Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa

80ky na 80tou! Tohle je opravdu hukot od samotného splétače snů, podbarvený skvělými hity a opentlený řadou skutečně galaktických hereckých výkonů. A ty hlody okolo :-) Občas to ale bylo za ( mojí ) hranou (ne)vkusu i s přihlédnutím k parodovanému formátu a trochu se to vyčerpávalo s postupem dílů. Nedávám tedy plnej kotel, přesto je to doslova napěchovaný skvělými momenty. (29.08.2010)

[Druhé zhlédnutí] Tohle je zkrátka ujetina kde se "originální" nápady přehazují lopatou. Ale pozor, pro filmové fanoušky only (vyzkoušeno, normální lidé to nezkousnou a nepřijde jim soulož muže s obřím, v intimních partiích bohem obdařeným, okem vtipná). Těžko se dá Darkplace popsat slovy, ale neskutečně mi tahle parodie sedla. A best moment? Samozřejmě Stephen Merchant v roli kuchaře... 90 % (04.11.2010)

Heh, inu od úvodní sekvence vám musí být jasné, že máte před sebou něco pozoruhodného. Sebejistota mistra hororu nezná mizí, takže zároveň hraje hlavní postavu svého oposu, který se dočkal jen 6 dílů, což není nic zvláštního, jelikož o něj vlastně ani nikdo nestál.:) V reálu se vám tímto nabízí možnost shlédnout ÚMYSLNĚ špatně natočený seriál, parodii na seriály 80. let (ač ruku na srdce, tohle je o dost zábavnější než nějaká Ordinace), okořeněný úžasnými hlody nezapomenutelného producenta (Moss z IT Crowd) a Mistra samotného. Za nejvtipnější bych označil naprosto geniální přehárávání Mossovy postavy, např v scéně s telefonem. (28.09.2012)

Je smutným paradoxem, že natočit něco záměrně špatně, dá přinejmenším stejně práce, jako natočit něco záměrně dobře [ale asi to dá práce víc, protože příručka ”how to do it worse” neseženete], nemluvě o tom, kolikrát méně invence dá vyrobit šmejd mimoděk. Parodie je nejvyšší formou obdivu, ale nesmlouvavost a trefnost, s níž „Darkplace likviduje aureolu model jako „Twin Peaks", „Riget" a třeba všech „Mlh", co jich stříbrné plátno obestírá, je fakt sžíravá. Žvásty zneuznaných géniů televizní tvorby, jimiž je děj [silné slovo, vím] vítaně přerušován, vrhají na originály světlo, v nichž jsem je nikdy nechtěl vidět a které už na ně bude dopadat, dokud si budu Merenghiho & spol. Pamatovat – dost možná tedy navěky. Marenghi jako tupé, arogantní, šovinistické hovado je bůh, Dean Learner nezaostává, ale Matt Bellamy a jeho Sanchez je jednička už jen pro utajenou osmdesátkovou klasiku „One Track Lover". Ze všech záhad obestírající nemocnici v blatech je nejnepochopitelnější existence pouhých 6-ti epizod. (14.11.2012)

Tvurci se neskutecne vyzivaj v tom, jak je to vsechno strasne spatny. Aspon teda doufam, ze to bylo schvalne, protoze jestli to mysleli vazne, jako se celou dobu tvari hlavni hrdinove, tak je to smutny. Je to naprosto silene natoceny a sestrihany, triky naprosto ubohy, zapletky by jim mohla zavidet i Troma a tresnickou na dortu jsou neskutecne toporny herci v cele s Richardem Ayoadem. Jenze prave v tom, jak je to vsechno silene spatny a jak se vsichni tvari desne vazne, je nejvetsi sila serialu, protoze je to zaroven hodne vtipny. Ne vzdycky, nektery fory se obcas nepovedou, ale v kazdym dile je cemu se zasmat, navic je to cely ladeny do hororu, takze v kazdym dile nekdo chcipne a obcas to je docela krvavy. (16.06.2009)