Král z ostrova Bastøy

Podobných filmů již bylo natočeno mnoho. Je to další svědectví o nelidském zacházení člověka s člověkem (resp. s dětmi a mládeží). Měli bychom si tyto úseky historie připomínat už proto, že od lidství k nehumánnímu jednání je jen malý krůček. A jsou a vždy byli a budou lidé, kteří rádi mají nad někým moc a dávají mu to patřičně najevo. Nejhorší je, že dodnes jsou místa na světě, kde jsou podobnému chování vystaveni nejen dospělí, ale i děti a často se proti tomu nic nedělá jen pro to, že z toho někomu kapou peníze, viz továrny v Číně a Africe (wtf, zase sem nějak ujela:)) Je to těžký a silný film s úžasnými hereckými výkony, mnoha myšlenkami a krásnými scénami přírody. I když ti kluci něco v reálném životě provedli, není důvod zacházet s nimi jako se zvířaty. Spíš se snažit předcházet asociálnímu chování mládeže. Ale v tom se toho za těch skoro 100 let moc nezměnilo. Stále se vráží víc do trestních ústavů než do prevence a volnočasových aktivit a kvalitnějšího života mládeže. (25.02.2012)

Na filmu je vidět, jak Norsko skáče co se týče vězeňství z extrému do extrému. Na počátku 20. století připomínalo i vězení pro mladistvé koncentrační tábor a na začátku toho 21. připomíná vězení masového vraha dětí luxusní byt s posilovnou a plazmovou televizí. Jisté je, že patologické osobnosti, a zejména děti "převychovat" hrubým chováním, nadávkami na jejich "kurevské matky" a přísnými tresty nelze. Vzpomněla jsem si na experiment, kdy odvezli všechny vězně na jeden izolovaný ostrov, na kterém postupně vznikla normálně fungující společnost, zatímco v zemi jejich původu kriminalita neklesla. Na samotném filmu oceňuji především herecký výkon Benjamina Helstada, který se ujal role charismatického silného "vůdce" velice přesvědčivě. Celý film na mě působil uvěřitelným dojmem, skvělá byla i hudba a závěr. (09.10.2012)

Poslední dobou si všímám jevu, že nový neamerický filmy jsou hodnoceny až podezřele pozitivně. Těžko říct, jestli je v tom eurocentrická zamindrákovanost (taky to tady v EU umíme), anebo pseudointelektuální snobismus (když dám 5* užvaněnýmu blábolu, budou si mě všichni vážit), ale ty filmy mi většinou přijdou jako neskutečně přeceňovaná sračka. Ani tenhle film se mi moc nelíbil. Příběh je skutečně prostý - spoiler - zarputilej tlusťoch přijede na ostrov do pasťáku, kde se všichni chovanci chovaj jak kreténi, a pak se diví, když dostanou od vychovatelů občas do držky. Hajzlíci to berou jako křivdu a chovaj se jako ještě větší kreténi. Tlusťoch pořád žvaní o tom, že by chtěl utéct, ukradne za tím účelem pilu, ale nikdy se k žádný větší akci nevzchopí. O to nasraněji se pak dál ksichtí. V závěru filmu v harantech bouchnou saze, podpálí chajdu, zlynčujou celkem normálního vychovatele (je třeba si uvědomit, že před 100 lety se skutečně nikdo s nikým nemazlil a tenhle týpek na mě jako tyran zrovna moc nepůsobil), nechaj se pochytat armádou a tlusťoch spadne pod led dřív, než stačí personálu pasťáku dostatečně dát najevo svou morální převahu. The End. Nic mě na tom příliš nezaujalo a hlavně jsem se celou dobu dost nudil, takže za mě slabý 2* (18.04.2012)

Jedna z perliček norského filmu, byť norský film je obecně oproti dalším skandinávský zemím trochu horší, ale stále o parník dále než naše kinematografie, tak tímto snímkem za ostatními zeměmi rozhodně nezaostává. Film jsem si vychutnával od začátku do konce a snad se k němu někdy zase vrátím, protože téma je silné a zpracování skvělé a vůbec mě nenapadá nic, co bych filmu vytkl. (29.04.2017)

Bez zbytečného sentimentu si plyne takový standardně seversky chladný film, až na něj přijde sentimentální závěr. Škoda, protože atmosféra byla skvělá, režisér příliš netlačil na pilu, herci hráli výborně a scénář byl zajímavý. Nebýt těch melodramatických pohledů do očí na ledu, film by vyzněl mnohem lépe. (16.06.2019)