Hledám Amy

Hledám Amy se až někdy do pětadvacáté minuty rozebíhá jako standardní romantická komedie: svobodný chlapec potkal zdánlivě svobodnou dívku, jsou si navzájem sympatičtí, začínají spolu chodit. Jenomže ta dívka není tak docela svobodná a více než chlapci ji zajímají jiné dívky. Nebo ne? ___ Smith se v málokterém ohledu drží žánrových konvencí. Humor je sprostější, postavy jsou nadrženější, zběhlejší v popkultuře a nepříliš jisté ohledně své sexuální orientace. Tradiční schéma sházení a rozcházení nesměřuje k předvídatelnému závěru a navíc je od začátku ozvláštněno tím, že jsou ve hře tři na sobě závislé postavy. Namísto plnokrevných hrdinů jde ale jen o trochu lépe prokreslené karikatury, zejména v případě Alyssy, ženy hříšné, citově nestabilní a lehce hysterické, se kterou Smith do značné míry nakládá, jako kdyby šlo o pouhé zhmotnění snu každého nerda. Jako vzorové manic pixie dream girl jí chybí autentičtější osobnost a coby bytost z jiného světa slouží zejména k tomu, aby citově nezralého hlavního hrdinu přiměla dospět (jedinkrát film přejímá její perspektivu, aby nám ukázal, jak na vztah reagují její kamarádky). Její osud režiséra nezajímá a logiku se v jejím jednání najít nesnaží. ___ Holdenův strach ze ztráty a nevratných životních rozhodnutí je nejlépe vyjádřen závěrečnou konfrontací všech tří postav. Nechce o nikoho přijít, nechce, aby na pohovce zůstalo prázdné místo. Teprve po této zkušenosti si uvědomí, že nemůže být vždy po jeho, že život není stejně jako komiksy naplněním jeho fantazií. Aby mohl učinit další životní krok, musí nejprve zabít jednu z postav svého komiksu a s tím symbolicky i svou závislost na dosavadním způsobu existence. Sdělení, které se nám Smith snaží předat, v sobě jistě má kus životní pravdy, ale je závažnější, než kolik jeho mikrokosmos komických figurek a dialogů o popkultuře a penetraci snese. ___ Realismus ve vykreslení mezilidských vztahů a citlivost vůči postavám si představuji jinak, což ale neznamená, že by Amy nebyla prvotřídní komedií. Vlastně je tak dobrou komedií zejména díky tomu, jak nepravděpodobně postavy uvažují a jednají. Smith ví, kde postavit kameru a jak rozmístit figury v prostoru, aby scéna byla vtipná už jen tím, kde kdo stojí/sedí a jak se tváří. Po většinu filmu mu stačí statická kamera a několik málo střídajících se prostředí. Bez podobné stylistické suverenity a perfektního timingu (zahřmení po vyznání „I love you“, prostříhávání zraňující konverzace s tvrdými střety hokejistů) by dialogy, na nichž je film postaven, tak nevynikly. Holdenova ztráta rovnováhy a zhoustnutí atmosféry jsou přibližně od poloviny filmu častěji vyjadřovány „nervózní“ ruční kamerou a film se alespoň způsobem snímání vzdaluje od frašky s pečlivě promyšlenými kompozicemi směrem k realističtějšímu záznamu spontánních emocionálních výjevů. Scénář sice ve své snaze o dospělost selhává, ale Smithovu režii bych za vyzrálou bez otálení označil. 75% Zajímavé komentáře: Subjektiv, Morien, chlievik (12.05.2018)

Kevin Smith o poznání zvážněl a po dvou komediích, kde filozoficky hlubší význam hrál převážně až druhé housle, natočil originální drama, kde je naopak humor trochu odstrčen do pozadí a v hlavní roli je nám představen citlivý romantický a hlavně neuvěřitelně uvěřitelný příběh o snaze rozjet vztah mezi klukem a lesbou... Je vidět, že i na tohle má Kevim Smith neuvěřitelný cit, nikdy nesklouzává k povrchní romanci a vždy naopak poučí hodnotnými dialogy, či pobaví perverzními hláškami. A co by to bylo za film bez Jaye a Silent Boba? Prostoru mají možná méně, ale pořád dost na to, aby nás přesvědčili, že jsou ta nejstylovější dvojka pod sluncem. 9/10 (18.07.2008)

Uf, to už je let, co jsem tento film viděl poprvé... Dneska už je to vlastně film pro pamětníky a je to na něm i trochu vidět. Při dnešním návratu jsem měl neodbytný pocit, že bych měl ze svého původního hodnocení hvězdičku ubrat, přesto jsem se ji tam nakonec rozhodl ponechat, protože Ben Affleck hrál blba Holdena tak přesvědčivě, jakoby to ani nebyla filmová role. Druhým důvodem pro ponechání hvězdičky byl rozhovor, kterým byl Holden uveden do tajů lesbického sexu. Hodně pomohlo i to, že k lesbičkám (na rozdíl od všech ostatních pochodujících pod duhovými vlajkami) mám hezký vztah. (22.10.2020)

Kevin Smith zahodil tradiční postupy romantických komedií a na kostře sexuálních odlišností a hříchů mládí postavil svoji vlastní osobitou verzi pohledu na lásku, která nepostrádá krom notné dávky „kultivované vulgárnosti“, také vtip, nadhled, ale zároveň je tak přímočaře pravdivá, až si většina vyspělejších (?) diváků bude při sledování kousat rty. Herecká sestava jako by nevnímala kameru a pouze strhujícím způsobem vypouští z úst dialogy hodné génia, které by si měli všichni zklamaní láskou vypisovat do svých deníčků. Ten, kdo nehledá svou vlastní Amy, ať se s klidem vyhne (23.07.2006)

Smith opět vypráví o sexu, avšak tentokrát trochu vážněji. Rozehrává zajímavý a neotřelý romantický příběh o mladíkovi, který našel ideální ženu v lesbičce. Film je plný režisérových oblíbených témat a dialogů na téma sex. Je zde spousta povedených scén a některé dialogy zavání genialitou, ale vážnější vyznění snímku a minimum vtipných scén zapříčinilo to, že jsem se docela nudil a pomalé tempo to jen umocňovalo. (23.04.2009)