Nowhere Boy

Beatles mě pro můj hudební (ne)vkus nijak zvlášť neovlivnili, na druhou stranu jsem ale vždycky vnímal jejich význam pro rozvoj moderní popmusic a ani osobnostně mně čtveřice Brouků nijak nepřekážela. Pro fanoušky Johna Lennona má Nowhere Boy asi citovější rozměr, já dávám ocenění, která snímek nasbíral, spíš do souvislosti s tím, jakou stopu v britské kultuře Lennon zanechal, nežli s nějakými výjimečnými uměleckými dojmy ze zpracování. Osobně jsem viděl poctivý tříhvězdičkový film, který ve mě ale určitě hlubokou stopu nezanechá, maximálně si vybavím, že tam hrála Kristin Scott Thomas coby pedantská teta Mimi. Celkový dojem: 60 %. (27.02.2019)

Beatles jsem nikdy nemusela, nicméně fakt, že životopisné filmy dobře trávím, sliboval obstojnou zábavu s rozšířením obzorů, zvlášť, když mně John Lennon býval z celé formace nejsympatičtější... no, musím říct, že onen dojem dvakrát neposílil, tenhle pomníček pro velikána nevyzněl zrovna jako důvod k oslavě člověka, myslím, že pokud by kostrbaté rodinné vazby opravňovaly dospívající k výkyvům nálad, vypointovaných pravým hákem, chirurgům by brzy došly nitě... I magoři se totiž dělí na dobré a ty druhé... Z ustálené hladiny nezájmu mě vytrhla až poslední třetina, Aaron Taylor-Johnson nijak neoslnil (ne tak režisérku, viz její biografie ;-)), Kristin Scott Thomas odvedla svůj standard a překvapila snad jen Anne-Marie Duff, která dokázala, že role, kde ji to fakt sluší, mohou existovat. Ale tak, nakonec lepší, než číst suchá konstatování na Wiki, a ještě to mám s muzikou. (17.03.2015)

Hohoho, Mr. Johnson vypadá mnohem víc jako mladý Elvis než jako mladý John, kdyby se někdo ptal na můj názor. K filmu později, až se smířím s tím, že můj oblíbený buřič byl přetransformován do jakéhosi podivného Oidipa bez patřičně rozhňahňaného nitra. --- A když jsem si to nechala chvíli rozležet v hlavince, tak musím uznat, že přece jenom ten film něco do sebe má. Pár momentů je střihově skvělých. (02.07.2011)

Zajímavý pohled na jednu z největších hudebních celebrit 20. století. Koncipováno příjemně jako hudební drama, dokáže Nowhere Boy v několika scénách překvapit. Ať už bezvadnými hereckými výkony dvou vedlejších představitelek, stylovou režií anebo dojemnými momenty. Jen ten Kick-Ass mi v několika scénách připomínal prkennost nesmělých začínajících herců... ovšem nic, co by nespravil čas. Lehce stravitelný snímek a nádherných 98 minut. (23.01.2011)

Spíš rodinné drama nežli životopisný film o zrodu legendy - vysoce nadprůměrné jako fiktivní příběh fiktivního hrdiny, leč ne zcela uspokojivé jako vyprávění o začátcích kariéry geniálního muzikanta. Snad i proto, že nedokážu akceptovat Johna FILMOVÉHO jakožto Johna REÁLNÉHO. Nicméně každodenní vnitřní zápasy hlavního hrdiny i všech důležitých postav z jeho blízkého okolí jsou podány velice autenticky - a dávají snímku tolik potřebnou sílu a dynamiku ... veličiny, které určují jeho výslednou hodnotu. (23.05.2018)