Nájemník

V Nájemníkovi jakoby Polanski navazoval na svůj dřívější film Hnus a chtěl ve svém Trelkovském ukázat jakýsi mužský protipól psychicky nevyrovnané a vyšinuté Carole Ledoux (Catherine Deneuve). Můžu potvrdit, že se mu to podařilo, znovu natočil výborný hororový snímek a skvěle uzavřel známý trojlístek filmů Hnus - Rosemary má děťátko - Nájemník. Tísnivá atmosféra, velice zajímavá hlavní postava (Polanski si roli napsal naprosto dokonale na tělo) a tajuplná zápletka s překvapivým rozuzlením trošku připomíná Lynche, ale jen zdánlivě, protože Polanski je naprosto svůj a kromě těchto průsečíků moc společného nemají (nehledě na to, že lynchoviny vznikaly o dost později). Nevzpomínám si na žádný film, kde by byla tak pěkně popsána vznikající paranoia hl. postavy. (26.09.2006)

Polanski po Hnusu a Rosemary do třetice vypráví příběh rozpadu osobnosti v jednom bytě, přičemž tentokrát se vyšvihl i před kameru. A mě to zase moc nebaví, zase mi přijde, že by se dalo na mysteriózno a napětí tlačit mnohem víc a že by dost prospělo to o půlhodinu zkrátit a vykašlat se na humor. Škoda, úvodní švenkování po starém ušmudlaném vnitrobloku bylo super a navnadilo na atmosférickou podívanou. A Adjani s brýlemi velmi sexy. (20.08.2022)

Paranoidní schizofrenie na způsob Polanského, který sám napsal scénář, režíroval a ještě k tomu ztvárnil hlavní roli pana Trelkovskyho. Film má pomalejší tempo a skvěle budovanou atmosféru, kterou umocňují podivné okolnosti dějící se v bytě ve kterém předešlá nájemnice žila a za zvláštních okolností vyskočila z okna. My tak po celou dobu pozorujeme Trelkovskyho postupnou přeměnu paradoxně na ji samotnou a to i doslova ve vizuální podobě, protože paranoia dovede hrdinu až k travestismu. Jak jsem nakousnul v první větě, je to film především o vnitřní schizofrení proměně a spojování si zdánlivě neslučitelných věcí do struktury, která má pro mentálně zdravého člověka děsivý "smysl". Je to taková sonda do mysli paranoika a Polanski mě tímhle snímkem mile překvapil. Ovšem pár věcí bych mu přeci jen vytknul. To, že se prakticky začně něco dít defacto až v půlce filmu, je v pořádku, protože bez první hodinky by vám zaručeně unikly souvislosti a finále by nemohlo gradovat. A taky pan Trelkovsky se jeví zezačátku jako seriózní, klidný a rozumný člověk, takže okolí na něj zezačátku nemůže mít markantní vliv. Co mi přišlo trochu náhlé, prakticky z okamžiku na okamžik, byla jeho přeměna, kdy jeho paranoia vyšla najevo od jediné věty. Také napětí mohlo být více naléhavé, které by vyvrcholení značně zdramatizovalo. Ale i tak se jedná o velmi poutavý příběh s obstojným výkonem mistra režiséra a krásnou Isabelle Adjani. (10.11.2013)

Film se rozjíždí pomalu, ale tento fakt napomáhá tomu, abychom se dobře seznámili s postavou nového nájemníka a jeho sousedy. Po čase se začne vytvářet atmosféra, která houstne a napětí, které postupně graduje. K tomu už zbývá jen nějaký dobře udělaný konec a je to jasných 5*, že? Ne. Konec mě naprosto minul a nájemníkova proměna mě natolik znechutila, že nechybělo moc, abych snímek ještě před posledním záběrem vypnul. Nájemník nabízí výbornou atmosféru, napětí a Polanského herecký výkon. Bohužel režisérovo naprosté selhání ke konci filmu a dvouhodinové čekání na takhle, promiňtě mi ty přívlastky, dementní a trapnou pointu, sráží moje hodnocení na lepší, leč jen 3*. (24.01.2010)

Romanova trilógia,t.j snímky Hnus,Rosemaryino dieťa a Nájomník majú jednu špecifickú vec spoločnú,a to je BYT,v ktorom nastávajú pre človeka extrémne nočné mory podporené desmi,hororom v maximálne depresívnej atmosfére,kde si poviem:„Niet na pokojné susedské vzťahy...”Síce tie moje sú na bode mrazu,ale takýto extrém zase nezažívam ako Roman pred kamerou,zároveň koordinuje spoľahlivo zbesilý hon na nájomníka v jednom veľkom dome,v ktorom sa nachádza divná smotánka susedov,ktorí mu dobre neprajú,totiž predtým tam žila nájomníčka,ktorú dohnali k samovražde,a ako sa s nimi popasuje Roman,to nechám na fantázii divákov... Roman Polanski je človek,ktorý prežil ghetto,a tak sa ani nečudujem,že robí takéto divné projekty s pomocou kameramana Svena Nykvista,ktorý má skúsenosti s divnými atmosférami u mentora Bergmana Ingmara. Pánečku,tento psychologický thriller ma vydesil,Roman je podivín,ale génius v tom,ako pracuje pomaly s atmosférou,ktorá čoraz viac hutne a hutne,a ja som chcel vidieť záverečný diel bytovej trilógie,a som si istý,že byť v koži Trelkovského by som asi nechcel byť,viem,aké je mať roztrieštené susedské vzťahy,ale toto je silné kafe!!! (29.07.2014)