Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mercedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na Dantesovu lásku s Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou, a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřísáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbém Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou hraběti Monte Christovi vtiskl Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Recenze (115)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Když se vysloví jméno Edmond Dantes, každému je okamžitě jasné, o koho se jedná. Hrabě Monte Christo je další z několika známých a legendárních francouzských dobrodružných románů nesčíslněkrát předělaný do filmové i seriálové podoby, který je filmaři přitahován dodnes. Filmová verze z roku 1954-55 je rozdělena do dvou celovečerních dílů a hlavní role se zhostil Jean Marais, který byl v takovýchto historicko dobrodružných filmech jako doma. Mercedes Herreru si zahrála u nás ne zrovna známá Lia Amanda. První díl má podtitul ´Zrada´ a druhý ´Pomsta´. A tím je v podstatě řečeno vše. Režisér Robert Verney tento román sfilmoval už v roce 1943 a to taktéž do dvou celovečerních dílů, avšak spíše v konverzačním kabátě a samozřejmě vlivem doby černobíle. V padesátých letech již měl možnost použít barevný filmový materiál, čehož náležitě využil. Připomínat děj je už dávno nošením dříví do lesa, takže se rovnou podíváme na styl zpracování. Na kostýmní snímek není co vytknout. Doba, kdy se děj odehrává, je i po výpravné stránce uvěřitelná, i když je fakt, že se tvůrci do nějakých složitostí zase až tak moc nehrnuli. Moc neuchvátí ani děj jako takový. Snad každý by očekával výraznou dramatizaci a určité napětí a emoce v rámci intrik, ale bohužel se toho nelze dočkat. Verney se zkrátka držel svého předchozího díla, i když určité scény pojal jinak a lépe, ale celkovému vyznění to stejně moc nepřidalo. Nepomohl tomu ani Marais, který je svou přítomností diváckým tahounem k tomuto snímku. I přes celkovou tříhodinovou stopáž bylo ledasco z románu vynecháno, což lze v rámci hlavní dějové linky o vykonání pomsty pochopitelné, ale právě v rámci tak dlouhé stopáže některá místa prostě vypadají zcela zbytečně chudě. Ne, svým způsobem snímek není zas až tak špatný, jak by mohlo vyniknout. Divácký potenciál má především v jednoduchosti a jednoznačnosti v rámci námětu k pohodovému diváckému odpočinku bez nutnosti na dějem složitě přemýšlet. Dobrodružná klasika, která moc nenadchne, ale pro porovnání s ostatními za shlédnutí určitě stojí. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Toto je má první verze slavného románu a tudíž nemám srovnání. Je pravdou, že Jean Marais byl na roli jak dělaný. Doba vzniku byla zároveň dobou, kdy filmaři neměli možnosti triků a počítačových animací, takže se vše dělalo ručně a poctivě. A právě poctivou řemeslnou prací Monte Christo je. Bohužel jsem román ani nečetl, ale vyvstává otázka, zda se takové vězení po tolik let vůbec dalo přežít. Na druhé straně je tento příběh prakticky nesmrtelný a v mnoha obměnách použitelný i dnes. Nejde jen o pomstu, ale též o vůli žít, když nespravedlnost zvítězila. Že měl pak Hrabě štěstí a dali ho do cely vedle potenciálního boháče, který mu navíc svěří tajemství, je věc druhá. Také samotné potrestání viníků je na můj vkus až moc románové. Hlavně u soudu se jeden vlastně musí sám přiznat, jinak by Christo prohrál na celé čáře a tady má spíše štěstí než že by byl bůhví jaký myslitel. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Jean Marrais jako hrabě Monte Cristo. Může být charismatičtější představitel námořníka Dantese, který se mstí těm, kdo mu sebrali ženu, loď a svobodu? Osobně jsem úplně nadšený nebyl a nevím zda to bylo hlavně díky tomu, že Maraise zde nedaboval můj oblíbený Vladimír Ráž s neuvěřitelně mužným hlasem. Václava Vosku mám jako herce sice moc rád, ale zde mi jeho dabing moc neseděl. Kromě toho bych měl výhradu ke scénáři této adaptace. Možná je věrnější vůči  Dumasovu originálu, než všechny pozdější adpatace, přesto nechápu, kam se  poděl třetí skutečný zrádce Danglár a proč se zde toto jméno stalo jen pseudonymem pro prokurátora Villeforta. A konečně proč se oním třetím zdrácem musel stal Caderouss. Určitou zajímavostí přitom je, že stejně je zápletka upravena v rozhlasové dramatizaci Jiřího Hořčičky z osmdesátých let, kterou moc dobře znám z dětství. Až mám dojem, zda Horčíčka tehdy neopisoval spíše ze scénáře tohoto filmu než z románu samotného Dumase. ()

