Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Robert Englund zde dostává solidní prostor a dokáže ho i parádně zužitkovat. Jako celek film v mnoha ohledech funguje, a do jisté míry napravuje nepovedený dojem z předchozího dílu, ale jako horor to nemělo ten správný drajv. Řada scén působí nechtěně komicky a po trikové stránce je na tom film opravdu bídně. Scénář je nápaditý, zpracování ucházející, ale Freddy Krueger by si zasloužil opravdu pořádný horor, protože vizáží na to má, ale tohle je pořád taková drsnější pohádka, která čím je starší, tak tím méně někoho vyděsí. 60% (02.01.2010)

„Sleep. Those little slices of death. How I loathe them.“ Už Edgar Allan tak nějak tušil, že stačí málo kofeinu a dojde si vás na malé plátky nakrájet kotelník Freddy.. Badalamenti občas přitlačí na pilu děsu, zaujmou některé bizarní výjevy, na komiksové úrovni se střetne víra s vědou a popálený pederast nešetří sarkasmem, nicméně ten lehký odklon od hororu k fantasy byl někdy na škodu (kouzlení handicapovaného Harryho Pottera), někdy k smíchu (rvačka s kostrou na vrakovišti jak od Raye Harryhausena) a někdy až příliš progresivní (ostrá tužka na kreslení na pokoji pacienta se sebevražednými sklony). Nevím jak vy, ale já se i teď po letech nejvíc bál řádové sestry Mary Heleny.. (21.02.2017)

Trojka mě asi baví nejvíc - speciální efekty zde absolutně nemají chybu a Freddy Krueger je zde zlomyslný, nápaditý a všehoschopný ďábel, který si své vraždící hrátky náramně užívá - a divák s ním. Super je rovněž vysvětlení geneze Kruegera skrze jeho matku. Některé scény z tohoto filmu jsou nezapomenutelné (chlapec - loutka tahaný za vytrhané cévy z rukou, dívka toužící po kariéře herečky narvaná do obrazovky televize, atd.), a celkově je to prostě strašná sranda. Dokonalou atmosféru celého filmu podporuje skvělá Badalamentiho hudba. Další díly a remaky už jsem vždy ignoroval, ty tři podle mě bohatě stačily. (13.01.2013)

Třetí Noční můra zvesela ignoruje nepovedený druhý díl a téměř přímo navazuje na původní film. Nejenže se vrací Nancy v podání Heather Langenkamp, ale skladatel navazuje na původní hudební motivy a řešení snů se filmařskými postupy mnohem více přibližuje originálu. Došlo však k několika významným změnám, z nichž ty povedené nadobro ovlivnily směřování celé série. Tou nejdůležitější je asi kladení mnohem většího důrazu na černý humor. Druhou poměrně důležitou novinkou je postava, která dokáže vtahovat do svých snů jiné lidi. Změna, která přináší zajímavé možnosti, příznivě zrychluje dynamičnost děje a je samozřejmě potencionálem k přísunu čerstvého masa. No a pak je tu třetí novum, které už tak vysoce nehodnotím. Hrdinové disponují ve snech svou vlastní silou, jako jsou například jakési elektrické blesky a podobně. Naštěstí je to věc, která si získala jen minimum prostoru. Přestože se třetí díl jedničce nepřibližuje co se atmosféry týče, dokáže se mu vyrovnat díky lepší práci s původním nápadem. Odklon od hororového žánru nakonec není takový problém, protože tenhle snímek má i tak co nabídnout. Jednotlivé scény smrti se posunuly zase o kousek dál a díky černému humoru jsou obohacené o další rozměr. Taková loutka, či televizní show se mohou směle řadit k nejlépe provedeným úmrtím. Ani přesunutí vedlejší (reálné) dějové linie do psychiatrického ústavu není problém. Spíše naopak. Krom snů je díky tomu nepříjemná a stísněná část, kdy hrdinové bdí. Mnohem více tak vyniká zoufalost a bezmocnost jednotlivých postav. Jediným větším problémem je, jak je u této série zvykem, závěr. Rozdělení na dvě roviny nepůsobí tak jak by mělo a zejména souboj na vrakovišti podkopává celému filmy pomyslné nohy. (07.06.2010)

Kvalitativní posun a osobitý režisérský dotyk. Tvůrci se vyřádili, výtvarné řešení je velmi podařené, množství nápadů (Freddy mnohokrát jinak) mile překvapí. Zatímco třeba finální kostra na vrakoviště působí jako pěst na oko, předešlá práce s triky, barvami a kamerou je nesmírně vydařená. Trojka se odehrává v psychiatrické léčebně, ve které se objevuje i Nancy z prvního dílu, u které najdou klienti ústavu (poslední děti z Elm Street) pochopení. Což se nedá říct o vedoucím personálu („Jak dlouho budete obviňovat své sny ze své vlastní slabosti?“). Freddy kouzelně sype hlášky, objevují se i dvě tváře (Patricia Arquette a Laurence Fishburne), které později kopaly vysokou hereckou ligu. Za mě poměrně jednoznačný vrchol celé série. Mimochodem podíl na scénáři měl kromě Wese Cravena i Frank Darabont. (23.07.2020)