Domek z karet

(Viděno kompletních 6 sérií) Britskou verzi neznám, ale zde jde o specifické prostředí USA. A je tu Frank, zákeřná, ambiciózní, samolibá a manipulující svině, ovšem díky bravurnímu Spaceymu si ho stejně oblíbíte (včetně sarkastických poznámek/výmluvných výrazů do kamery). Spoluhráčka Claire (skvělá Wright) hraje též tvrdě a tvoří spolu zvráceně pragmatické manželství. Dost ale o postavách (vedlejších, často kvalitních, je hodně). Všechny ty lži, podrazy, zvraty, spiknutí vás nenechají v klidu a ztvárnění je luxusní. I přes málo uvěřitelné momenty (kterých přibývá) si 5 sérií drží vysokou úroveň. Samostatnou kapitolou je ale „feministická“ 6. řada, jež by šla nazvat Hamletem bez Hamleta. „FU“ moc chybí (to Netflix podělal), přesto série není tak slabá, jak asi vypadá (díky scénáři i Wright, která to táhne sama), dech jí dochází až směrem k (dost neuspokojivému) závěru. Hodnotit po 6. řadě je těžké, přece jen ale skončím na slabších 5*. „Freddy věří, že když z dodávky spadne lednička, je lepší uhnout stranou. Já věřím, že to lednička má uhnout mně.“ (31.08.2014)

Seriál, který oproti svému vzoru nabyl na objemu, ale nepřidal na hloubce. Lehce pozměněné charaktery jsou tam, kde se přibližují svým anglickým předlohám, sympaticky otevřené, v odlišnostech jsou mohem méně zajímavé (manželka - tady jako povrchní snobka) a nijak fascinujícící (vztah Underwood-Zoe). Rozpačitost u mě vzbuzuje délka seriálu také proto, že Underwood (skvělý Spacey) zde nemá až do závěru rovnocenného protivníka (Tusker). 1. série 70%.___Ještě více než v první sérii je ta druhá rozvleklá přehlídka manipulace, podvodů a politikaření. Karty jsou rozdány, hlavním postavám (manželům Underwoodovým) jde o to dostat se ke kýženému cíli. Žádný rozvoj charakterů ani u vedlejších postav, které jsou hlavně definovány tím, jaký postoj zaujímají k Frankovi a naopak. Vedlejší zápletky snad nejsou úplně zbytečné (potrat, nevěra, skrývání svědkyně), ale nikam neposunují dění, jen tvoří vedlejší napětí k hlavní linii a jeví se mi jako nezajímavé. Zkrátka a dobře, pokud nejde o Franka a jeho snahu protlačit se do Oválné pracovny, je to nuda. 2. série 60%. (20.06.2013)

Spacey tady exceluje a jako senátor Underwood má všechny na háku, jenže jednak mu chybí silný protivník, protivníci a hlavně, seriál celkově trpí absencí zajímavých postav, vše je docela dost předvídatelné a co hůře Frank Underwood mě sice vtáhnul do své mocenské hry a jeho charakter je fakt super (ať hlášky, úvahy, nebo jednání), jenže, tak nějak pár dílů před koncem první sezóny to pro mě ztratilo napětí, bylo mi úplně jedno, co se dále stane! A to jsme teprve v první sérii, absence nosné linie a většího formování příběhu se prostě časem projeví, bez ohledu na charisma hlavního představitele a bandy jeho dočasných protivníků, pomocníků. Je mi líto, ale promrhaný potenciál, další šanci to už nedostane... Mírný update, druhá série byla celkově určitě zajímavější, trochu prolomila ledy ve vývoji postav, ovšem v žádném případě, to nemá na třetí sérii, která je skutečně povedená a zvyšuje skokově sázky. Konečně sálalo z obrazovky nefalšované napětí, žádná linie příběhu nebyla zbytečná naopak velmi zajímavá a docela jsem zvědav, zda Frank Underwood bude pokračovat... (04.08.2013)

"On je muž, který si umí vzít, co chce." Tak o tom žádná a já se musím přiznat, že jsem se cynicky těšil na koupání v politickém amorálním bahně. Zpočátku jsem si rochnil, nadšeně sledoval Frankovu bezcharakternost a bavil se jeho vychytralými hrátkami, ale pak mi to nějak zhořklo. Ono to totiž asi nebude nijak zvlášť daleko od pravdy a já bych si chtěl uchovat svou naivitu a věřit tomu, že ti nejmoudřejší, nejcharakternější a nejtransparentnější politici vedou všechny země světa ke šťastným zítřkům. (19.11.2017)

To co Aaron Sorkin v The Newsroom odstartoval, tady dotahuje jeho kámo David Fincher do drsného konce. A Kevin Spacey ve vrcholné formě! Jo, když dojde na pro něj hodně moc osobní téma, to nezná bratra. 1. série - 100% 2. série nabízí ještě více politických sviňáren, drsných manipulací a hajzlíků na scéně. Politika je svinstvo a famózní Kevin Spacey si toho parchanta, kterému prostě musíte i přes všechny jeho nemorální činy fandit, užívá díl od dílu víc a víc. Nemůžu se dočkat další řady. 2. série - 100% Třetí série se nutně musela ubírat jinou cestou. Frank je na vrcholu a tak se do popředí namísto intrik derou zejména vztahy, především pak zvláštní partnerství Franka a Claire. Kvůli tomu se najde spousta diváků, kterým se takhla řada zamlouvat nebude, protože intriky a boj o moc jsou samozřejmě divácky atraktivnější než pečlivě vykreslená psychologie postav. S tím se holt nedá nic dělat, konzumenti si žádají své a to tentokrát nedostanou v takové míře, na jakou si zvykli. Já osobně jsem ale velmi spokojená, zejména postava spisovatele vnesla do příběhu svěží vítr a i přes pomalejší rozjezd mi třetí řada opět vzala dech. 3. série - 90% Čtvrtá série se rozjížděla pomaleji, ale postupně gradovala až do neskutečného finále, které dozajista odstartovalo další kapitolu tohohle seriálového skvostu. Líbí se mi, že je tahle řada opět jiná, postavy procházejí zajímavým vývojem a politické intriky tomu jako obvykle dodávají pořádnou šťávu. Při sledování většiny dílů jsem si jen přála, aby House of Cards nikdy neskončil, protože tvůrci rozehrávají jednu zajímavou partii za druhou. 4. série - 90% Pátá řada bude podle mě pro diváky asi nejobtížněji stravitelná, zvlášť pokud se příliš neorientují v americké politice a legislativě. Ale její síla tkví právě v tom, jak si tvůrci pěkně pohrávají se všemi možnostmi, jak co obejít, aby se Underwoodovi mohli udržet u moci. O zvraty opět není nouze a přestože mi zabili jednu z mých nejoblíbenějších postav, nelze téhle mrazivé řadě vůbec nic vytknout. 5. série - 100% (26.02.2013)