Výbuch

Občas se skutečně vyplatí pustit se do něčeho neprověřeného, co třeba nemá tak dobré hodnocení a z traileru člověk ví, že ho v tom filmu alespoň udrží sympatičtí herci. Což ale není případ Spontaneous. Což o to, hlavní dvojka je skutečně dobrá a v závěru si Brian Duffield docela hezky hraje z emocemi. Jenže...je to pekelná nuda. Nuda ² a navíc hlavní námět filmu mi přišel totálně imbecilní. Tak trošku jsem čekal, že se nám tvůrci alespoň pokusí vysvětlit, proč žáci umírají tak jak umírají, ale zjevně to prostě vysvětlit nešlo, protože je to prostě jenom blbost, co tu figuruje zkrátka jen tak z plezíru. Nekoukejte na to, ani pokud se vám líbí Katherine Langford (místy je tu docela za krávu)...5/10 (09.11.2020)

Neviem ako sa budú ľudia dívať na "Spontaneous". Budú ľudia, ktorí film ocenia, no predpokladám, že viacerým to môže prísť príliš bizarné a divné. A viem to pochopiť. Určite to nebude film pre každého. Kam sa zaradím ja? Film v mnohých aspektoch oceňujem a bavil ma. No nie je to film, ktorý by som mohol odporúčať každému. Ak máte radi čierne komédie a nebude vám vadiť aj trošku grafickejší vizuál, tak si podľa mňa budete schopní niečo z filmu zobrať. V prvom rade mám rád postavy. A môžu za to aj dobré herecké výkony. Katherine Langford je veľmi presvedčivá. A veril som jej každú momentku. Aj tie vtipné, aj tie dramatické. Takisto nevieme prečo sa vlastne všetky tie veci okolo nej dejú. Prečo musia študenti takto zomierať? Nevieme. A tak je to často aj v živote. Nikto z nás nevie kedy reálne umrieme. Môže to nastať skutočne kedykoľvek. A myslím si, že aj to je záverečný odkaz, ktorý sa nám film ako divákom snaží venovať. Občas vo filme sú nejaké tie klišé, no nevenujú sa im tvorcovia príliš dlho. Inými slovami - trvajú príliš krátko na to, aby to začalo byť otravné. Film je podľa mňa vtipný v správnych momentoch, dramatický v správnych momentoch a dokonca je tu aj časť, kde by som film ohodnotil ako celkom creepy. Nebudem spoilovať, no povedzme to takto. Od určitého bodu už ten úvodný shock value opadne. A kým prvá smrť bude celkom grafická a šokujúca, o chvíľu to už nám to ako divákom príde skoro normálne (znie to hrozne, ale je to tak). No potom si to práve scénkou, o ktorej rozprávam tvorcovia rozhodnú napraviť a ten shock value sa na ten moment vráti. Pre mňa je to asi moment kedy film vrcholí. A je to veľmi dobre zvládnuté. Som rád, že som film videl, rozhodne to malo nejaké originálne prvky, ale odporúčať na sledovanie to budem len tým, ktorí majú radi trošku krvavejšie čierne komédie. Ak nie ste ten typ diváka, tak si radšej nájdite niečo iné. Hodnotenie: B+ (15.10.2020)

