Seveřan

Animózní syrový hamletovský revenge fest, který po strhující úvodní půl hodině udělá značný úkrok stranou. Ne nutně k horšímu snímku, to ne, ale k jinému. Za mě škoda, v první poloze mu to slušelo více. A v té druhé má až příliš konkurence u mnoha obdobně pojatých snímků. Každopádně netřeba se obávat; i diváčtější Eggers je stále dostatečný svéráz s vizí, která není pro každého. Snad jen "snyder look" během finále si mohl (a měl) odpustit. (14.04.2022)

Z počátku mě to moc nebavilo a tou hamletovskou látkou mi to připomínalo Lvího krále, který mě podobným způsobem nudil. Moje pozornost zbystřila až v 36. minutě, kdy se konečně na scéně objevuje Anya Taylor-Joy (která byla hlavním důvodem, proč jsem chtěl film vidět), ale skutečně zajímavé mi to přišlo až od 78. minuty, kdy konečně začne Amlethovo pomstychtivé běsnění (btw. dle ohlasů jsem čekal, že té krve tam bude trochu víc) - film si tedy po mém soudu dal dost na čas, než vyložil všechny karty na stůl, ale nijak zvlášť mi to nevadilo (děj mi nepřišel nějak roztahaný nebo nezáživný, spíš se tam občas dějou zvláštní věci, o kterých jsem moc nevěděl, co si o nich myslet - ale to platilo už u Eggersových předchozích filmů). Herecké výkony jsou velmi dobré, hraje tam super hudba, odehrává se to na krásných místech a celkově je to vizuálně pěkná podívaná a titulní postava je velmi zajímavá a v závěru jsem k ní pocítil i záchvěv sympatií, takže jak jsem k tomu asi byl původně trochu skeptický, tak mě to nakonec dostalo podobným způsobem, jako třeba kdysi Statečné srdce, což je přesně ten typ filmů, které mi standardně nic neříkají, ale zrovna v tomto případě mi to prostě sedlo. (22.05.2022)

Třetí film mého miláčka Roberta Eggerse dopadl podle očekávání, zatím nejlepší film roku. Oproti jeho předchozím filmům se jedná o přístupnější a přímočařejší snímek, pojednávající o pomstě, vykreslující drsný a ujetý vikingský svět, takový jaký pravděpodobně byl, bez zbytečné romantizace a pozlátka. Ovšem pod tím, co na první pohled může vypadat jako typický přímočarý příběh o pomstě se skrývá více a i tento příběh je odvyprávěn nejlépe a nejzajímavěji, jak je to možné. Nutno ale říct, že od toho nečekejte Gladiátora pro vikingy, pořád si to drží svůj odstup a nesnáší se vás to dojmout. Zároveň to není film plný epických bitev a soubojů, ovšem když na něco z toho dojde, tak to opravdu stojí za to. Spíše bych to přirovnal k vikingskému Macbethovi. Eggers ukázal, že i velký rozpočet umí zvládnout mistrovsky a neutopí se pod jeho tíhou. Každý souboj je lahoda pro oči. Zatím každý film tohoto režiséra byl zasazen do minulosti a už od Čarodejnice je jasné, že ví jak diváka naprosto a kompletně přenést do doby, ve které se film odehrává. Je to mistr atmosféry, což je i zde nejsilnější stránka jeho filmu. Každý záběr je malbou a jedná se o jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Vizuál ještě dokresluje dokonalá hudba. Všechny postavy jsou bravůrně prokreslené a ještě lépe zahrané a každý herec z tohoto ansámblu má moment, kdy může opravdu zazářit. Chtěl bych vypíchnout Nicole Kidman, která má minimum prostoru, ale ve své scéně ze sebe vydala všechno. Nakonec jen zmínit, že se nejedná čistě o historický film, ale je tu hromada prvků mytologie, které jsou zakomponované, ale nejlepším možným způsobem. Divák, který má radši čistě realistické příběhy si to může interpretovat, tak že zde nic mytologického není a jen si to náš hrdina, vymytý touto vírou, to tak vnímá. Je to i přímo naznačeno. Eggersova režie je až nadpozemská na začinájícího tvůrce, je tak dobrá, že vás naprosto pohltí a přestanete ji analyzovat, protože splyne s filmem, ale jeho dlouhé a promyšlené záběry jsou jak z jiného světa. Film ale není jen depresivní a těžkopádnou prohlídkou umění. Film je místy odlehčený, přijemný, srdcervoucí, romantický. To mě na tomto tvůrci baví nejvíce, těžko se dá na jeho film narvat jedna žánrová nálepka, který jeho film vystihne. Je to zajímává skládačka tvořící krásný obraz. Nutno přiznat, že místy se to ale lehce táhne a emoce nefungují úplně 100% a osobně mi sedí více filmy jako Maják a Čarodejnice, ale tady se jedná čistě o osobní preferenci. 9-10/10 ještě si nejsem jistý a počkám až ve mě film uzraje. Přesto je to podívaná, kterou si fanoušek filmů nemůže nechat ujít a ani běžného diváka neunudí a neurazí, ale bude to pro ně hůře stravitelný pokrm. (14.04.2022)

Četl jsem o poctivé atmosféře, četl jsem o provokativních scénách a nešetření diváka. Platí jen to první. Protože já si projevy těžkých časů představuju ještě syrovější a drsnější. V Eggersově (obecně je Robert Eggers krapet přeceňovaný) Čarodějnici za mě byla přemíra náboženství a přemíra hysterie, tady se k hysterii přidává přemíra rituálů, blouznění a nadpřirozených úkazů. A přebilo to scény, které měly být nasáklé krví. A kterých je vlastně nakonec pomálu. Když ovšem přijdou (útok na slovanskou vesnici), tak se divák zaraduje, zejména práce s mizanscénou nemá chybu. Každopádně postupně: kluk chce pomstít otce-krále a zachránit matku-chladnou podivínku. Pomsta je tím, co ho táhne kupředu. Jenže z vraha-zrádného bratra je farmář, protože o království přišel, a všem je tak nějak ukradený. Jsme ve světě, ve kterém je hodnota lidského života nízká, ve světě pustém a děsivém. Ovšem tak nějak za polovinou je dění na plátně poněkud rozvleklé a nevtahující. Přitom to už je na plátně největší trumf: půvabná otrokyně Anya Taylor-Joy, která mě bavila nejvíc. Výsledek se tváří obrovsky vážně, ale je to takové průměrné vyžití bez hmatatelného vnitřního užití. Klaním se nicméně před kamerou, hudbou a zvukem. Tři až čtyři hvězdy. (15.04.2022)

Zatím nejpřístupnější Eggersův film, což je na jednu stranu dobře, protože může "celkem tradičně" odvyprávět vikinskou báji a deziluzi o pomstě, na tu druhou je to škoda, protože severské mýty obsahují kvanta fantasmagorií, s nimiž se dalo vyřádit do zemdlení. Takže se zmůžu jen na "dobrý, ale mohlo to bejt zatěžkaný o něco víc". Audiovizuální stránka bomba. P.S. Eggersovu volbu témat miluju, co to bude příště? (06.07.2022)