Mocný vládce Oz

James Franco, sjetý přesně jako na Oscarech, celých 125 minut prohlašuje, že je "špatným člověkem", aby mu na to Michelle Williams / Mila Kunis / porcelánová figurka na rozšlapání / létající opice na zabití odpovídaly, že se "může stát skvělým a dobrým člověkem". Skutečně, variace tohoto dialogu tvoří veškerou slovní interakci mezi postavami. Zpočátku mě to neuráželo, protože mě Raimi opil barvičkami a ošálil skvělou akcí, po pár průletech zemí Oz ale přišlo vystřízlivění a hlavně zjištění, že celý tenhle film je jedno velké nabobtnalé nic. Třetí hvězda za fóry a hérečky? Sám vlastně nevím. 50% (01.03.2013)

OK, nevím, co konkrétně zaujalo Raimiho na stopadesáté generické verzi zápletky "hrdina cestuje do fantaskní říše, kde vládnou tři čarodějnice, z nichž jedna je zlá a jen on ji může porazit." Faktem je, že realizace není vůbec špatná a výsledek rozhodně není zbytečný remake (Franco fakt Judy Garland moc nepřipomíná, celý příběh je úplně o něčem jiném a rámec toho světa je absolutně odlišný), ani prequel, jak jsem si chvíli myslel (ale ono se dá asi těžko cestovat balónem ho halucinace někoho jiného, která nota bene ještě nenastala). Takže je to prostě žánrově i obsahově jiná písnička než ta slavná hra se zpěvy a pejskem z roku 1939, písnička, v níž legračně křečovitý James Franco zpívá lehce se variující refrén jsem šmejd / lhář / šarlatán a ženy mu padají do jeho chlípného náručí jako by to byl Rudolpho Valentino. Po poetickém, vtipném a nápaditém úvodu, který sází pukrle starý časů ve stylu ČB, 4:3, papírové dekorace a pouť následuje širokoúhlá hyperbarevná 3D férie se spoustou digitálních květin, pastelového mindfucku a roztomilých kreaturek, kterou nicméně Raimi zvládá s větším rozmyslem a smyslem pro ironii než Alenkový Burton. Stihne si při tom trochu pohrát, vyseknout poklonu pohyblivým obrázkům, hezky uctít drobnostmi předchůdce z konce 30. let, ale že by mi zrovna objasnil, proč sledovat tuhle recyklovanou zápletku a naslouchat brakovému melodramatickému kvokání čarodějnic, to bych neřekl. Navíc mi kacířsky připadá verze z roku 1939 mnohem chytřejší, promyšlenější a hezčí se v ní zpívá... a vůbec. (07.03.2013)

Same, Same - zase jsi jednou měl káru peněz a ty jsi ji dokázal utratit za tuhle psychedelickou úchylárnu, která má být nejspíš pro děti, ale ve skutečnosti není. Vilný Oz ničí jedno ženské srdce za druhým, podvádí a okrádá lidi a má se stát zachráncem bájné země, ale ve skutečnosti chce být nejlepším eskamotérem na světě s kupou zlaťáků. Chvíli mu do ouška vrní naivně zamilovaná čarodějka, s níž mu pomohlo provařené modus operandi svádění, ale pak ji trošku její ségra popíchne a rázem je z toho nenávist na dřeň. Taky se kolem něj točí nějaká bílá nádhera, která nejspíš jede na tripu, protože její zpomalené a ladné pohyby o mínus dvě doby reakčního času, jsou totálně "out of space". Navíc tu máme ještě létajícího opičáka a porcelánovou panenku do party. No potěš chleba - je to opravdu přeplácané! Copak scenáristé nevědí - že netransparentní figurky do pohádky pro děti nepatří, protože Oz se nenepraví a zlé čarodějky nejsou řádně potrestány. Jo, hraje to do karet dnešní doby - kdy se stírá rozdíl mezi hodný a zlý, ale pro děti to srozumitelné moc není. Takže mě zbývá jen jedna cílová skupina - prostě Disneyovka pro zhulené dospěláky. 50% (18.11.2013)

Moc pěkná pohádka, krásná, jen mě (nemile) překvapilo, jak moc "anti" byl hlavní hrdina. A za to tu pátou hvězdičku prostě nedám i kdybych stokrát chtěl. Jinak se ale řadím k těm, které lepení nožiček porcelánové panenky dojalo až hanba, trikový barevný svět okouzlil (nadávat na Raimiho "omalovánky" by bylo jako spílat Technicoloru z původního filmu) a digitální opičák bavil. James Franco hraje dobře, jen škoda té nesympatičnosti, trojice čarodějek perfektní, hudba Dannyho Elfmana více než příjemná (ten motiv!). Čtyři a půl. (12.03.2013)

Raimiho nespoutaná imaginace, přiměřené dávkování třetího rozměru a především iluze v iluzi. Plně chápu ty, co by více zaujal dětem zapovězený žánr a nepatrně pozměněný název Mocný vládce koz - i já osobně jsem si třeba představil, jak si mě čarodějka Weisz posazuje na lopatu, nicméně v rámci pestrobarevného Disneyho odkazu, naivní pohádky, či uctivého přivonění k plenkám kinematografie se jedná o nadstandardní počin - scénu "zhmotnění" mocného čaroděje Oz aneb praxinoskop v praxi pak lze dokonce považovat v její hravé potrhlosti za úchvatnou. Raimi sice možná není čaroděj, ale kouzelník určitě.. (11.03.2013)