Svatba upírů

Mnoho lidí vyčítá autorům vykrádání zahraničních filmů či dokonce povídky Josepha Sheridana LeFanu, kterému je mimochodem tento snímek věnován. Přesto všechno si myslím, že to vůbec tragicky nedopadlo, přestože jsem se párkrát přistihl, že jsem u něj podřimoval. Mohly za to místy neskutečně nudné pasáže, kterých zde bylo na můj vkus až zbytečně příliš mnoho. Nejprve musíme lehce překousnout vypravování našeho hrdiny, který se zahleděl až příliš vážně do jakéhosi poradce, co se vztahů a společenské etiky týče. Abychom následně mohli sledovat jak anglický šlechtic solidní češtinou začne oblbovat českou společnost. V těchto chvílích mi docela vlažné tempo příběhu moc nevyhovovalo a nepomohli ani rádoby vtipné momentky. Jediný kdo celou situaci zachraňoval byl Petr Nárožný a jeho hlášky. Naštěstí na rozdíl od novodobých amerických sraček, celkovou úroveň pozvedli výkony celé řady známých českých herců. Vedle Nárožného zde zazářil i Viktor Preiss, který podal opět velice slušný výkon, stejně jako Luděk Kopřiva či Oldřich Vízner. O něco slabší Hrušínský a Bartošová už tak úchvatní nebyli, ale pořád to bylo v rámci snesitelnosti. Jako největší prim vidím fakt, že se tvůrci nebáli experimentovat a navíc celý svůj výtvor pojali v ryze humorném provedení. Soukup si jel pěkně po své vlně a já jsem mu za to do jisté míry neskutečně vděčný. Jakmile se totiž na scéně objeví upíří smetánka, věčně hladová a hlavně pěkně nadržená, jde úroveň snímku rapidně nahoru. Divák se konečně přestane nudit a dočká se několika velice pěkných minut, na které se nedá zapomenout. (19.04.2011)

Solidní režie pokoušející se vytvořit pohádkově strašidelnou atmosféru, skvělá hudba, působivá kamera, pěkné kostýmy, sugestivní výprava a milé výkony herců, to je pro mě plus. Mínusem je pro mě to, že scénář nedodržuje hororová pravidla upírských filmů. Pokud se v jedné scéně upír mazlí s česnekem, tak to není nic inovativního, ale spíše divného. Nejasnosti panovaly také kolem zabití upírů, protože pokud vím, denní světlo je spálí, ale tady nic takového k vidění není, ačkoliv denní světlo na upíra evidentně dopadalo. Bartošová jako upírka za celou dobu neukáže upíří špičáky. Nebylo jasné proč, a pak se nabízela otázka, čím se vlastně živila, když nepoužívala svoje upíří zuby k sání krve. Dále se film zbytečně tlačí do komedie. A ani s vyváženou dramaturgií to nebylo žhavé, a proto to jako plnokrevný horor nefunguje, ale romantická rovina vzplanutí jinocha k mladé upírce je zde podána osvěžující formou a já cením, že jako český pokus to rozhodně nebylo marné. Každopádně, Soukup od té doby natočil podstatně horší filmy než je tento. Dost nedoceněný film a ve scénáři to také chtělo notně dodělat. Ten byl nejméně propracovaný. Inspirace Polanskeho Plesem upírů je zjevná a patrně záměrně vznikla tato variace. Film komerčně vyhořel. Nebyl přijat kritikou a diváci v něj nevložili dostatečnou důvěru. Do kin se na něj nehrnuli. Vzali ho na milost až po jeho uvedení v televizi. 60% (03.02.2009)

