Mezi náhrobními kameny

Co naplat, současné století krimi filmům příliš nepřeje. Možná je to tím, že se vyrojilo takové množství seriálů, že po nich v Americe vychází na jednoho obyvatele dva zavraždění, ale pokud máte už plné zuby opálených metrosexuálů za mikroskopem a chodících wikipedií v terénu, je tu pro vás instinkt, zabejčenost a silný měchýř Matta Scuddera. Možná se mu nemusela většina svědků svěřovat jako by byl kněz a tvůrci si mohli odpustit těch tucet mouder ze sedánků Nepodepsaných Notoriků, ale ta forma vyprávění, zasazení do minulého století a koneckonců i hudba tomu dodali prvotřídní patinu a jedinečný neo-noirový duch. Suchý zákon Neeson tradičně velmi přesvědčivý, D.Harbour (chvíli jsem myslel, že je to oplácaný C.Elwes) slizčí než podomní prodejce energií. Zkrátka jsem z toho cítil levný bourbon, déšť, prach střelný i ten z náhrobků a nad tím vším jak černý mrak se táhl smrťák zabiják a to mi v poslední době tak nějak stačí ke štěstí.. P.S.: Kdyby Liam dělal v oblasti telemarketingu, koupím od něj i to, co nepotřebuji a hovor by byl na účet volaného.. (14.01.2015)

Novodobý trpící (buď chlastá, má nějaký škraloup z minulosti, přišel o manželku nebo mu někdo chce unést dítě) akční bourák Liam Neeson zase trochu mění žánr, i tak svého hrdinu zvládá se stejnou samozřejmostí jako v jiných případech posledních pěti šesti let. Hezky po staru sbírá informace, neumí to s počítačem, nesnáší mobily (když už telefonuje, jde z něho strach), občas se na někoho zle podívá nebo mu prostřelí nohu. Malý černošský parťák tak trochu zbytečný, stejně jako náboženské prostřihy v závěru, když o něco šlo. Ale je patrné, že o akci až tolik tvůrcům nešlo, spíš o vytvoření celkem mrazivé atmosféry v zaplivaných čtvrtích a počasí, do kterého se nikomu moc nechce. Příběh místy drhnul, o tom žádná, srovnávání se Schumacherovými 8 MM bych se zdržel. Své momenty to má, navíc nejdeme na Shakespearea, takže tenhle lehký nadprůměr uspokojí. Na lepší tři hvězdy.. (18.10.2014)

Tak akci tu tedy vubec nehledejte, za to celkem dobrý příběh a hodně temnou atmosféru ano. Neesona jsem viděl zatím jen v akčních filmech a čekal jsem, že tohle bude taky, což nebylo a na jednu stranu jsem rád, že jsem si ho mohl užít i v jiným žánru. Příběh občas nudí, ale nebylo místa, kde by mě to donutilo to vypnout. Ve finále se mi to nakonec líbilo a za tu výbornou atmosféru dávám hvězdu navíc. (13.04.2016)

Tahle role Neesonovi sedla jako ušitá. Mám ho zkrátka raději jako rozervaného samotáře co spíše přemýšlí, než střílí a dokonce sem tam i dostane nakládačku než když hledajíc unesenou dceru láme vazy únosců kus co dvě minuty příběhu... Celkem mne zaujalo, že ač točeno 2014, je film protkán narážkami na dnes už zapomutou ,,hrozbu'' Y2K. Scénář byl asi staršího data... Trochu jsem nepochopil proč jako ač bejvalej polda a tedy stále na straně zákona se rozhodl pomoci drogovému bossovi a už vůbec jsem nepochopil postavu TJ... Asi bylo třeba z rasových důvodů v rámci korektnosti (Amíci jsou v tomhle mnohem dál než zblblá Evropa, tam byla ostuda bejt bílej již před 20 lety) přidat do filmu menšinu. Ať by byla postava barvy pleti černé, zelené, modré či oranžové, absolutně mi do thrilleru nesedla a celé to shazovala. Jinat to bylo zajímavé, napínavé a bavilo to! Ale je pravdou, že filmů s touto tématikou je hafo a nejde o nijak originální počin. A co bych určitě vynechal bylo notorikovo dvanáctero a s tím spjaté nepříjemné pauzy obrazu. Dávám ale i tak za 4 pytle. * * * * (16.10.2017)

Liam Neeson je opět prvotřídní ass-kicker, jen oproti Billu Marksovi už zdolal svůj alkoholismus (akcentovaný zde přesto víc než v knize) a oproti Bryanu Millsovi dává větší prostor dušezpytu a diplomacii. Okem diváka chtivého další zběsilé akční rubačky by to dokonce mohlo vypadat, že Oskar Schindler bude tentokrát násilnické psychopaty ukecávat k smrti. Osobně jsem ale důslednost hard-boiled stylizace uvítal, třebaže s sebou nese zredukování žen na pasivní oběti. Poté, co jsou na nich napáchány brutální sexuální zločiny, je muži mohou pomstít a v jistém smyslu se tím vykoupit (dost násilně je motiv vykoupení popostrčen do popředí ve finále, kdy si musíme vyslechnout všech 12 kroků Anonymních alkoholiků). Ženské utrpení tak slouží pouze jako záminka k hrdinským skutkům a mravní očistě (po)chybujících mužů. Jediná aktivnější ženská postava z knihy (Scudderova přítelkyně Elaine) byla v zájmu plynulejšího vyprávění vyškrtnuta. Jistě, klasické noirové filmy nebyly v nakládání se ženami ohleduplnější, ale nestačilo zůstat u klasiky na rovině stylu? Právě ten vyvolává delšími, z velké části statickými záběry a klaustrofobními kompozicemi spolu s odtažitými barvami a ponurým soundtrackem potřebu úniku do jiného, barevnějšího a milostivějšího světa. Předkládaný obraz zkažené společnosti s převrácenými hodnotami je ale prohnilý do takové hloubky, že nejlíbivější scény filmu jsou zvrácenými fantaziemi sériových vrahů (první vidíme během úvodních titulků). Podobně naladěný film přirozeně nebylo lze zakončit happy endem, ačkoli tak poslední scéna napoprvé může vyznít. V kontextu bezprostředně předcházejícího dění, nejzásadněji se odchylujícího od knihy (zřejmě kvůli přisouzení aktivnější role Scudderovi, jehož postava je jinak paradoxně založena na pasivním přijímání násilí), však „superhrdinská“ tečka budí hlavně znepokojení, zda z věčného cyklu násilí, které inspiruje jen další chování podobného typu, existuje východisko. 75% (30.10.2014)