Režie:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (1 035)
......Dobrý den, princezničko...!!!......Pokud nejsem v dobré náladě a moje duše strádá, pustím si tento zdařilý kousek a je okamžitě po problémech. Naprosto vyjímečný a vzrušující pohádkový příběh, plný emocí. Skutečného, nenásilného, milého, přesto výbušného humoru. Základní kámen pro vznik celého filmu byly pro Benigniho skutečné životní osudy jeho vlastní rodiny za 2. sv. války, životní optimismus a jeho pohled na svět i v těch nejhorších chvílích. "Život je krásný" je především o tom, že láska, humor a fantasie mohou překonat i hrůzy holocaustu. Otrlého, bezcitného, spotřebního diváka samozřejmě tento film zaručeně nemůže oslovit ani mu nic neřekne. Pak ale chybu hledejme jinde......... ()
Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě. To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. ()
Nejenom život, ale i tento film je krásný. Pravda, závěrečné dějství v koncentráku není vylíčeno zrovna realisticky, i tak jsem byl nadšen z Benigniho hravé režie a originálního příběhu. Dokonalý důkaz toho, že i v dnešní době se dá natočit zajímavý film o hrůzách druhé světové války bez klišé a přebytečného moralizování. ()
Pozor, nasledujúci komentár je arogantný, kruto výsmešný a neobsahuje ani štipku úcty voči autorovi a jeho dielu: Hor sa zľahčovať holokaust, veď to nič nie je! Diváci chcú komédiu, tak im dáme šaškujúceho Begniniho. A na záver z nich vymačkáme trochu sentimentu, nech máme aj toho Oscara. A že Spielberg odsúdi náš prístup? Blbý Amík, čo on o tom môže vedieť! ;-) 40% ()
Komediálne drámy mám nesmierne rád, pretože netlačia na city ako čistokrvné dramatické ciťáky s tragickými koncami, a ani nie sú čistým komediálnym úletom. Je to taký smiech cez slzy, ktorý je zaslúžený práve silným príbehom, dokonalým hereckým prejavom a umnou réžiou. Dať dokopy koncentračný tábor s humorom nie je práve najľahšia úloha a je to prechádzka po veľmi tenkom ľade, ktorý sa mohol pod Benignim kedykoľvek prepadnúť. Jeho cit pre dokonalú súhru komédie, fantázie a tragédie sa ukázal ako zlomový a ukážkový. Ale ak sa niekto snaží zhodiť film tým, že sa mu zdá zobrazenie koncentračného tábora málo podobné realite, tak si asi neuvedomuje zmysel filmu a jeho hlavnú pointu. Život je krásny práve s takýmto typom filmov. 95%. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (16)
- V čase 1:32:48 obsluhuje Guido (Roberto Benigni) německé důstojníky na večírku, přičemž hraje hudba ze starého gramofonu. Když deska dohraje, Guido pustí novou z italské opery. Gramofon pootočí směrem na tu část koncentračního tábora, kde se nachází jeho žena. Následuje scéna, kde kamera ukazuje na Guidovu manželku, která melodii poznala. Při detailním záběru, když kamera zachytává Doru (Nicoletta Braschi), lze vidět kameru spolu s kabelem. (chleba24)
- Tank, který se objevil v závěru filmu, je americký Sherman M4. (Listeroman)
- Na téma citlivosti tématu Roberto Benigni řekl: "Bál jsem se, jak budou reagovat Židé, kteří přežili. Mám takový senzor, který mi obvykle dovolí dělat si legraci z čehokoliv. Tentokrát ale vyslal varovný signál, takže když byl scénář hotov, poslal jsem ho představitelům židovské komunity v Miláně. Bál jsem se, že budou chtít natáčení překazit, ale nakonec byli hrozně milí. Při první projekci filmu hodně z těch kteří transporty přežili, plakalo. Pak mi pochopitelně říkali, že nic podobného se v té hrůze nemohlo stát, ale já nejsem dokumentarista, klidně mohu popustit uzdu své fantazii." (NIRO)
Reklama