Režie:
James MarshScénář:
Anthony McCartenKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Jóhann JóhannssonHrají:
Eddie Redmayne, Felicity Jones, Emily Watson, Harry Lloyd, David Thewlis, Charlie Cox, Charlotte Hope, Adam Godley, Lesley Manville, Maxine Peake (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou. Vezmou se a snaží se žít normální život. On si nemoc nepřipouští a dodělává si doktorát. Ona ho všemožně podporuje, často až za hranici sebeobětování. Čím víc se blíží předpokládaný konec, tím hektičtěji se oba snaží společně žít. (Cinemart)
(více)Videa (13)
Recenze (996)
Jaký asi tak může být film o životě člověka s ochrnutým nervovým systémem a o životě jeho manželky? Nemusíte být zrovna člen Akademie, abyste si dokázali tipnout, že dojemný a smutný. Ach, jak překvapující... Nicméně upírat mu Krásu by nebylo fér. Akorát Eddie Redmayne to možná trošku přehnal, protože svou genialitou předčil i výjimečnost Hawkinga. ()
„DOKÁZAT JEDINOU ROVNICÍ, ŽE ČAS MĚL POČÁTEK… JEDINÁ JEDNODUCHÁ A ELEGANTNÍ ROVNICE, KTERÁ VYSVĚTLÍ VŠECHNO…“ /// Teorie všeho je film plnej lásky, až nepřirozenýho rodinnýho štěstí a amyotrofický laterální sklerózy. Je na něm znát, že vznikl podle memoárů, který sepsala žena. Dokonce jeho žena. Romantickej životopis, kterýmu ze mě vydolovat první kroupu netrvalo nijak dlouho, takže myslím, že největším sponzorem bude výrobce kapesníků. Víc než s fyzikou, se v příběhu muže, kterej vzdoruje všem předpokladům, vědeckým i osobním, seznámíme s jeho soukromým. Eddiemu Redmaynemu budete závidět starostlivost a lásku sympatický Felicity Jones a pravýmu Stephenovi Hawkingovi, že ho zahrál právě Eddie Redmayne. Jeho výkon si v ničem nezadá s Alicí. Dojemná pohádka plná optimismu (v rámci možností), která kdyby nebyla o Stephenovi, tak by klidně mohla bejt o jeho manželce. Asi mi blbnou hormony, takže líbilo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Cesta do nekonečna: Můj život se Stephenem“, kterou v roce 2008 napsala Jane Wilde Hawking, číst nebudu. 2.) Bo už znám frajera, co nadiktoval knihu vokem. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
(1001) Ach jo. Proč musí být Eddie slavný zrovna kvůli tomuhle a ne třeba kvůli Divoké kráse. Svět je tak nespravedlivý. Pořád také platí, že velmi tápu v tom, jak hodnotit tzv. "oscarové" filmy. Nejde ani tak o to, jestli nějakou sošku dostaly nebo ne, jde o to, že určitý druh filmů je zoufale stejný: Pracuje na něm spousta profesionálů, není technicky špatný, dodržuje všechna taková ta americká pravidla, na které stránce scénáře se má co stát, a věnuje se nějakému vzletnému tématu nebo životu, ALE je zoufale neosobní a sentimentální. A jakmile člověk slyší jemné vybrnkávání klavíru už při úvodních jinglech produkčních společností, tak je stoprocentně jisté, že půjde o jeden z takových filmů. Škoda, že tam není víc vnímání smysly, jako když se po tracheotomii dívá z okna na vrbu vlnící se ve větru. Místo toho se tvůrci soustředí na vztahové drama, které mi přijde příliš soukromé na to, abych se na něj měla dívat já jako naprostý cizinec. Felicity Jones je mi silně nesympatická a nemyslím si, že má charisma na to, aby ustála váhu svojí role. (Dodatek: Po tomto filmu jsem si utřela slzu a šla připravit večeři. Po Hawkingovi s Cumberbatchem jsem si šla koupit Stručnou historii času.) ()
