Smrt krásných srnců

Tenhle film jsem videl hodnekrat, ale nikdy ne celej, co si tak pamatuju, videl jsem to vzdy jen ze zacatku a jedina scena, na kterou se pamatuju, je vylov prazdnyho rybnika. Az ted jsem ho videl celej a zaverecna pulhodinka je docela sila. Tech uvodnich 60 minut je mila komedie se skvelym a charismatickym Hermankem ve sve zivotni roli. Mozna je tu trochu moc zaberu na prodavani vysavacu, ale vzdy to dokaze pobavit a do toho zabery pekny prirody. Nicmene na poslednich 30 minut film zvazni a zvazni i Hermanek, kterej pak hraje jeste o fous lip. Sice tu neni nejak zvlast velky mnozstvi zasadnich scen, ale ty, co tu jsou, stoji za to. Navic je tu spousta skvelejch ceskejch hercu. Neni to uplne cistejch 5*, ale rad je dam. (19.03.2007)

Pomaly zisťujem, že kedysi sa točilo veľmi veľa umeleckých, poetických filmov plných inotajov v tejto našej oblasti. Príbeh tohto židovského obchodníka som spočiatku považoval za niečo zo 70. či 80. rokov, veď som ani spočiatku netušil, že je žid alebo Žid, ani to vlastne neviem, každopádne ma to trocha prekvapilo. Bral som to ako príbeh podomového obchodníka a jeho starostí, či hlúpostí, ktoré narobil. Postupne ma to však čoraz viac nudilo a scénky mi prišli zbytočné. Taktiež humoru tu veľa nebolo, myslím, že u Čechov to je preceňované dielo. (15.02.2014)

Karel Kachyňa zkrátka uměl. A Ota Pavel taky. Rybářské prostředí mě nikterak nevzrušuje, a přesto v jeho povídkách a románech je tolik nadšení, že to zapůsobí snad na každého. A když to ještě zfilmuje režisér Ucha a obsadí hereckým výkvětem osmdesátých let, musí to dopadnout dobře. Ale že až takhle dobře, to je pro mě překvapení. Totiž, jak už tu bylo mnohokrát napsáno, natočit film podle knížky Oty Pavla, to je kolikrát těžší než zastřelit srnce s upřímnýma, téměř lidskýma očima... (12.05.2007)

Za nedlouho budu maturovat a tak jsem si rozhodl ze Smrti krásných srnců udělat takový výtah, co bych tam tak mohl říci, kdybych chytl Otu Pavla. Každopádně se mi to válelo na stole a oko padlo přesně na tento film. Neváhal jsem a s radostí jsem ho vložil do přehrávače. Ze začátku mě příběh okamžitě vrazil do očí, plno známých herců, ale hlavně fantastický Karel Heřmánek. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně tento film viděl jako malý, jen jsem si na to nemohl vzpomenout a tak jsem koukal. Bavil se příjemným průběhem, který později zkomplikovala válka. Příběh výborně funguje jak po komediální stránce tak po dramatické, rozdělený nenápadně na dvě části. Každopádně bych ho po shlédnutí vyslal do kolonky jedněch z nejlepších českých filmů vůbec. Zvláštní, ale neskutečně silný a neobvykle rychlý příběh mi před očima proběhl jako čára života na mé ruce a já po skončení filmu civěl na obrazovku jak vyvoraná myš. Nádherné na tom všem je, že člověk si vždycky po takové kráse uvědomí jednu věc a to tu, že překvapit dokáže opravdu cokoliv a kdykoliv i když si myslí, že už nic překvapit nedokáže. Příjemný a opravdu hodně svižný film, což je neobvyklé, ale postupem času si uvědomuji, jak hodně silná stránka filmu to je. (06.05.2008)

O tom, jakým způsobem spisovatel Ota ( Popper ) Pavel na mě svým nesmírně „ obyčejným lidským ( autobiografickým ) „ vyprávěním zapůsobil svědčí fakt, že jsem si ho před 13 lety ( je to vůbec možné, jak ten čas letí. Nicméně jsem stále ve formě – to pouze pro pořádek:o) ) vybral při své slohové maturitní práci z českého jazyka. Na první pohled jednoduché vyprávění může svádět k dojmu, jak lehké je jeho povídky zfilmovat, nicméně opak je pravdou. Zachytit to čisté ryzí vyprávění, ten kontrast mezi dětským bezstarostným pohledem očima malého Oty Pavla, kdy trávil spoustu chvil se svým tatínkem, maminkou a bratry u „ strejdy“ Proška na Berounce a následně krutou realitu nástupu fašismu k moci, to je přetěžký úkol. A ikdyž musím jednoznačně konstatovat, že povídky jsou filmu lepší, jedním dechem dodávám, že s výslednou podobou režiséra Karla Kachyni ( troufám si tvrdit ) by byl spokojený i samotný Ota Pavel. Ta samotná atmosféra se podařila převést na filmové plátno vskutku věrohodně a i s pomocí citlivých hereckých výkonů Karla Heřmánka, Rudolfa Hrušínského či Marty Vančurové se jedná o nezapomenutelný zážitek a jeden z NEJ...lepších československých snímků vůbec. Tenhle snímek to je LIDSKOST sama. Vždy se k němu jednou za čas vrátím a ještě nikdy mě doposud nezklamal. p.s. zmínil jsem, více než dobře odvedenou práci kameramana? Že ne, tak to právě napravuji! p.p.s. takovéto snímky se ( bohužel ) již nikdy točit nebudou. Další Kachyňové a Menzelové jednoduše nejsou a hlavně...doba je jiná. (23.12.2010)