Ostermanův víkend

Je to Peckinpah? Je. Je to politický thriller? Je. Jsou tam zneužívané ženy? Jsou. Tak v čem má kdo problém? Navíc -- divák vůbec neví, jak to bude dál, tomuhle říkam F.S.N.N.D.: film s naprosto nepředívatelným dějem :-). A tak to mám rád. Vy ne? Je to sice z r. 1983, ale kritické politikum 60. a 70. let je tedy velmi znát, pronikalo tenkrát do lecjakých žánrů -- vzpomeňme třeba na Bullitův případ nebo na Kozoroh 1. A v neposlední řadě: Jan Tříska jako "ruský" agent Michajlovič, trousící nakrklé poznámky s českým přízvukem! Má výhrada je asi k obsazení Hauera do hlavní role -- myslím, že na charakternější, psychologičtější herectví ten pán nemá... měl provždy zůstat androidem. (22.11.2007)

Tak takéto sklamanie som rozhodne nečakal. Pritom prvá tretina filmu ma príjemne prekvapila a trochu vzdialene (tematicky) mi pripomenula Coppolov Rozhovor (1974). Potom nastal zlom, ktorý každou ďalšou minútou degradoval Ostermanov víkend do kategórie podpriemerných filmov. A pri tom išlo o adaptáciu novely R. Ludluma Samom Peckinpahom. 4/10 (13.02.2008)

Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. (29.11.2011)

Vnějškově efektní starosvětsky modulovaný špionážní film. 1) Hrubě mi nesedla režie i celá koncepce snímku, o nepřehledném ději ani nemluvě._____ 2) Zaujali mě 39letý stále přitažlivý Rutger Hauer (Tanner z televize), 43letý John Hurt (agent CIA Fassett) a 47letý Jan Tříska, který si střihl malou roli ruského špióna Andreje._____ 3) Výstižný koment: F.W.Colqhoun**. (09.06.2019)

Peckinpahův styl mi nikdy neseděl (se dvěma výjimkami), přišel mi takový dryáčnický a nefilmový. Bohužel se to dotklo i této knižní akční klasiky. Kdo četl Ludlumovu předlohu, ví, že její předností a hlavním prvkem napětí je to, že NEVÍME, co se vlastně děje a proč, a mezi jednotlivými postavami si musíme sami udělat jasno. I v tom, komu fandit. Film nám naopak na úvod řekne v podstatě VŠE, takže tento prvek napětí je pryč, a v knize gradované napětí a interakce a skoro až psychologické thrillerové postupy jsou ve filmu nahrazeny několika nic neříkajícími dialogy. Kdyby to někdo natočil, jak to leží a běží v knížce, bude to napínavé. Tohle je jen další, vlastně poslední, Peckinpahovo dryáčnictví. (29.12.2010)