strikeman 

všechny recenze uživatele

Dle mého soudu jde o dost přeceňovaný snímek, protože v něm hraje Jean Marais a toho se přeci nesluší kritizovat, že ano... Já to vidím tak, že herecké výkony, včetně Maraisova, jsou toporné, vládne zde patos, film knihy znalého diváka nudí a někdy i irituje. Proč ve tříhodinové adaptaci je doslova vypreparována postava jménem baron Danglars (jméno je zde sice užito, ale je zasazeno do úplně jiného kontextu)? Proč v pasáži z pevnosti If není alespoň naznačeno, že mladý Edmond zde nabyde skrz starého abbého rozsáhlé vzdělání, díky němuž především dokáže pak vykonat tak promyšlenou pomstu? Zato úvod románu (před Dantesovým zatčením) úplně nesmyslně zabírá třetinu filmu!!! Scény, kdy svým obětem prozrazuje svou pravou totožnost, bohužel postrádají sílu a osudovost, kterou by měly disponovat. Některé pasáže jsou sice téměř doslovné, jenže to je právě na škodu - vznikají tak díry v ději, protože jiné, stejně významné momenty z knihy zde chybí a příběh ztrácí na působivosti. Je samozřejmě jasné, že tak rozsáhlý román do celovečerního filmu vměstnat nelze, ale je ostuda pro francouzské tvůrce, že Britům se v adaptaci s Richardem Chamberlainem z roku 1975 podařilo do o polovinu kratšího snímku nasázet dvakrát více, a hlavně použít zajímavější momenty z předlohy a nevynechat jednu z hlavních postav... Pro mne zklamání za 50% PS: Zajímavost - v obou asi nejznámějších celovečerních verzích, které zde srovnávám, ztvárnili roli Hraběte Monte Crista homosexuálně orientovaní herci... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Alexandre Dumas je (vedle Victora Huga, Selmy Lagerlöfové a jiných) zakladatelem moderní dobrodružné literatury pro čtenáře všech věkových i zájmových kategorií. A Hrabě Monte Christo je v této oblasti knihou knih. Kdo by netoužil po spravedlnosti a zadostiučinění a jeho dosažení takovým brilantním způsobem. Snad jedině Christos. Nikdy jsem se neodvážil shlednout jinou verzi než tuto s Jean Maraisem, který jakoby to své role zahrnul veškerý duševní zisk, kterého nabyl při svém fyzickém přátelství s Jeanem Cocteauem. Na knihu/film je možno nahlížet z mnoha úhlů a perspektiv, jednou z nich je je ta, ž všichni noví mocní a bohatí mají za sebou zločin, minálně krádež. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (3)

  • Pevnost na ostrově If, ležící od města Marseille 13 kilometrů, vznikla na obranu v polovině 16. století, záhy se stala i vězením, průměrné dožití vězňů ve strašných podmínkách bylo 9 měsíců. Takže 14 let káznice Edmonda Dantèse (Jean Marais), pokud bychom brali v úvahu reálnost příběhu, není pravděpodobná. (sator)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Jedná se o první adaptaci slavného románu v barevné podobě. (Terva)

Reklama

Reklama