Gunda

Zajímavý dokument, v něčem asi drsný jako příroda sama. Sledování geneze prasečí rodinky, občas se do toho připlete slípka nebo krafka. Tam se nemohu zbavit dojmu, že tam jsou jen tak a aby se neřeklo. Do počtu v rámci délky. Záběry jsou famózní, podobně s atmosférou. Jen je to jako kdyby o ničem. Jasně, chápu tu myšlenku, ale nic moc víc si z toho člověk vzít nemůže než hezké záběry a to jak to chodí u prasátek. (10.08.2022)

Na straně jedné tento dokument nalézá pečlivou observací a časosběrem v zvířecím chování (nejen u prasat, ale i slepic a krav) projevy, které si obvykle spojujeme s homo sapiens sapiens, totiž láskyplnou péči o potomky, zvědavost, ale zcela zřejmě i strach a smutek (souhrnně: znaky dokazující existenci vnitřního života), na straně druhé, když už se objeví člověk (indexově, totiž v podobě (ná)strojů, kterými si podmanil svět), jeho modus vivendi se v obdobně inverzní logice blíží chování, jež označujeme za zvířecí: chová se krutě, nemilosrdně (je ubližujícím - SPOILER kradoucím selata SPOILER, je omezujícím - ovlivňujícím svobodný pohyb zvířat skrze ploty, ohradníky apod.; otázkou zůstává, nakolik může být jeho chování chápáno také jako stresující - těžko říct, jak zvířata nesou přítomnost kamer?). Tak se dokumentu na straně jedné daří nabourávat představu o prostotě a jednoduchosti zvířecího nitra, na straně druhé musí znepokojovat každého, kdo aspoň přemýšlí o tom, jak pěstovat etické soužití člověka se zvířaty, avšak činí tak, aniž by někoho nebo něco konkrétně obžalovával, za což (tedy za kvality jako: neafektovanost, zenovost, empatičnost atd.) si, vyjma slušného ohodnocení, zaslouží plnohodnotný komentář. 75 % [dafilms] (18.08.2023)

Gunda je občerstvující časosběr, protože protilehle k tomu à la Helena Třeštíková není jeho ústředníkem hominidní disharmonik (i když i ten se na plátno vlomí), ale matka chrochtalka se selečí suitou (plus dvě intermezza, kvokavé a bučivé, zpestřující a prohlubující témata filmu). Pozorovat prasečí selanku – obě slova jsme si prosířili, takže… - pozorovat harmonii inteligentního savce znamená přijmout lekci z jednoduchosti, z života napájeného tím, co je přirozeně k mání, z nekomplikovanosti, byť ani ta nezamezí všem karambolům. Gunda je masterclass pro druh, který si touhou po sebestředně sebeuspokojivém životě vytvořil z nejen svého životního prostoru výrobní linku na škály složitostí, omezení, újem, srážek…; teď se somnambulně mátoží mezi zašmodrchanými motouzy, a místo aby restauroval moudrou elementární jednoduchost, kvaziuniká z labyrintů, které si sám zbudoval, tím nejnebezpečnějším přemostěním - jednoduchou zkratkou. // Z obsahu multioborových skript psaných jinými živočišnými druhy se měl homo sapiens začít učit už dávno. (23.08.2021)

Vegánsky art. Asi nám tu vzniká nový filmový žáner. Gunda je čiernobiely dokument, bez hudby, bez jedinej ľudskej postavy a bez jediného slova. To píšem na začiatok iba ako varovanie pre všetkých tých, ktorí sa do tohto filmu pustia s nejakými očakávaniami klasického dokumentu. A ja vlastne ani neviem čo presne si o tom myslieť. Áno, Gunda má krásne zábery na život prasiat, kráv a slepíc (nie, nie tých z Instagramu), ale tak na pol hodinu. Zvyšok stopáže sa pomerne opakuje a v závere vyústi do aj pre mňa ako veľkého ochrancu práv zvierat pomerne banálnej myšlienky, že aj zvieratá majú city, rodinné štruktúry a nie je to iba anonymné mäso na porážku. Jo, fajn, ale sme v 21. storočí a mám doma psa, to som si už všimol. Navyše mám pocit, že vzhľadom na ľudskú povahu bude pre väčšinu oviec, pardón ľudí, fungovať podobné "ponaučenie" skôr terapiou šokom ako napríklad vo vynikajúcom Dominion, než v takomto až takmer poetickom podaní o každodennom živote hospodárskych zvierat. Síce zaujímavý a jedinečný dokument, kde ďalší podobný už určite nikdy nevznikne, ale ja vo výsledku ani neviem ako presne hodnotiť. Zavrhnúť to z pricípu nemôžem, po režíjnej stránke Gunda nerobí nič nesprávne, ale určite to už nikdy v živote druhý krát neuvidím. Nič by mi to totiž nedalo. CELKOVO: 6/10 (15.10.2021)

Hodinu a půl dlouhý film beze slov a bez scénáře. Odvážně testuje hranici, co ještě divák snese. Sledujeme prasata, sledujeme slepice, sledujeme krávy. Děje pravda není mnoho, a úvahy na téma "ležící novorozená selátka připomínají morčata" člověka na dlouho nezabaví. Režisér nešel zážitku naproti, takže se nedají čekat líbivé scény známé z přírodopisných dokumentů. Záběry ležící krávy dynamicky střídají záběry zvedající se krávy a poté záběry stojící krávy. Kamera je excelentní, zvuky výborné, ale zbytek prakticky neexistuje. Kdyby šlo o debut neznámého nadšence toužícího prorazit, byl bych smířlivější. Renomovaný režisér měl přijít s obsažnějším a především rafinovanějším snímkem. (23.06.2021)