Tom a Jerry

Jako malý jsem měl hodně, hodně, hodně dílů na VHS a nebylo odpoledne, kdy bych se nekoukal. Byl jsem na na Tomovi a Jerrym závislý! Bylo mi jedno, jestli jsem jeden a ten samý díl viděl pět dní za sebou, tahle sympatická dvojice mi dokázala vykouzlit úsměv na tváři, a já na oplátku zůstal věrně přilepen u obrazovky a byl jsem hodný... Dokud neskončil poslední díl! :D (11.03.2011)

Tento animák spolu s tým mig mig pštrosom či čo to je (každý vie o čom hovorím) sú tie najparádnejšie z obdobia keď som ešte po stojačky pod postelou behal. Keď na to natrafím teraz, viem, že stále tam niečo s toho decka vo mne je. Inak ako malý som mal kocúra na chlp presne takého ako Tom, ale tomu perskému lenivcovi by mohlo okolo hlavi pobehovať tisíc myší a nepohol by sa ani o centimeter :-). (16.10.2008)

"Tom a Jerry" sú jasnou, nespochybniteľnou klasikou americkej, animovanej grotesky. Krátkometrážne filmy, v ktorých sa nie príliš bystrý kocúr Tom snaží za každú cenu zlikvidovať malého, hyperaktívneho myšiaka Jerryho, si obľúbilo už niekoľko generácií televíznych divákov. Ešte aj dnes zarába táto bláznivá kreslená dvojica slušné peniaze. Zdá sa, že je to geniálna, nadčasová záležitosť. "Tom a Jerry" jednoznačne patria do Svetovej siene slávy animovaných hrdinov. Onedlho oslávia svoje sedemdesiate piate narodeniny. A stále sú v dobrej forme. **** (04.05.2013)

Tom a Jerry prošel mým obdobím mládí a i přesto, že se na něj opět rád podívám a na některé díly klidně stokrát zaznamenal jsem, že právě nejlepší díly pochází ne od dílny Hanna a Barbery, ale od Chucka Jonese, tvůrce Roadrunnera a Kojota. Ty díly at už s Moby Dickem nebo v plechovkárně mě dost tak pobavili tenkrát a i nyní, že není možné, abych si právě je nepamatoval a také hlavně díky jim jsem měl Toma a Jerryho tak moc rád. (10/10) (26.05.2007)

Pro mě byly americké příběhy o svárech mezi kočkou a myší vždy cosi magického, co na staré Tesle vypadalo zvláštně blyštivě, exoticky a sympaticky. Něco ztřeštěného a drastického, co československá televize nikdy nenabídla ani nabídnout nemohla. Díky nedokonalé rušičce se nám dařilo docela solidně chytat západoněmecké stanice a tak mám u Toma a Jerryho asociaci ne na vlezlou písničku Haničky Zagorové, ale na luxusní schlager Vielen Dank für die Blumen, vielen Dank wie lieb von dir! Ale dost už o té nostalgii. Čím je vlastně tento animovaný seriál tak zajímavý? Ptám se tím spíš, že jsem nedávno viděl nové epizody a ty mi přišly s prominutím idiotské, příšerné. (Vintage styl prvních epizod je prostě nenapodobitelný, ale i příběhy jsou lepší, vtipnější a srdečnější. Nový Tom s Jerrym, jsou hektičtí hyperaktivní kokoti, kteří nemají co nabídnout.) Budu dál říkat jen "staré epizody", abych byl srozumitelnější. Tyto staré epizody nabízely až nekonvenční humor. Dělaly si bžundu z černochů, byly propagátorem komerčního životního stylu, utahovaly si z žebráků. Jako typickému socialistickému pionýrovi mi to přišlo tuze legrační, ale tomu hustému mezi řádky jsem stejně nerozuměl. Žasl jsem pouze nad výtvarným pojetím stavu, kdy kocour doslova vyletěl z kůže, kdy proběhl cihlovou zdí a zanechal po sobě čistý řez své siluety, kdy zbělal leknutím, kdy sebe praštil litinovou pánví a dokonale zdeformoval její dno dle tvaru svého obličeje, kdy sebou nechal procházet elektrický proud, zbytečně poštval na sebe agresivního buldoka apod. To bylo cosi nevídaného, nabízelo to násilí ve své nejčistší formě a hlavně to dětem ukazovalo, že malý nemusí být nikdy slabý. Vyložili vlastně klasický motiv Davida a Goliáše po svém a v podobě legračních postaviček, a za přítomnosti gejzíru nápadů a gagů, dali tak vzniknout moderní pohádkové legendě. Vždycky jsem měl za to, že je autorem paní Hanna Barbera, která později vystřílela formu na Bugs Bunnym a stovkách dalších postaviček včetně té rodiny z pravěku nebo mluvícího medvídka z parku Yellowstone, ale tady vidím, že jsou to dva chlapi, William Hanna a Joseph Barbera, no tak to mi potom dává vše víc smysl. Tom a Jerry se patrně po smrti tvůrců dostali do rukou nějakých bláznů, kteří vzali jenom jejich nevraživost a dovedli příběhy do trapného konce. Vše ostatní, co mezi těma dvěma bylo, je pryč a zbyla jen nostalgie a vzpomínky na nohy tlusté černošky tetelící se nervózně na vratké štokrli. To byl Tom a Jerry, kámoši jak hrom. (15.04.2014)