X+Y

Jistá podobnost s Čistou duší se nezapře, ale přesto je film dostatečně rozdílný a hlavní postava řeší trochu jiné problémy. Příběh vtáhne, emoce jsou takové čisté a velmi dobře zahrané, k tomu líbivá hudba i vizuál. V závěru však trochu předvídatelné a naivní. Navíc, dějová linka s učitelem mi přišla trochu nedořečená, což je jednoznačně škoda. Jeho postava by si rozhodně zasloužila rozvést. (02.09.2015)

Posledná štvrťhodina je vyslovene nádherná. No predchádza jej veľmi rozporuplná hodina a pol, ktorá je miestami gýčová, miestami nesmierne nudná, potom zas zbytočne komplikovaná, tlačiaca na city. Najviac ma chytila dejová línia chorého učiteľa, no tú mi film akosi neponúkol celú, akurát ma to mrzí. Zvláštny snímok. (25.08.2015)

Klobúk dolu pred mladým Asa Butterfieldom, naozaj svoju úlohu geniálneho autistického mladíka zvládol na výbornú. Rozhodne teda v tých polohách, ktoté nám boli ukázané. Otázkou je prečo obchádzali jeho afektívne stavy a záchvaty. Škoda, že boli len slovne popisované, či sa skončili skôr ako začali. Predsa len by to bolo zaujímavé a hlavne by film možno nepôsobil v konečnom výsledku takým rozprávkovým dojmom. Záver bol síce fajn, ale naozaj by to nešlo bez toho klišé? Pokazilo mi to dosť výrazne celkový dojem, ktorý by ale asi napriek tomu hranicu priemeru nepreskočil. (13.01.2017)

Po velmi slibném začátku jsem očekával poutavý film plný matematických rébusů zakončený výhrou v mezinárodní soutěží pomocí vyluštění nějakého extra hardcore zadání, po půlce filmu se to však zvrhlo spíše na romantické rodinné drama. Za to dávám jednu hvězdu dolů, druhá hvězda dolů je za ten nepovedený, nedotažený konec, který nebyl podle mých představ. (05.10.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)