Reklama

Reklama

VOD (1)

Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)

(více)

Recenze (126)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Vina se nevytváří, vina se dokazuje.. '' aneb naše budovatelská padesátá léta v celé své kráse. Dle mého je to asi nejodpornější období našich dějin vůbec. Když nás mučil, věznil a vraždil Germán okupant, ještě bych to pochopil. Kromě celé zvrácené ideologie to byl prostě nepřítel. Ale v padesátých letech šli vlastní proti vlastním byť pod dohledem rudého bratra. Jen o rodinných záležitostech je film, který se odehrává v období procesu s Rudolfem Slánským. Bylo to období, kdy se soudruzi v čele s Klémou zbavovali nepohodlných a hlavně těch, kteří byli židé, nebo potomky židů. To samé se dělo v té době i v Moskvě. Mně na tomto období nejvíce vadí, že byla elita národa nucena prchnout do zahraničí, nebo byla zatýkána a mučena v komunistických věznicích a lágrech. Na venkově pak byli tvrdě perzekuováni sedláci a statkáři...K moci se dostala skutečná lůza a póvl. Bez inteligence, zkušeností... Zde ve filmu se dva přesvědčení komunisté, soudruzi z nichž jeden je dokonce na velmi významném postu (Hanzlík) dostanou z ničeho nic do soukolí komunistického masomlejnu. Máme tak možnost sledovat jak se státní bezpečnost snaží lidem, které strana dávno odsoudila a odškrtla ze seznamu, vytvořit důkazy o jejich protistátní činnosti. Nestydí se ničeho, kompromituje obžalované, fyzicky a psychicky je týrá, nutí je podepisovat zkreslené výpovědi i vymyšlená doznání. Takhle to prostě bylo. Snad jen toho násilí tam nebylo ukázáno moc, protože některé výslechy vězni opouštěli mrtví nebo zmrzačení... Spíše než s komunistou Hanzlíkem a internacionalistou Bartoškou jsem byl při sledování filmu v duchu s našimi západními vojáky, inteligencí, duchovními i prostými lidmi, kteří se ač nevinní dostali do stejného soukolí. Kladně hodnotím, že předloha vznikla už v roce 1988 i to, že film byl v roce 1990 natočen. Mechanismus komunistické justice a práva tam byl předveden dokonale. 4 cigarety. * * * * ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Další z ostudně zapomenutých filmů natočených těsně po převratu. Tehdy se ještě zcela nezavrhly postupy vybroušené dlouhými léty existence československé kinematografie, ale už se mohlo vyprávět o dříve nemyslitelných věcech. Snoubením toho je syrové drama Jen o rodinných záležitostech. Tahle depresivní obžaloba zrůdných politických procesů padesátých let, se suverénně zařadila mezi pět nejsilnějších výpovědí o minulém režmu. Sice až na páté místo, ovšem v konkurenci Ucha, Skřivánků na niti, Tiché bolesti a Všech dobrých rodáků je to úctyhodný výkon. Skoro se mi nechce věřit, že předlohu napsala autorka Léta s kovbojem a Holek v porcelánu. ()

Reklama

DaleCoper 

všechny recenze uživatele

Příběh z doby kdy komunistická nebo spíš stalinistická strana zlikvidovala prakticky veškerou opozici a tak asi ze setrvačnosti se komunisté začali zavírat a věšet sami mezi sebou. Překvapilo mne že v tom šíleném světě politických monstrprocesů měl i tak člověk který se do toho soukolí dostal určitou svobodu jelikož Mrázek (Hanzlík) který před soudem popřel svoji vykonstruovanou vinu dostal mnohem mírnější trest než Steiner (Bartoška) který se k všem vymyšleným zločinům přiznal. Roden jako vyšetřovatel je skutečně demonický. Doporučená literatura: Arthur Koestler-Tma o polednách. ()

nervoznideda 

všechny recenze uživatele

díky znalosti stranické práce , ukázal nám pan režizér, jak v praxi vypadá stranická kázeň a plnění stranických úkolů, jak dostat Slánského na popraviště 1952. dnes jsem viděl tento film po 2hé a vřele doporučuji ke shlédnutí. Co mi však chybí u těchto filmů, poukazujících na metody komunistů : morální odsouzení komunismu jako takového směru , který lidi vykořisťuje stále stejně. Ústřední výbor a strana se nikdy nedopouští omylů. Pokud někdo udělá chybu, je okamžitě vyloučen z této elitní sestavy. Naše nová garnitura elita to od komunistů okoukala kompletně, a tak strany hajzly hází mezi nestraníky ty , kteří tuto pakáž platí. No coment už mám zase kt 270/140 a nechci dostat infarkt z blbců. :-) PS po3. shlédnutí , ani se nedivím , že Svobodu chtěl někdo zabít. On o tom svinstvu věděl. Hnulo se v něm svědomí? Tento film by měli vidět lidé 20-40 letí , ti o té době vědí prd deda :-) šokoval mě bartoška s hanzlíkem: byl to stranický úkol zdraví deda:-)fascinoval mě odznak KSČ na klopě pana Bartošky deda:-) ti komunisti Hanzlík a Bartoška byli perfektní měli hlavy natřený indulonou aby dobře vklouzli soudruhům do rekta :-)17.4.2019 ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Vcelku poctivá snaha o vyrovnání se s politickými procesy 50. let v době, kdy se již (z)hroutil komunistický režim. Skvěle natočeno, výborné herecké výkony, podařilo se vystihnout skutečně děsivou podobu vypořádávání se s "vnitřním nepřítelem" v období studené války dle stalinského vzoru. K lepší plasticitě filmu mi jen chybí jeden z důležitých rozměrů procesů 50. let - že semlely kromě zcela nevinných obětí často i ty, kdo je sami pomáhali zpočátku iniciovat, včetně Rudolfa Slánského samotného. Přesto snímek vyznívá mnohem lépe a objektivněji než většina současných filmů věnujících se tomuto období, které bývají většinou už jen černobílými politickými či ideologickými agitkami. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (3)

  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)
  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)

Reklama

Reklama