Režie:
Laurent CantetKamera:
Pierre MilonHrají:
François Bégaudeau, Agame Malembo-Emene, Angélica Sancio, Valérie Benguigui, Louise Grinberg, Farida Ouchani, Rabah Naït Oufella, Olivier Pasquier (více)Obsahy(1)
Žáci střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí vedou dialogy s učitelem prosazujícím neobvyklé výchovné metody. Film byl natočen dle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, který si také společně se skutečnými učiteli a žáky ve filmu zahrál. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (221)
Hořká výpověď školského systému, aneb tak mi to pane učiteli nevnucujte a nepoučujte. Je zde toho napsáno již o tomto hodně a je zbytečné něco opakovat. Snad jen pár vět o tom, co si myslím. To, o čem není sporu, je fakt že míra nekázně a vulgárnosti některých dnešních studentů nepřináší jen zábavné či úsměvné situace, ale pro učitelskou profesi tento stav představuje neuvěřitelný pracovní stres a také zvýšenou psychickou zátěž, to je více než jisté. Ani si nedělám iluze, že v dobách minulých měli studenti morálnější charakter nebo, že by byli jiní, ale ti dnešní mají prostě větší nároky a uplatňují více svoje práva. Tak to vidím já. Nyní bych se chtěl vrátit zpátky k filmu a k jeho obsahu. Natočit jednoduše v podstatě nenápadný film, ne nijak zvlášť finančně náročný, za jehož zdmi se skrývá pouze pár obyčejných dnů ve škole a bez účasti nějakých slavných herců, a aby byl vynikající, tak tomu se říká klika nebo opravdový filmový um. Protože svým znepokojivým tématem jde o film, který je a možná bude stále aktuální. Z mého hlediska bezchybně natočené dílo. ()
Tenhle snímek je svým stylem blízkým příbuzným italské Gomory. Tedy nejde v pravém smyslu slova o klasický hraný film, kde scénář předkládá divákovi nějaký příběh, nýbrž jde o hraný dokument, který děj na plátně podřizuje co největší autentičnosti prostředí, realitě chování filmových postav a celkové výpovědi o stavu francouzského školství. Je přitom nutné zdůraznit, že Laurent Cantet si nevybral nějaký extrémní případ, ale spíš běžnou školu z velkoměstské periferie s řadou dětí přistěhovalců a nepříliš motivované městské chudiny. Francouzské školství trpí obrovským záškoláctvím a kriminální činností, takže většina českých škol je v tomhle ohledu ještě na tom poměrně dobře. Na druhé straně mám dojem, že se snaží tenhle handicap dohnat. Vzhledem k výše uvedenému to není film zábavný, spíš jde opravdu o dokumentární pohled na danou problematiku. Celkový dojem: 80 %. ()
Francouzské školství bude zřejmě brzy stejně mizerné, jako to americké. Ovšem Francie si za to může sama svojí otevřenou imigrační politikou. V jedné třídě se pak sejdou děti ze všech kontinentů, různých kultur a tím i různých zvyků. To pak vede k tomu, o čem Mezi zdmi pojednává. Jakkoliv má ale film vysokou úroveň, nemůže ho náš člověk tak úplně pochopit. Jistě, i naši žáci jsou drzejší než dřív a učitelé mají v lecčem svázanější ruce, ale vzhledem k tomu, že já chodil do školy v dobách, kdy měla soudružka učitelka vždycky pravdu a pohlavek se nepovažoval za nepřípustný, často jsem nechápavě koulel očima. Snad se něčeho podobného u nás nikdy nedočkáme. 80% ()
Výborne remeselne zvládnutý film, ktorý vychádza zo skutočných udalostí a ktorého postavy boli stvárnené skutočnými ľuďmi - nehercami. Sám spisovateľ si privlastnil hlavnú úlohu učiteľa a zvýšil tým uveriteľnosť snímku. Vo filme sa toho veľa nedeje. Sme svedkami obyčajných školských problémov, ktoré trápia každého teenagera - zapadnúť, protestovať, objavovať samého seba a všetky tieto zmeny sú konfrontované s triednym učiteľom, ktorých ich chce niečo naučiť, zároveň ich pochopiť, ale ktorý je tiež len človek a keď situáciu nezvláda, tak situáciu jednoducho nezvláda. Film si vystačí bez dramatických situácií a aj keď sa tam nejaké nachádzajú, nie sú vyhrotené. Je to citlivý, intímny príbeh do duše žiakov a učiteľov, ktorý nevypovedá o všetkom - ani sa o tom nesnaží, ale pritom v sebe nesie množstvo myšlienok(veď je na nich koniec koncov postavený), ktoré nútia k zamysleniu a ktorých hlavným cieľom je pochopiť súčasný svet, ktorý sa vymkol kontrole, ktorý neponúka mladým žiadny normálny vzor a ktorý sa cítia rovnako stratený ako dospelý. Bol som nadšený a poprosil by som viacej takýchto filmov. ()
Zoufale schází pořádná pointa. A vůbec tenhle snímek řadím mezi ty, jak já jím řikám, "obalné". V tomhle případě je to sice špička svého "oboru", ale pořád jsem měl pocit, jako by se Cantet sice urputně snažil prokousat skrze onen obal, za nímž se skrýval pomyslný chutný francouzský sýr, ale nakonec se mu to úplně nepovedlo... ()
Galerie (21)
Photo © Haut et Court
Reklama