Bod obnovy

Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______  Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. (23.09.2023)

[67%] Viděno v kině. Trailery mě zaujaly, zejména ten novější. Neměl jsem až tak velká očekávání, přesto mě to docela zajímalo, tak jsem na to vyrazil. Ve výsledku nejsem vůbec zklamán, jen ta detektivní linie mě zhruba za pokročilou půlí filmu přestala zajímat. Dokonce jsem byl i z těch menších nenápadných zvratů trochu zmaten, a především jsem nedostal ke konci všechny odpovědi. Ale takto jsem určitě nechtěl tento ambiciózní český projekt negativně pospat. Na české poměry je to celkově solidní nevšední počin, který minimálně za to 1 vidění nejspíš stojí. Vizuální stránka je výborná, k tomu ty veškeré vymoženosti jako jsou hologramy a já nevím co. První půlka filmu mě bavila víc, pak už se to trochu pokazilo, ale ne až tak o moc. Herecké obsazení je zde docela dobré. Hlavní ženská postava určitě charisma má, i když zde působila docela chladně, ale v rámci její postavy je to i logické. Potěší Matěj Hádek a nebo i v menší roli Jan Vlasák, kterého především hltám jako dabéra. Zato taková Agáta Kryštůfková – ta mi zde moc neseděla, i když tu měl jen dvě nepodstatné konverzační scénky. Moc tu herečku nemusím, hrát neumí, ale to je fuk. Hudba od začátku připomene jiné hollywoodské skladatele, pak se umírní, ale funguje v rámci daleké budoucnosti docela dobře. Možná, že tomu ještě někdy dám šanci, uvítal bych lepší a propracovanější pokračování, ale nemyslím si, že vznikne. Pecku bych z tohoto počinu určitě nedělal, ale ani o žádném zklamání tu rozhodně není řeč, takže asi tak. (30.09.2023)

Takový líbivý rip off Philipa K. Dicka. Hodně jsem u toho vzpomínal na Minority report, ale… Bavil jsem se. Fandil tvůrcům, protože takový projekt u nás snad nikdy nevznikl. Přemýšlel na kolik tahle sranda vyšla. A byl rád, že česká scéna vyhodila novou zajímavou tvář v podobě Andrei Mohylové. Takže na místo posměšných výkřiků typu “sci-fi Kriminálka Anděl” smekám klobouk. (28.09.2023)

Dobré dílo se podařilo. Česká filmová sci-fi už nemusí mít pachuť nějaké laciné televizní zábavy nebo koprodukce se spřátelenými socialistickými zeměmi (dnešní koprodukce jsou přeci jenom svobodnější, nikoli ideologickou volbou). Bod obnovy je bezesporu výjimečný projekt, solidní detektivka z roku 2041. Blízká budoucnost je vystavěna kolem možnosti zálohovat lidstvo, což game changer. Hlavní mužské role hrají klasické tváře Dobrý, Matěj Hádek a Neužil, naopak herečky jsou nové: Andrea Mohylová a Agáta Kryštůfková a zřejmě bude radost sledovat jejich další kroky. #čsfdprojekce (20.09.2023)

Ty 4* fakt nejsou z milosti. Každý, kdo se alespoň trochu štrejchnul o proces natáčení filmů ví, jaká je to řehole, kór v našich luzích a hájích, kde musíte škemrat o každou korunu. Takže i fakt, že z celého filmu by šel udělat cca 5-ti minutový trailer se všemi trikovými záběry co ve filmu jsou, nebudu snižovat a jsem rád aspoň za tohle. I za to, že konečně byl v kinech domácí film, kde se netrapošilo s Langmajerem, mladým Polívkou  a jinými, kde se neksichtil mladej Prachař atd., prostě že tady se dohlédlo dál, než v obvyklých provinčních semi-romantických kusech, kterých jsou česká kina plná a za  2 měsíce si na ně nikdo nevzpomene. Tady je v případě pana Hloze cítít sympatická ambice přijít s něčím, co vybočuje ze současné české filmové produkce, která spokojené zahnívá na Voyo a jim podobných kanálech. A v tomhle případě musím přimhouřit oko nad tím, že když se odmyslí základní premisa s „obnovováním“, která jediná naplňuje sci-fi žánr, tak celá ta zápletka a cestičky, kudy se vine, je spíše na úrovni průměrné televizní detektivky. Jinak ale kamera moc pěkná, chvílemi i kouzlí skvělé kompozice a nemusí být zrovna trikové, a vůbec v jednotlivostech (piano, zuby s projekcí) je to zajímavé a nápadité. Za to fakt dík a ano, poslední tak dobré domácí sci-fi tady bylo před DLOUHÝMI 61 lety (!!!), tedy magnus opus pana Jindřicha Poláka a to se musí brát v potaz. (28.01.2024)