Psychoville

Zajímavý seriál. Černy humor a hororová atmosféra, pro britské seriály typicky rychlý děj (malý počet dílů je opět výhra) a neustálé se vysmívání hororovým klišé. Psychoville působí skvěle. I když mám pocit, že někdy mohl zajít ještě o něco dál a některé myšlenky jsou nedotažené, pořád je to seriál svou originalitou na hony před americkými konkurenty.___ Sympatičtí herci a hrdinové, bizarní svět připomínající hororovou verzi Pushing Daisies a nuda v nedohlednu. Lepší seriálovou jednohubku si neumím představit a jen doufám, že vznikne nějaká další řada, která zajímavý svět, který první série jen načrtá, rozvine a dovede dál. Hlavně bych potřeboval pořádné finále, protože to první řady není úplně perfektní. (24.12.2009)

Vezmi trochu černého humoru a zamícháme s britským humorem řekněme 1:1. Dále přidejme trochou mystiky a hororu. Poté vezměme pár trhlých postav, dle chuti, a opět promíchejme. Poté rozložme na plech ve tvaru Británie a dejme péct do trouby BBC, v ostatních by to nemuselo dopadnout tak dobře. Pečeme po dobu 30 minut. Konzumujeme sami, případně s přáteli. (28.02.2013)

Tak u tohoto projektu tvůrci sáhli k ne moc typickému konceptu, a ono to dost funguje. Vyložená ulítlost s velmi suchým humorem a tajemným pozadím. Jde tak trošku o násilnější Little Britain v hororovém hávu. 30 minutové epizodky, které postupně rozplétají celý příběh, jsou nabité dost bizarními postavičkami s dosti nekonvenčními způsoby. Doporučuji tento seriál nesledovat v kuse, dávat po malých dávkách, jelikož by mohlo dojít ke zkratu v racionálním myšlení. Rozhodně tento výtvor není pro každého. Za mě osobně 4 hvězdičky za zbytečně opakující se vtípky. Jinak spokojenost. Angláni zkrátka vědí na kterou strunu diváka zabrnkat. (18.02.2012)

Někdy si člověk říká, že už viděl vážně všechno. Pak se nachomýtne ke Garth Marenghi's Darkplace a utvrdí se v tom, že už ho nemůže překvapit vůbec, ale vůbec nic. Proto když jsem po doporučení zabrousil na profil Psychoville, už podle plakátu mi bylo jasné, že tohle bude šílenost dotažená ad absurdum. A skutečně jsem nebyl daleko od pravdy. Tahounem jsou tady rozhodně postavy. Můžu vám zaručit, že větší sebranku psychopatů, pošuků a vyvrhelů společnosti jen tak někde neuvidíte. I žánrová nabídka je více než pestrá - tvůrcům se nějakým záhadným způsobem podařilo zkombinovat drama, parodii, muzikál i béčkový horor, ale přesto zůstat zcela nad věcí a primárně v chlívečku hodně ulítlé komedie. A víte co? Ono jim to vyšlo! Až uvidíte, jak se bláznivé epizodky jednotlivých postav vyvrbí, určitě nezůstanete duševně bez poskvrny. U mě vítězí ta o běsnícím "miminu" Freddym, a o šíleném sběrateli. Škoda, že ostatní za nimi o něco zaostávají. Přesto jsou má očekávání před druhou sezónou až nadstandardně vysoká. (24.03.2011)

Shearsmith&Pemberton se pro mě tímto počinem stávají zárukou kvality. Hodnotím po první sérii, jednu hvězdu si zatím ponechám v zásobě; s největší pravděpodobností ji udělím, protože seriálu přicházím na chuť víc a víc s každým dalším dílem. Správný "vodvaz" pro mě začal od čtvrté epizody s Markem Gatissem. Nej postavy: klaun Jelly (Red raw stump! Red raw stump!) a Oscar Lomax (Look! They're trying to fob me off with this, a sock with buttons on!) (12.02.2012)