Samba

Odvaha niterných zátočin. Osmělit se, nadechnout, odbourat a pláchnout pozemské tíži. Znovu je postavil na nohy. Naučil nové životní kroky. Smyl černé myšlenky, vytavil poezii, ten osvobozující, zprvu platonický, magický cit, vložený do dvou srdcí. Nedotknutelná melancholie se rozplyne. Rozprostřené, jemné romantické vlnky oblaží. Není sama, není sám, odráží v sobě navzájem jímavost a vláčnost gest, silný, člověčí šarm. (10.01.2018)

Nakache a Toledano dokáží naprosto dokonale odvyprávět náhodné setkání dvou naprosto odlišných lidí se všedními problémy a spojit dva různé světy do jednoho, tak aby Vám po shlédnutí jejich filmů bylo naprosto dobře. Dokáží to tak perfektně, že stejně tak, jako byli Nedotknutelní, si zamilujete i tento film. Možná je tu jeden problém a to ten, že Samba je možná ještě více aktuální teď, než byla v době vydání v rámci celého světa. V době, kdy jsem tenhle film viděl, totiž celou Evropou probíhala vlna nevolí ohledně utečenců, co se snaží z Blízkého Východu dostat na západ a noviny z toho udělaly poměrně aktuální téma. Aktuálnější o mnoho více, než bylo dříve. A dříve už vlastně bylo aktuální víc než dost, když o tom mluví třeba zrovna tenhle film. Aktuální problémy ale celou řadu lidí sere a tak věřím, že se plno lidí najde i v případě tohodle filmu. Za sebe ale musím říct, že Omar Sy a Tahar Rahim zde předvedli tak dobré herecké výkony, že nešlo jejich utečence nemít nerado. Nakonec nám všem ve výsledku dojde, že veškeré tyhle problémy nejsou o skupinách, jako spíš o lidech. Jenže rozdělit je nejde a nikdy nepůjde a vždy o nich budeme mluvit jako o skupinách. (29.06.2015)

Olivier Nakache a Eric Toledano, režisérské a scenáristické duo, které stojí za dojímajícím hitem Nedotknutelní, sáhlo po další těžší látce. Sociální drama s komediálním podtónem (letos potěšili dalším dramatem Výjimeční) vypráví o jednom vztahovém poutu, které se zrodilo v nepravděpodobných podmínkách. On je senegalský imigrant, který pracuje bez papírů jako umývač nádobí či stavební dělník, ona je vyhořelou manažerkou, která potřebovala změnu a chce se sebrat v neziskové organizaci poskytující legální pomoc imigrantům. V jeho případě to neklapne a musí se tak ještě víc vyhýbat policii, úřadům a hlavně problémům. Žabožrouti přicházejí s dalším tématem, podle kterého by se multikulti Paříž měla pořádně podívat pod koberec. I když tady tvůrci nejdou úplně k jádru problému a místy jen přešlapují na místě. Zatímco Omar Sy je plný elánu a občas utrousí skvostnou černohumornou poznámku, Charlotte Gainsbourg mi herecky nesedla. Její křehké poraněné lani, která přitom řeže své podřízené telefony a ječí, když jí službu vypoví bojler, chybí půvab i zajímavost. Nefunguje ani chemie mezi oběma postavami. Ke konci jsem se už díval na hodinky. (22.05.2020)

Intouchables uctívám a doporučuji všem z řad nefilmových přátel a ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl zklamaný, ten film je prostě esenciálně geniální. A proto jsme byl hrozně zklamaný z Nepoužitelných a proto jsem se oprávněně hrozně bál Samby. Protože Omar Sy je démon, Pierre Richard nebo Louis de Funes své doby. Vůbec se to nebojím napsat, protože když dostane prostor na skopičiny předvádí je ve velkém stylu a moc vtipném. Další věc které jsem se bál, že to bude pro-imigrační nebo naopak proti-imigrační agitka. Protože mne všichni tihle sluníčkoví lidé, co by si doma nejradši ubytovali 10 uprchlíků a kripto fašisti, co jim vadí každý trochu opálený, serou zhruba tak stejně. Tohle se naštěstí nekloní ani na jednu stranu a hlavního ho hrdinu to prostě vrhá do situace, která je na hovno a moc se neřeší kdo za to může nebo jestli je to dobře nebo špatně. Omarův Samba je dobro-srdečný blázen, co se snaží přežít s trím co má a tak nějak omylem se u toho zamiluje. Zklamaný z toho nejsem, ale dvakrát mi nesedla kombinace dramatu, komedie a romance, tohle mohl Nakache s Toledanem namíchat daleko lépe. Neznám Coulinovu předlohu, ale skoro bych měl pocit, že se v jádre jedná o hutné drama o přistěhovalcích, které přepsali na míru Omary Sye. Ale přes všechny ty výtky je to hrozně fajn. Obsazení parádní, hudba krásná, bavil jsem se. Krásná i Charlotte Gainsbourg, nejsem MUDr. Uzel, ale po Nymfomance začínám mít celkem představu o jejích sexuálních preferencích. *:D* spokojených 7/10 (23.06.2015)

Byl jsem hodně zvědavý co z tohohle vznikne, ta podoba s Intouchables je tam totiž dost vidět. Hlavní postava je přistěhovalec ze Senegalu a opět ho hraje vynikající Omar Sy. Byl to právě on kdo mě k tomuhle filmu přitáhl a v koutku duše jsem doufal že se tu stane něco podobného jako právě v Intouchables. Takový nářez to sice nebyl, přesto je ale Samba velice slušný film, těch chvil které pobaví tu sice neni tolik ale když už na nějakou dojde tak jsem se opravdu smál a stálo to za to. Omar Sy je pro mě v současnosti možná tím nejlepším komediálním hercem, nejsou to žádné trhlé komedie ve kterých by hrál, jsou to zajímavé dramata s pěkným odměřeným humorem a to je něco co já můžu. Dnes tedy za čtyři. --- Poslyšte pane Jebli, autobusem jste přijet nemohl. Kanáry jsou ostrovy, takže nemůžete přejet moře autobusem. Leda by to byl nějaký speciální autobus. – Přesně tak, byl speciální. (24.06.2015)