Ti genitální teoretičtí fyzikové jsou stejně pro našince, který celou střední školu řešil spíš graviditu než gravitaci a spílal, jak by byl ten vzdělávací systému mnohem snesitelnější, kdyby tehdy to jabko rovnou rozštíplo Izákovi lebku, jen podivným panoptikem nehezkých asociálních šprtů. Šprtů, co evidentně mají od mládí problémy s dírami, a tak o nich alespoň rádi fabulují, aby si s ostatními elektrony našli nějakou kratochvíli místo toho neustále odpíraného sexu. Těm šťastnějším se sice jednou za pár světelných let podaří přinutit kvantovými intrikami nějakého babochlapa z matfyzu, aby jim požvýkal kvark, nechal si neumětelsky zašmátrat v horizontu událostí a třeba i podráždit singularitu, avšak takovéto interakce bývají zpravidla interferovány disturbčními otázkami typu „Kolik ti to vyšlo?“ nebo „Je má černá díra primordiální či obří?“, a tak z toho nakonec vždycky jen vypadne pro nepostiženého zcela abstraktní moudře znějící žvanění o něčem, co vlastně nikdy nikdo neviděl a nelze to nijak dokázat. Nenarušený a hormonálně vyvážený jedinec se pak zákonitě musí ptát, k čemu jsou takové „pičoviny“ vlastně dobré a pokud je někdo prohlášen za génia jen partičkou stejně potrefených entit, neboť devadesát procent populace vůbec netuší, o čem to ti mozkouni vlastně melou, je-li to pak opravdový génius nebo jen další relativní černá díra. Ale kdo ví, třeba to všechno nakonec může být pravda, nebo daleko hůř a Štefan s Bertíkem jen nakoukli Fousatému strejci do kuchyně a sejdeme se v katolickém pekle. No, transcendentální filosofie pro dnešek stačilo. Docela by mě zajímalo, jestli kdyby Štefana nezklátil ten ALS, spáchal by stejné kvantum neprůkazných astrofyzikálních teorií, nebo by někde v Kembridži spíše běhal za kundama a závislý na punči formuloval zásadní moudra teoretické gynekologie. Každopádně však nezbývá, než před tímto člověkem hluboce smeknout, protože si i přes to nepředstavitelné životní utrpení dokázal zachovat relativně zdravý rozum a dokonce i smysl pro sarkasmus a ironii. Jeho příběh byl zfilmován vcelku důstojně, poutavě a bez toho obvyklého slizkého patosu. Scénář z něj dokonce udělal kůl Donchujána, jenž má gumové vše kromě kladélka, co na plátně sbalí roštěnku, která má s tím skutečným Jožinem z Bažin společné snad jen pohlaví, a i to je dost diskutabilní. I tak však teď musí Štefan cedit přes svůj hlasový syntetizátor oplzlosti natolik nemravné, že by z nich zčervenala i nejedna černá díra. Nikdo, opakuji nikdo, ať už jakkoliv znetvořený, si opravdu nezaslouží, aby jej ztvárnil Edý Redmejn, snad ta nejodpudivější tlama, jaká se kdy vyskytla před kamerovým objektivem, aniž by tento prasknul. Musím připustit, že to sice zahrál výborně, ale i když jsem se na něj díval jen jedním okem, otřásl jsem se celou dobu odporem a raději bych hleděl na obří hnisavý absces ve tváři Kateřiny Papstové. Holt Kruis asi odmítl slintat a pitvořit se a nemohoucí pan Sokolník za tu zrůdnost nakope vedoucího kástingu do prdele jen stěží. ()
Stephen Hawking je rozhodně velká osobnost a minimálně snímek Hawking s Benedictem Cumberbatchem jeho těžký životní úděl zpracoval výborně. Tento film však Hawkinga sleduje pohledem jeho ženy, tudíž se nadšenci do fyziky nedozví prakticky nic z jeho teorií. Ve výsledku tak zůstává slzopudné drama o tom. jak je láska ženy silnější než jakákoliv nemoc (ačkoliv nakonec dojde k rozvodu). Redmayne není špatný, ale na Oskara to nebylo. ()
Galerie (106)
Zajímavosti (27)
- Adam Godley, který ve filmu hraje lékaře, si zahrál i v dalším filmu o Stephenu Hawkingovi s názvem Hawking (2004) roli Hawkingova otce. (MJana)
- Všetky repliky Stephena Hawkinga (Eddie Redmayne) prostredníctvom elektronického hlasového simulátora prerábali z jednoduchého dôvodu - Hawking po zhliadnutí filmu tieto nahovoril sám. (tuntik)
- Ve skutečnosti si Stephen Hawking (Eddie Redmayne) neporanil hlavu pádem na chodník na univerzitě v Cambridge, ale pádem ze schodů. (baribal)
Reklama