Sophiina volba

Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... (19.11.2006)

Sofiinu voľbu som si pozrel, aby som sa utvrdil v tom, že tri hviezdičky sú správnym ohodnotením neúspešnej adaptácie slávneho románu. Neúspešná adaptácia však neznamená v tomto prípade zlý a nepodarený film. Film je zásluhou Meryl Streep nadpriemerný, ale mohol a mal byť vynikajúcim. Pakula, ako mnohí pred ním a určite aj mnohí po ňom, doplatil na ignorovanie nevhodnosti prostého prepísania knihy do filmovej podoby. Krachli na tom Rusi s doslovným prepisom Vojny a mieru, krachne na tom každý ďalší. Film je vizuálne umenie a Sofiina voľba mi pripadala, ako dramatizované čítanie Styronovej knihy. Nikto mi nemôže mať za zlé, že som čakal omnoho viac. (09.05.2011)

Jsou to vlastně 2 filmy v jednom. Pokud se děj odehrává za války ( transport + koncentrák ), tak jsem byl spracováním nadšen a hodnotil bych 5 hvězdy. Pokud jde o druhou linii filmu ( scény z domu ), které mají cca dlouhých 120min, tak z těch jsem, už tolik nadšen nebyl. Hodnotil bych jen 3 hvězdy. Film je především herecký koncert Meryl Streep, která mě opět přesvědčila, že je nejlepší herečkou. Dokáže totiž každou svojí roli zahrát velmi přesvědčivě, což většina herců a hereček prostě nedokáže. Musím, ale pochválit i oba herce ( P. McNicola a K. Klinea ), kteří Meryl velmi dobře asistují. (29.09.2013)

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. (01.08.2009)

Jak tu již přede mnou někdo zmínil v komentáři - připadá mi, jakoby byly dvě verze tohoto filmu a zatímco většina hodnotících viděla tu dobrou, já narazila na tu špatnou.. Po celou dobu jsem se snažila pochopit, co na tom filmu je. A proč se to vlastně jmenuje "Sophiina volba". Celou dobu příběh totiž vypráví o třech přátelích, kteří se chovají rozverně, hloupě a podle mě dost nelogicky - a aby se neřeklo, asi tak na dvacet minut z celé stopáže (!) je tam Meryl Streep v koncentráku. Oné osudové volbě byly věnovány snad dvě minuty na konci. Nemluvě o nepřehledném skákání z jedné linie do druhé. Co to ksakru mělo být? Ten film je tak neskutečně vycpaný nudnou, nezáživnou vatou, až se mi z toho chce ve čtyři odpoledne spát. Viděla jsem už dost snímků na toto téma a myslím, že Sophiina volba je opravdu z toho slabšího soudku. (06.07.2014)