Klub vyvolených

Tenhle film by se dal nazvat morálním pilířem. Příběh sám o sobě není extra zajímavý, originální ani chytlavý, ale to co vyzdvihuje je pravděpodobně jeden z nejzávažnějších problémů dnešní společnosti a možná (s trochou nadsázky) i lidstva celkově. Morálka a morální hodnoty jsou něco co se nevyžaduje zákonem a přes to by bez jejího dodržování nemohl nikdo ničeho dosáhnou. (?) A tam začíná ta otázka, jestli vám to stojí za ten pocit, jestli si ho tolik ceníte ? Nebo jestli si jednoduše ceníte více výsledku, než způsobu jakým jste ho dosáhli. ----"Všichni se jednou musíme na sebe podívat do zrcadla a uvidět, co jsme doopravdy zač. A až ten den nastane budete mít před sebou život prožitý bez ctností a zásad." " A komu na tom záleží- na vašich zásadách a na vašich ctnostech? Podívejte se na sebe. Co jste vlastně dokázal? Já žiju ve skutečným světě, kde lidi dělají, co musí, aby dostali to, co chtějí. A pokud je to lhaní a podvádění, tak se nedá nic dělat."---- Váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale nakonec dávám 4=(4,5). (25.08.2012)

Naprosto uzasnej film. Sice namet vypada jak nuda, protoze jde vetsinu casu o vyucovani, jenze film ma skvelej scenar a je natocenej svizne a misty i vtipne. A i kdyz se tu toho zas tak moc nedeje, tak ma film i zajimavej vyvoj a gradaci napeti a to "po 25 letech" bylo udelany taky paradne. A i kdyz tu jde hlavne o reci, jak je dulezita moralka, cest atd. tak to nepusobi nejak nucene. Co se tyce hercu, tak Kline hraje naprosto paradne, akorat na jeho make-upu po letech by se dalo jeste trochu zapracovat. No a Emile Hirch si toho hajzlika, vecne provokujiciho a machrujiciho, viditelne uzival a je naprosto dokonalej. Po celou dobu naprosto paradni drama bez hluchejch mist. (29.03.2008)

Každých pár rokov sa objaví nejaká dráma zo školských lavíc, ktorá stojí za pozornosť. Charizmatický učiteľ, ktorému robí v triede šarapatu zopár študentov. Je zaujímavé ako ma tento štýl vždy dokáže strhnúť. A určite aj viacerých. Možno je to tým, že každý z nás prešiel školskými lavicami, takže sa do príbehu vieme vcítiť. Navyše tento nesie aj jedno dôležité mimoškolské posolstvo. Pekné. 85%. (15.04.2008)

Kline. Tohle byla jeho show. V jeho podání nebyl profesor Hundert Mirkem Dušínem ani patetickým žvanilem, ale zásadovým čestným člověkem, kterého jsem mu bezezbytku uvěřil. Naopak Hirsch byl tím, kdo tady spíše kazil a je to on společně s nedostakem emocí, co mi brání hodnotit maximálním způsobem. 80% (02.01.2011)

Ach jo!! Zavzpomínejte, kolik podobných filmů, kde hlavní roli hraje škola pro děti zbohatlíků, jste už viděli. Každá taková filmová škola zcela logicky nabídne panu scénáristovi jednoho dacana, kterého je třeba přesvědčit, aby šel do sebe, začal se učit atd. Klub vyvolených je typickým zástupcem šablonovité, uniformní nudy, z čehož jsem nařknul už o poznání lepší Společnost mrtvých básníku Petera Weira. Už jen fakt, že v tomto filmu do sebe cpou studenti jen dějiny starověkého Řecka a Říma a právě díky těmto znalostem se posléze stanou velice dobře finančně zabezpečenými (popravdě: kurevsky dobře) právníky, bankéři (popravdě: zloději, lháři), mně lezl na nervy. Na konci se divák sice dočká docela ucházející moralitky a poslední věta pana profesora Hunderta je velmi pěkná (dokonce jsem takový závěr nečekal, i když zbytek děje filmu byl předvídatelný až hanba), ale co naplat, když dacan je příliš krotkým dacanem, vše je líbivě uhlazené a film nenabízí nosnou zápletku o skutečně podstatných, zajímavých a poutavých školních problémech, jaké můžete vidět třeba v takové Napole. Filmy o školách by se měli zaměřit buď na nějaké skutečně zajímavé jedince, nebo pokud chtějí vyprávět o nějaké škole jako celku, pak by si tvůrci měli vybrat skutečně zajímavé prostředí, nemluvě o následném, pokud možno neotřelém, originálním (a také působivém) zpracování. Vidět tento film předtím, než jsem nakoukal ty ostatní příběhy ze škol, a když jsem za nejlepší film považoval Forresta Gumpa, pak by se mi Klub vyvolených velmi líbil. Dnes už bohužel ne. Ani v neděli odpoledne. (18.06.2008)