Hologram pro krále

Moc dobrý film na téma setkání různých kultur. První půlka filmu je vedle deziluze hrdinova amerického snu nabitá žerty v duchu "Američan v Arábii". Režisér ani nemusí moc tlačit na pilu, mnohdy stačí kulturní rozdíly jen postavit vedle sebe, aby vznikl komický efekt. Existence prohibice nebo veřejných poprav jsou pro obchodníka Alana Claye nepochopitelné, stejně jako místní nepobírají jeho žertování nebo pohled na pracovní či osobní aktivity. Skoro jako v románu Franze Kafky si pak hrdina připadá, když se pokouší dostat se do mytického "zámku". Odpovědné osoby tam nikdy nejsou, vchod střeží přísná recepční, musí čekat venku ve stanu, příjezd krále na prezentaci se jeví jako vzdálená chiméra ("Jak to bude dlouho trvat? Týdny?" - "Možná." - "Měsíce?" - "Snad ne."). Stejně absurdně vyhlížejí nejkontrastnější situace jako divoká party plná alkoholu a drog na dánské ambasádě, kde Clayovi k jeho překvapení projde představení se jako "Søren Kierkegaard z Kodaně". Vedle toho tu máme i kritiku globalizace (outsourcing a licencování technologií do méně vyspělých částí světa vede jednoduše k tomu, že domácí dělníci ztrácejí práci, jako se to stalo s předchozí Clayovou společností), přičemž Tykwer jasně naznačuje, že něco takového asi v pořádku není a že největší přínos prolínajících se světů jsou spíše zlepšující se lidské mezirasové vztahy než cokoli jiného. Druhá polovina filmu se soustředí na Clayovu multietnickou romanci, která mu znovu vrátí radost do života. Poté, co mu saúdská lékařka Zahra z těla odstraní všechny potíže (symbolicky skryty v nezhoubném lipomu) fyzicky i psychicky, může se Alan stát novým člověkem. Ano, závěr Hologramu pro krále je jako vystřižený z červené knihovny, ale co na tom, pokud to funguje? A chemie mezi Tomem Hanksem a Saritou Choudhuryovou účinkuje bezchybně. (11.03.2018)

Nudný, klišoidní a nechutně korektní sluníčkový pohled na wtf absurdity jistého absurdního živočišného druhu, člověk z toho má smrdutou pachuť v ústech a frustrace, když vidí všechnu tu bídu světa, jak amerického, který si ve jménu zisku podřízl bez mrknutí oka větev pod zadkem a ted už jenom marně šlape vodu, tak i toho arabského, kde se staví okázalé metrpole v poušti ničeho bez lidí a bez života, který je navíc nechutně zdegradován všemožnými tabu a příkazy, vynucující si otrlost pokrytců a lhářů. Do toho ještě čínani, kteří jsou nejrychlejší, nejlepší a nejlevnější. Prostě dost sraček na to, aby to v člověku vyvolalo vztek nebo depresi. Navrch jako červivá třešnička na shnilém dortu ta wtf romance, kde máte věřit, jak si ta zafáčovaná obřezaná bréca užívá sexu. Uf. Ne, Tome, jestli jsi snad chtěl ukázat jak je to všechno (přes ty drobné lidské bolístky) skvělé a jak jsme všichni stejní a happy a kamarádi, tak ne. Ne. To se ti fakt nepovedlo a dost jsi mě vyprudil, to ti říkám. (18.08.2016)

Skvělý film o ne/kompatibilitě dvou zcela odlišných kultur, Tom Tykwer je zpátky v plné formě. Úvodními postmoderně pojatými titulky trochu mystifikuje, když vytváří dojem, že se vrací do éry Loly běžící o život, pak ale otočí formálním kormidlem a začne vyprávět klasickou hořkou komedii o krizi středního věku a ,,tiché dohodě" života ,,amerického snu". Vtip je ovšem v tom, že frustrace ,,Americké krásy" se odehrává v Saudské Arábii, zemi a režimu tak civilizačně vzdáleném, že první polovina filmu vystačí s pouhým výčtem odlišností. Německý tvůrce umně akcentuje civilizační absurdno, mající až kafkovský rozměr (pronikání do ,,zámku", party na dánské ambasádě, Søren Kierkegaard, Copenhagen). V závěru Tykwer jako přesvědčený multi-kulturista sice nabídne coby smíření klasickou (multietnickou) romanci, tedy jakýsi objektivizovaný pohled (na základě premisy, že láska boří jakékoliv bariéry), ovšem chtě nechtě zůstává v intencích svého civilizačního rastru a zákonitostí a klišé západního filmového průmyslu, je nad slunce jasné, že Saudové by tento pohled zcela jistě nesdíleli (a kdyby tenhle film vzešel z jejich národní kinematografie, vypadal by docela jinak). Nic to ovšem nemění na faktu, že Tykwer nastavil svůj zoom na v západní kinematografii celkem opomíjený fenomén reflexe globálního kapitalismu a na vypíchnutí nostalgického zamyšlení se nad tím, zda nebylo ekonomicky a politicky chybné přesunout gró průmyslové výroby mimo území západního civilizačního okruhu, zde konkrétně mimo USA. Je otázkou, zda vývoz a licencování technologií (a nutno podotknout i idejí) mimo Evropu a Severní Ameriku není vysoce kontraproduktivní... (05.08.2016)

Divny film o ktorom ani neviem poriadne co napisat. Niekto ho prirovnaval k Lost in Translation, iny k Salmon Fishing in the Yemen. Nieco na tom bude, lebo ma vsetky tieto filmy nebavili v rovnakej miere. Proste film o chlapikovi v cudzom prostredi, ktory si usporiadava svoj zivot. Tento typ filmov nemusim a pozrel som si ho len kvôli Tomovi. Len vdaka nemu davam obidve hviezdicky. Mne to nesadlo, ale pokial mate radi poetickofilozofickopsychologicke filmy o manikovi, ktory preziva nejaku tu zivotnu krizu, tak vam to mozno sadne alebo budete dokonca nadseni. Ja som sa parkrat pousmial ale väcsinou som sa len nudil. 4/10. (08.08.2016)

(24/2018) / Tak ten Tykwer bol cítiť v každom momente. Atmosferický, ľudský príbeh so správne nadávkovanou porciou humoru a drámy s perfektným Hanksom. Podmorská scéna vrchol filmu. Toto je presne ten typ filmu, ktorý sa raz, dva krát za rok zjaví a prekvapí. Aktuálnych 61% je podľa mňa zúfalo málo, akokeby už nestačil len poctivý a originálny námet bez twistov a šialených záverov. (9/10) (30.03.2018)