Krampus: Táhni k čertu

Doughertyho posedlost svátečními horory vítám s otevřenou náručí. Pokud s halloweenským debutem na sebe silně upozornil, s vánočním Krampusem pak potvrzuje, že ty ostré přechody mezi humorem, napětím a akcí mu sedí jako málokomu. V jednu chvíli se bavíte nad rozhádanou, vzájemně se nesnášející rodinou, půlky se vám sevřou při prvním setkání s ústředním roháčem, abyste následně přímo jásali nad útokem smrtících hraček. K tomu si připočtěte pochybně vyhlížející sněhuláky, maskované elfy nebo hladové perníčky, a musí vám být jasno: tohle bude vedle Kevina a Jasněnky (nebo si dosaďte jinou libovolnou pohádku) další vánoční klasika. Nebudu tvrdit, že to je úplně perfektní, ale kino tomu dost pomohlo - třeba zvuk mi skoro drtil koule. A kdo má potřebu hledat mouchy, ať táhne k čertu. (90%) (16.12.2015)

Jeden z mála hororových filmov s pekným vianočným posolstvom a tiež vďaka slabším a pre mnohých prijateľnejším hororovým prvkom aj ašpirant na zaradenie medzi chronicky premietané vianočné filmy. Tam, kde sa vytratí duch Vianoc nastúpi Krampus, aby všetkým pripomenul, o čo v tomto najkrajšom sviatočnom období ide. Atmosféra a masky (hlavne samotný Krampus) boli fajn, pričom ma príjemne prekvapilo aj rozmotanie príbehu, ktoré sa držalo osvedčenej schémy tohto žánru. Šablónovité, ale mne sa to stále páči, takže spokojnosť. 75/100 (03.03.2016)

Krampus není úplně hororem, a pokud ano, rozhodně ne klasickým. Z režisérské stránky je plný výtečných voleb, jako sázka na strašidelnou atmosféru zvrácených Vánoc, spíše než se snažit donutit diváka nadskakovat v sedadle kvůli přihlouplým lekačkám. Má pár slabších nudnějších míst a je to spíše takové strašidelnější dobrodružství, ale je opravdu povedené. Slušná je i sázka na herce, převážně komiky, mezi nimiž stoprocentně dominuje Conchata Ferrell. Mohli možná kapánek přitlačit na pilu v napětí, ale bylo to zábavné, osvěžující a drsné. (27.02.2016)

Krampus ako postava je vizuálne veľmi pekne spracovaný, točilo sa to na Novom Zélande a tak postavu pekelníka dostala na starosť Weta Workshop Petra Jacksona. No a to je tak všetko, úvod a pár scén je celkom zaujímavých, ale čím viac sa to blíži k finále, tým je to väčšia divočina pritiahnutá za vlasy. Škoda, nápad bol celkom dobrý. 50% - 2* (19.12.2023)

Český čert má ve světovém měřítku výjimečné postavení. Je to spíš popleta, společník pro hazardní hráče, případně vykonavatel spravedlnosti tam, kde světská justice představuje výsměch morálce. Krampus, to je jiná sorta. Na první pohled z něj jde strach a čiší z něj hrozba brutálního násilí a mystické krutosti. Film, který láká na Krampuse svým názvem, už dopředu avizuje, že půjde o zábavu pro vyhraněně hororové publikum. Jenže skutek utek a od toho se odvíjí i hodně rozpačitá hodnocení a komentáře. Ruku na srdce, kolik jste viděli hororových komedií, které by nebyly chromé na jednu či druhou nohu, případně měly obě nohy amputované. Ať dělá Dougherty co chce, děsit neumí, tedy minimálně ne tak, aby se báli dnešní otrlí fanoušci hororové podívané. S humorem už je to lepší, Dougherty leccos odkoukal od Terryho Gilliama a jeho ďábelské perníčky úspěšně bodují, má smysl pro ironii a sem tam přijde se slušným fórem. Opírá se navíc o sympatickou sestavu herců v čele s talentovanou Toni Collette. Bohužel není tak kreativní, aby nápady dotáhl do nějakého opravdu funkčního a filmařsky přitažlivého tvaru. Spoléhá se na zběsilý, chaotický střih, otravně typizované postavičky členů rodiny a není dost odvážný na to, postavit rodinné hodnoty na hlavu a škodolibě se Vánocům vysmát. Když si vzpomenu, jak využil Ari Aster Toni Collette v Děsivém dědictví, mám pocit, že plýtvá hereckým potenciálem svého ansámblu, atmosférou i nápady. Je to nedotažené a jen málokdy opravdu atmosférické. Hodnocení se pohybuje někde mezi 2 a 3 hvězdičkami, vzhledem k hubené nadílce, kterou dostal od hororových fandů, tentokrát Doughertyho podržím a nechám tam slabou třetí hvězdičku. Celkový dojem: 50 %. (20.12.2019)