Sociální výpověď o zmatenosti současné dospívající generace v současném světě? Děsí je život kolem tak moc, že z toho až pocitově vybuchují? Filmová exkurze do mysli dospívající mládeže na základě románu Aarona Starmera, který smíchal fantasy motiv s milostnou etudou, ukazující především jaké nebezpečí může číhat v tomto věkovém rozhraní. Zvýšený tlak ve škole, sexuální dospívání, problémy s vrstevníky, sociální sítě. To způsobuje uzavírání se do sebe, kde se tlak kumuluje do takové fáze, že dotyčný sakrálně vybuchne. Jen je to ve snímku prezentováno takovým způsobem, že je divák naprosto zmaten nad tím, co se to vlastně děje a proč. Ve školní třídě prostě exploduje dívka, ze které zbudou jen krvavé stříkance na spolužácích a místo ní zůstane na židličce kaluž krve a to všechno zcela bez vysvětlení. No, tady to chce hodně přemýšlet nad danou situací. Tragický realismus coby portrét hlavní hrdinky ztělesňuje její ztrátu a zoufalství, které se samozřejmě snaží kompenzovat drogami a alkoholem. Realita všedních dnů mnohé mládeže vedoucí jen k neporozumění ze strany rodičů a vůbec celého okolí. Je tu jisté morální varování ve víru hlubokých nepochopitelných záhad, což právě vlivem neznalosti působí snad jako metafora temné sociální satiry. Snímek atmosféricky vyznívá spíše nudně a svým způsobem dost zmateně. Je tak prezentován život mládeže v normálním nebo obyčejném spektru? Nebo v tom je právě ta zmatečnost v duši jednotlivce, které ani rodiče nedokáží prohlédnout, vedoucí k celistvým problémům? Máme tu tak pátrání po příčinách zoufalství soustředíc se převážně na následky. Je jednoduché přijít o život a to bez ohledu jakým způsobem. Onen výbuch je jen neutrálním zpodobněním dané vážnosti. (14.01.2022)

Mám rád tyhle náměty, které své postavy připraví o jejich ontologickou jistotu a nutí je, aby se s tím nějak popasovaly. Zvlášť pro letošní rok je to takové ryze aktuální. Esem tohoto filmu jsou nicméně především dva hlavní hrdinové, kteří mezi sebou mají skvělou chemii. Takováhle středoškolská romantika s těmito hrdiny by se mi asi dost líbila i tehdy, kdy jejich spolužáci samovolně nevybuchovali. Závěrečná třetina bohužel trochu ztratí směr a v porovnání s předchozími šedesáti minutami už to není ono. Ale epilog je zase fajn. (14.12.2020)

Mal som predstavu, že dostanem cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch, ale tá rýchlo prehrala svoj boj s citlivou (či skôr chápavou) sondážou do emocionálneho života mládeže (ak sa dá nazvať citlivým prístup s pozadím kamarátov a spolužiakov miznúcich v gejzíroch krvi). Autor (či už filmu alebo predlohy - kniha od Aarona Starmera) sa zrejme potreboval vyrovnať s touto fázou života a vytvoril na pozadí bizarného nápadu stredoškolský film (knihu) v tom najlepšom slova zmysle, v hlavnej úlohe s tými, čo ešte málo kalkulujú, no o to viac cítia - a svojim citom veria. Všetko to okolo slúži len k riešeniu základnej mládežníckej otázky - Čo so životom ? - teda otázky, ktorú tí, čo už viacej kalkulujú a menej cítia, respektíve svojim citom menej veria a menej sa nimi riadia (rozumej: dospelí) už nikdy potom nepociťujú tak pálčivo. Ja osobne som pochybnosti ohľadom tejto otázky uspokojivo nevyriešil dodnes - a preto ma tento príbeh o úprimnosti, nevinnosti, irónií a láske, o ich skaze a predovšetkým o prchavých, vzácnych okamihoch, ktoré môžu byť v ktoromkoľvek okamihu posledné, hlboko zasiahol. O to viac, že som čakal cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch. A pre úplnosť nutno doložiť, že línia explodujúcich tiel bola absolútne nezvládnutá, bez vývoja a bez nápadu - okrem samotného nápadu. Iba zábavné pozadie, respektíve prostriedok pre srdcervúci príbeh o mladej láske a strate, komentovaný s citom a humorom a fenomenálne odzbrojujúco zahraný. To u mňa jednoznačne víťazí, hoci sa takému žánru s ohľadom na svoju precitlivelosť voči mladosti vyhýbam. Práve preto - že bez tej absurdne lákavej premisy a menu Briana Duffielda, ktorého scenáre sa mi náramne pozdávajú, by som sa k SPONTANEOUS a k tej emocionálnej búrke, určenej zrejme úplne iným ročníkom, asi len tak nedostal... (27.03.2021)