Klidně mě ukamenujte,ale toto je jeden z nejlepších českých filmů jaké jsem viděl.Mistrovi hororů bych to sice nedaroval,ale i tak je to fajn.Teda tím myslím,že první polovina filmu je skvělá a má příjemnou atmosféru.Ale ta druhá je už trapná,najednou je z toho komedie a člověk neví co si o tom má myslet.Konec teda taky nic moc,ale jen za první půl hodinu,která měla tajemnou atmosféru dávám tři hvězdičky.Sice to dost kopíruje Drákulu,ale mě je to jedno.Za zázrak považuji že to natočili Češi a kdyby byl celý film jako první půl hodiny tak dám pět hvězdiček.Nechápu proč to museli natáčet jako komedii,toho je mi vážně líto.Mohl to být dobrý film. (22.08.2013)

Moje soukromé guilty pleasure, na které - pravděpodobně hlavně pod vlivem nostalgických vzpomínek z dětství - svým způsobem nedám dopustit. Místy je ten film samozřejmě blbý až hrůza (jak jinak, když to natočil režisér dementní trilogie o majoru Maisnerovi) a nejvíc mě tam asi mrzí, že je to vykrádačka Plesu upírů (dokonce jaksi podivně přiznaná, neb Viktor Preiss v jedné scéně pronáší následující repliku: "Měli byste vidět, jak to vypadá v Karpatech. Hrabě Polanski (!) mi vyprávěl, že za celou zimu tam vysáli jediného vychrtlého dřevorubce!" - to je podle mě skutečně nevtipné, a scenárista si tu trapnost mohl odpustit). Pak je tu ale spousta ale! A to především - kromě výtečných lokací, hudby a kostýmů - fantastické obsazení: naprosto dokonalý Petr Nárožný, perfektní Miroslav Táborský, nezapomenutelný Viktor Preiss, a spousta dalších, a pak především a v první řadě nadpozemsky nádherná Iveta Bartošová, která zde ve svých tehdejších 27 letech zazářila, a která si musí svou tvářičkou prostě získat každého. Herecky je to sice bída, ale to je zde úplně vedlejší - když jsem ten film viděl někdy v devadesátkách poprvé, zahořel jsem k ní okamžitě prudkým citem, a myslím, že to pořád někde vespod mě žije, a nutí mě to vnímat tento film i dnes - kdy jsem ho viděl snad stokrát a znám ho v podstatě nazpaměť - s velkorysou blahosklonností - obzvláště když si člověk vybaví, jak IB smutně skončila, a jak mnohem horší české filmy měly tehdy teprve přijít. Nedostatky tohoto filmu jsou zřejmé, ale neupírejme mu i jeho klady. (03.08.2017)

,,MĚLI BY STE VIDĚT JAK TO VYPADÁ V KARPATECH.  HRABĚ POLANSKI MI VYPRÁVĚL, ŽE ZA CELOU ZIMU TAM VYSÁL JEDINÉHO VYCHRDLÉHO DŘEVORUBCE.“ __ Svadbu upírov som videl kedysi veľmi dávno, zrejme v čase jej TV premiéry a letmo si pamätám, že sa mi vcelku páčila (jedenie cesnaku). Hrušínského najml. som dovtedy poznal iba s Discopříběhu a  nepochybne aj tu bol obsadený najmä pre zvýšenie dievčenského publika, zato Petr Nárožný sa ukázal ako tradične dobrý zdroj zábavy. Terajšie sledovanie ma akosi nostalgicky vrátilo do 90. rokov, ocenil som zopár frkov, neskrývanú inšpiráciu slávnou upírskou komédiou, odkazmi na danú dobu (kapelník zo Salzburgu) a veľmi dobrým hereckým obsadeným v ktorom ma zaujali tiež Miroslav Táborský a najmä Viktor Preiss, ktorý pri správnom nasvietení pôsobí ozaj démonicky.  Film však postupne stráca prvotnú ľahkosť a postupne mu značne dochádza dych, najmä pri záverečnej dvojitej svadbe, ktorá prichádza s neprekvapivou pointou.  Využitie melódie z Verdiho Nabucca pri záverečnej piesne mi prišlo natoľko zvláštne, až som začal uvažovať, čo sa tým sledoval. Zrejme však išlo o jeden z paradoxov danej doby. (7740. hodnotenie, 282. komentár k filmu) (21.07.2021)