Nezvaný host

Walter (Richard Jenkins) ako starnúci univerzitný profesor ("ožiarený" klavírom) v zovretí nekompromisného stereotypu exceluje. A čo viac, pri náhodnom multikultúrnom zoznámení (Zainab, Tarek) preukazuje svoju distingvovanosť, dobrosrdečnosť, veľkorysosť - dnes tak málo prejavovanú empatiu. Môže sa aj rozkrájať, ale zabednenosti celosvetového (stavu) zmýšľania niet pomoci a preto cestou do metra pod pazuchou zviera djembe, sadá si na lavičku a razantne bubnuje na protest. Paradoxy, ohrozenia a nepokoj prisťahovaleckých presunov. Muzikálne očarenie ako aj novo nájdená chuť byť na povrchu zemskom. Materský inštinkt v službách lásky. Hurá, Amerika má McCarthy-ho ! Niekto z tejto samovražednej PREkomercializovanej ríše konečne pred oponu podsúva významovo nedoceniteľný a už desiatky rokov spoločensky trpký vzlyk. NEnarcistický, ľudský, kde tu milý a na kopu nespravodlivých skutočností vyhranený poklad, ktorý je možno zakopaný aj v samom vnútri tvojho ja. Ja už som "bohatší", teraz si na rade ty. (10.03.2010)

Vděčné téma, kdy bezcitný sobec překoná sám sebe. Terek se mi líbil moc, jeho neherectví a osobní kouzlo zapůsobilo. Vše směřovalo k "happyendovému konci" - profesor se ožení s maminkou Tereka a bude po problému s nelegálním pobytem. Nestalo se - maminka odjíždí definitivně za synem zpátky do Sýrie, aniž by si jakkoli uspořádala předchozí existenci. Trošku překombinované, teď najednou bez syna nevydrží ani minutu, před tím klidně žila sama na úplně jiném místě v Americe a stačilo zatelefonovat.. A návrat do Sýrie (mohli vybrat nějakou problematičtější zemi) v dnešní době asi nebude taková tragedie (dokonce tam mají i telefony), pouze měli našetřit nějaké peníze a odvézt je s sebou. Jinak zévěrečné bubnování v metru - sice symbolické ale pro mě trošku křeč. Ale stejně celkově moc hezký film. (04.10.2008)

Film o muži, který v sobě sice nemá talent na hraní na piano, ale zato skrývá uvnitř své lehce skomírající tělesné schránky ty nejlepší vlohy pro to být dobrým člověkem a nedocenitelným přítelem. Nebo snad jde o film o muži, který po smrti ženy přežívá, místo aby žil, což ho naučí až ukrutně sympatický Syřan Terek? Anebo jde o film ukazující americkou bídu takovou, jaká doopravdy je? Tenhle nádherný film je všechno z toho, a ještě mnohem víc. Tenhle snímek má neuvěřitelnou duši, oplývá myšlenkou a přetéká sympatičností. Obzvlášť Terek je postavou, která mi vždy vykouzlila na tváři přiblblý úsměv, ale zamiloval jsem si celou tu slavnou čtveřici. Bravo! (13.12.2011)

Hlavní hrdina předstírá, že žije užitečný život, dokud ho z toho nevytrhne to, že se setká a nepravděpodobně spřátelí s pár nelegálními imigranty. Možná vám to zní vypočítaně (a možná i je), ale rozhodně to funguje, africká hudba je nakažlivá, až sami dostanete chuť si zabubnovat, herci jsou výborní (zejména Richard Jenkins a Hiam Abbass) a režisér také věděl, co s tím. Takže další povedený nezávislý film. (18.07.2011)

Ako sa dá nečakane vstúpiť do života ľuďom o ktorých ste ešte včera nemali ani poňatie. Alebo vstúpili oni do vášho? To je len uhol pohľadu. A čo to urobí s vaším životom. Stanú sa cudzie radosti a strasti len vlastným rozptýlením? Možno, ale iba do toho momentu, kým ich nezačnete zdieľať. Kým sa novonadobudnutá známosť nestane putom. Kým sa vnemy nestanú citmi. (12.10.2013)