režim působí na obyvatelstvo. Způsob, jakým musí čelit vyčerpávajícím a nekončícím bojům o svá práva, rovnocennost a svobodu. Za projevy svých názorů jsou tvrdě trestáni, stávají se oběťmi zvěrstev a mučení ve vězení. Děj zde nastiňuje osudy lidí, kterých se nejvíce týká místní dění, jsou vzniklou situací nejvíce biti. Ukazuje obyvatele plné nadějí, že konečně příjde změna, jenže jsou znovu a znovu klamáni. Už dávno skončila vyhlídka na lepší zítřky. Naopak se Írán propadá do hlubší propasti… Dostaví se změna oblékání, bída, nedostatek jídla. Poslední zbytky svobody jsou ty tam. Ženy jsou znevýhodňovány, ze země vzniklo vězení, atmosféra dusivá a plná nespravedlnosti. To vše v 2D animaci s převládajcí černou a bílou barvou, přičemž zajímavé jsou pasáže, kdy Bůh promlouvá s Marjene. Věrně ztvárněné až mrazivé. Vždyť kdo by mohl nejlépe popsat danou situaci než ten, kdo ji zažil? Marjene Satrapi dnes žije v Paříži, kam utekla ze strachu před íránským režimem. ()
tento animovaný autobiografický film je okrem toho, že je veľmi príjemne vizuálne urobený, obsahuje veľmi osobnú výpoveď povedanú s humorom a nadhľadom je navyše aj celkom dôležité dielo pre "populárne" pochopenie rozdielov medzi západnou kultúrou a blízkym východom, tak háklivou témou (tu tak geniálne podanou) - najlepším sprostredkovateľom v tomto prípade je láskavý pohľad autorky na tieto rozdiely, na seba a svet, z ktorého pochádza ako aj na ten, kam prichádza; zážitok. ()
Nejvíc ze všeho mi to připomínalo ty současné agitky Hřebejka a mnohých dalších, o tom, jak to u nás bylo v době komunismu všechno, ale fakt všechno děsivé, a jen pár statečných synů a dcer z bohatých rodin bojovalo proti režimu posloucháním Svobodné Evropy a Plastiků. A na dobu pak svalují všechno, včetně své rozmazlenosti a lenosti cokoliv dělat. Tenhle film je originální alespoň ve své formě a pokusech o určitou sebeironii, ale té je tam nakonec strašně málo, a na druhou stranu se a moc bere vážně. Nechci brát někomu tragické a dramatické vzpomínky. Ale tohle žel připomíná obrázkové leporelo pro děti k výuce dějepisu podle názoru jednoho člověka. Jiný by měl jiný názor, a stejně bychom nepronikli do duše Íránu, protože ani sami Íránci už se nechápou a nevědí, čí jsou. To je podobné jako v současném Sarajevu, taky je rozpolcené. Mno, divím se, že tu mohlo zaznít, že jsou to Američané a Angličané, kdo vyzbrojují obě strany konfliktu, a že CIA cvičí mučitele. Ale je fajn, že to tu zaznělo, sluníčkáři to často rádi popírají. Jinak mi ale film nic nenabídl - existuje nějaké východisko a jde věci změnit?, proč se lidi podvolují?, jak to chce chudák holka líná změnit z Francie? (Tím, že bude říkat, jsem z Íránu?), propaguje to komunistické myšlenky, nebo ne? Chybí nějaký závěr, uvědomění si něčeho. ()
Galerie (25)
Photo © Sony Pictures Classics
Zajímavosti (12)
- Historické vsuvky jsou zpracovány ve stylu orientálního stínového divadla. (DaViD´82)
- Píseň „Eye the Tiger“ se poprvé objevila ve filmu Rocky III (1982) a opakovaně se objevuje na pozadí scén, kdy hlavní hrdina trénuje. (Facillitant)
- Persepolis bylo hlavním městem Persie a leží na území dnešního Íránu. (Facillitant)
Reklama